Zásadní je, aby se vyplatilo pracovat
Tvrdí Díky práci více peněz. Takové je motto reformy sociálních dávek z dílny ministerstva práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Dbát bude na to, aby se nezaměstnaní snažili řešit svou situaci, zároveň se odstraní i takzvané body zlomu, při j
LN Jak reformu dávek hodnotíte jako celek?
Kladně hodnotím, že reaguje na body v dávkovém systému, které jsou opravdu problematické. Patří mezi ně velmi slabá motivace pracovat – když dnes máte kombinaci dávek a navýšíte svůj pracovní příjem, skoro 80 procent z něj ztratíte tím, že se vám sníží dávky. To by se mělo zlepšit. Reforma také reaguje na velkou složitost systému, kde je spousta dávek řešících stejný problém – chudobu (dojde ke sloučení přídavku na děti, příspěvku a doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí v jednu multidávku – pozn. red.). Rovněž reaguje na to, že u dávek chybí majetkový test, takže například příspěvek na bydlení mohou čerpat lidé s velkým majetkem. Potom jsou tam věci, které je nutno domyslet, o jejich správnosti nejsem úplně přesvědčen.
LN O co se konkrétně jedná?
Myslím si, že motivace k práci by měla být primárně ve zvýšeném užitku z práce, ne v sankcích za různé chování. Zároveň je nutné vyjasnit metodiku úřadu práce, aby úředníci postupovali jednotně a spravedlivě – a nedocházelo k vyřazování uchazečů z evidence s cílem daného člověka potrestat. Protože v případě, že žadatel nepracuje, bude nově výše dávky výrazně záviset na tom, zda je registrovaný na úřadu práce a aktivně se o práci zajímá. Další bod je nutnost vyřešit pozici lidí v exekucích a insolvencích – aby i jim se vyplatilo pracovat a nebyli na hraně šedé zóny. Dnes jim i při velkém nárůstu mzdy kvůli insolvenčním srážkám a poklesu dávek může klesnout příjem. To je zcela demotivující. A třetí věc je, že částku na dítě může domácnost ztratit, když se dítě neúčastní vzdělávání.
LN U této částky se bude hodnotit, jak se chová celá domácnost, zda její členové mají práci a posílají dítě do školy. Může se tedy stát, že za nevhodné chování dospělých bude trpět dítě?
Osobně bych v této částce zohledňoval jen účast na škole. Myslím si, že tam jsou jiné komponenty, v nichž se dá zohlednit chování rodiny – v pracovním bonusu, aktivizaci a podobně. Přimlouval bych se za to, aby v případě školních absencí nedošlo k úplné ztrátě komponenty na dítě, ale k jejímu převodu na školu, která z toho zaplatí vybavení, kroužky, výlety a podobně.
LN V určitých případech se může stát, že domácnost o dávku přijde úplně…
Ale jenom v případě, kdy nikdo ze členů domácnosti nepracuje a není ani registrovaný na úřadu práce. Pokud se například ve čtyřčlenné domácnosti takto chová jeden člen, domácnost ztratí čtvrtinu dávky. To je přísnější než dnes. Myslím si, že je rozumné požadovat, aby se ten člověk zajímal o svoji situaci.
LN Nově by se mělo sledovat, jestli žadatel plní takzvaný aktivizační plán. Co to podle vás přinese?
Podle mě je zásadní přirozená motivace. Když člověk začne pracovat, bude to nově bonifikované a nebude tolik potrestán ztrátou dávek. V některých státech jako Estonsko dokonce první měsíce dávky vůbec neklesnou. Aktivizovat můžete hodně dlouho, ale když toho člověka za práci potrestáte ztrátou většiny dávek, nebude to mít efekt. Zásadní tedy je, že bude aplikovaný pracovní bonus a vyplatí se pracovat. Bylo by dobré, kdyby úřad práce bral aktivizaci pozitivně. Aby lidem pomáhal s rekvalifikací, dokončováním učilišť či jiných střední škol, hledáním školky pro děti a podobně. Aby to nebyl jenom trest. Aktivizace by měla mít jednoduchá a objektivní měřítka. Aby to nebylo na libovůli úředníků.
LN Máte pocit, že úředníci nepřistupují k žadatelům spravedlivě a jednotně?
Nemůžu to generalizovat. Jsou zavalení agendou, která mimochodem vychází z toho, že dávek je moc – což by se mělo zlepšit. Ale výzkum Štěpána Mikuly prokázal, že když na úřad práce dáte žádost pod romským jménem, máte horší šance, že uspějete. Veřejnost si myslí, že jsou zvýhodňovaní Romové, ale pokud již žádáte o dávky, je to opačně. Postupy úřadů práce byly dost nejednotné i regionálně. Ve stejně chudých regionech se i více než dvakrát liší počet domácností, které berou přídavky na děti. Je tam více důvodů, ale i tvrdost úřadů se velmi různí. Mimochodem, tam kde úřady rodinám více pomáhají, je při jinak stejných podmínkách nižší neúspěšnost na základních školách.
LN Úřadům práce by měla přibýt nová agenda – změna přístupu, majetkové testování, aktivizační plány. Dlouhodobě se přitom hovoří o tom, že jsou přetížené. Budou mít na tyto novinky vůbec kapacitu?
Doufám, že jim spojením čtyř dávek ubude dost agendy. Obecně doplácíme na to, že dávky mají hrozně malou trvanlivost – dávají se na tři měsíce, na šest měsíců. V zahraničí je to běžně na rok.
Chtělo by to prodloužit termíny, anebo – jak myslím plánuje ministerstvo – zavést automatizaci, jež dávku prodlužuje. Potom by se úřad práce mohl vrátit k tomu, co je jeho smyslem – tedy pomoc s nacházením práce.
LN Už jsme zmiňovali, že novinkou bude majetkové testování. Co od něj očekáváte?
Příspěvek na bydlení je nyní definovaný příjmy a výdaji na bydlení. Takže teoreticky ho může dostat člověk, který má třeba milion na účtu, jiné nemovitosti a podobně. Podle mě je dobře, že tam ten majetkový test bude. Jde ale o to, aby nebyl moc složitý, nepenalizoval věci nutné pro ekonomickou aktivitu, jako je vlastnictví auta. V zahraničí navíc majetkové testy fungují tak, že když překročíte určitou hranici, neztratíte najednou celou dávku, ale třeba její polovinu.
LN Dlouhodobě se řeší, že o dávky si žádá jen zlomek lidí, kteří by na ně měli nárok. V případě příspěvku na bydlení je to zhruba třetina domácností. Neodradí tento test žadatele?
Řekl bych, že většina lidí, kteří si dneska žádají, by měla majetkovým testem projít. I když kombinace majetkového testu, rychlejšího poklesu dávky při středních příjmech a snížení stropů uznatelných výdajů na bydlení povede k tomu, že část žadatelů nárok ztratí. Spíš jde o to, aby to stát nepřehnal s prolomením bankovního tajemství, dobře ho komunikoval a zkoumal jeho dopady.
LN Jedním z cílů reformy je znemožnit zneužívání dávek. Experti se ale dlouhodobě shodují, že je to jenom marginální problém. Ani ministr Jurečka nedokázal vyčíslit, k jak velkému zneužívání dochází.
Je otázka, co je zneužívání dávek. Když má člověk na dávku nárok, aniž by ji potřeboval – třeba má střední příjmy nebo větší majetek – nejde o zneužívání. Tam je ovšem velký potenciál čerpání zefektivnit lepším zacílením. Druhým problémem je nepřiznávání příjmů. Nevíme, kolik lidí je v šedé ekonomice, nepřiznává všechny příjmy a čerpá k tomu dávky.
Primárně je nutné řešit, aby lidé na dávkách nebyli trestáni za to, že začnou legálně pracovat. Pokud tady funguje systém, kdy jste třeba v oddlužení, vyděláte si navíc 10 tisíc korun a kvůli srážkám i ztrátě dávek vám z toho nezbude skoro nic, samozřejmě to vede k motivaci pracovat načerno. Nemělo by tedy jít primárně o trestání, ale o odstranění negativních motivací. Dnes podle našich výzkumů až polovina lidí v exekucích nějak omezuje pracovní aktivitu, má příjmy na ruku či pracuje výrazně pod svoje možnosti – v tom státu unikají miliardy na odvodech, a přitom
na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009–2018 působil ve výzkumné agentuře v roce 2019 založil vlastní výzkumnou organizaci
Zaměřuje se na a sociální nerovnosti v české společnosti a je členem
(NERV). Napsal knihu Slepé skvrny. k tomu motivuje nastavením systému srážek a dávek.
LN Značná část populace se domnívá, že ke zneužívání dávek dochází ve velké míře.
V novém systému jsou věci, které – když se udělají dobře – mohou rizika zneužívání omezit. Zároveň by ale podle mě normativy, které určují stropy bydlení, měly být nastaveny podle cen v regionech, ne podle velikosti obce, jako je to dneska. Kombinace těchto věcí může ten systém racionalizovat tak, že motivuje k aktivitě a omezuje obchod s chudobou. Ale nevím, jestli je dobré podlehnout očekávání, že jedinec bude lepším člověkem jen proto, že bere dávky. Že na rozdíl od takřka všech lidí v Česku třeba přestane pít alkohol a podobně. To je ta představa o zneužívání.
LN Novela se do sněmovny dostane zhruba rok a půl před volbami. Očekáváte, že na ní politici budou honit body a snažit se ji ještě zpřísnit?
Bojím se, že reforma, která má velmi pozitivní body, bude rámcovaná jako represivní. A proto nebude dávky využívat chudší pracující část společnosti nebo důchodci, kteří na ně mají právo. Kvůli tomu, že nový dávkový systém delegitimizujeme tím, že o něm mluvíme jako o biči na nepřizpůsobivé, nechtějí s tím mít nic společného. Přitom je to věc, která je teď ještě víc designovaná, aby pomáhala právě jim. Taková delegitimizace dávek by určitě byla chyba, protože by tím politici poškodili cílovou skupinu, které chtějí pomoci. Před tím bych varoval.
LN Podle ministra Jurečky reforma naopak přispěje k destigmatizaci dávek. Očekáváte, že k tomu skutečně dojde?
To je dané komunikací. Je nutné nemluvit o dávkovém systému jenom v represivním smyslu. Když se v Americe ptáte na asistenci chudým a welfare benefits – sociální podporu, dávky – už jenom to, jak ten systém nazýváte, extrémně ovlivňuje postoj lidí, zda jsou výdaje oprávněné. Slovo dávky už v Česku má určitou konotaci. Chtělo by to hledat způsob, jak o tom systému mluvit, abychom ho nedelegitimizovali.
LN Dá se říct, kterou skupinu obyvatel chystané změny zasáhnou nejvíce?
Určitě budou pozitivní pro velkou část nízkopříjmových pracujících, kteří čerpají dávky – protože pracovní bonus dávku zvýší. Pro řadu domácností to je zhruba neutrální. Negativní je to pro lidi s vyššími příjmy či majetkem, kteří dnes mají nárok na příspěvek na bydlení, přestože mají příjem třeba 70 až 80 tisíc korun čistého – což je možné v Praze či Brně u větších domácností. Negativní bude i pro lidi, kteří jsou velmi neaktivní v hledání práce, nepřijímají žádné nabídky a nejsou registrovaní na úřadu práce. Existují i některé typy domácností, pro něž to může být negativní kvůli určité kombinaci důvodů, které nemohou ovlivnit. Třeba samoživitelka, která moc nemůže pracovat, protože se stará o děti, ale těm už nejsou tři roky, takže nespadá do tzv. zranitelných domácností. Té může klesnout podpora v bydlení a nevynahradí jí to plně ona bonifikace za práci. V připomínkovém řízení by bylo dobré to ještě pořádně zanalyzovat.
Daniel Prokop
Lenka Štěpánková