V objetí hobotnice
, která před kamerami pořádá hromadné mimořádně kontroverzní organizace, jejíž ávné vraždě expremiéra Šinzóa Abeho.
Ve druhé fázi jsou odchycení nováčci uvedeni do „videokurzu“, jehož obsahem jsou vážná sociální témata (válka, hlad, cizoložství, kriminalita, AIDS). Video pak ukazuje, že lidské dějiny jsou opakováním dějin pádu a návratem z pádu k původnímu stavu. Zmateným nováčkům je takto vštípen strach, že pokud člověk bude pokračovat ve zkaženém životě, skončí v pekle. A jako prostředek k osvobození od tohoto strachu je nakonec odhalena existence mesiáše Muna. Zde je důležité dodat, že účast na kurzu je zpoplatněna: cílová osoba je požádána, aby zaplatila cca 50 000 jenů (téměř 8000 korun), a pokud tento obnos zrovna nemá, je jí nabídnuta závazná půjčka.
Ve třetí, poslední fázi pak dochází k samotné indoktrinaci. Po zhlédnutí videa jsou návštěvníci semináře vyzváni ke vstupu do církve, která na ně naléhá, přemlouvá je a úpěnlivě je prosí (včetně klečení na kolenou a slzami). Pokud se obrácení na víru povede, od nováčka se očekává, že během prvních dvou týdnů odevzdá veškerý svůj majetek církvi. U nováčků je navíc uměle vytvářena touha někam patřit, zatímco touha být sám je projevem strachu a odcizení. Tím v nich pěstují závislost na církvi a zasévají nedůvěru k okolnímu světu, která má vést k odcizení od rodičů a přátel, až se církev stane jejich „náhradní rodinou“, ke které se nováček plně upne. Zároveň noví členové musí získávat peníze vyprošováním darů či prodejem květin nebo sladkostí. Pokud se nováček pokusí z církve vyvléct, je mu vyhrožováno, že duchovně zemře a jeho těla se zmocní Satan.
Politika a náboženství
Po vraždě premiéra Abeho se Jamagami nechal slyšet, že skutečným záměrem atentátu bylo upozornit na hluboké vazby mezi Abeho LDS a Munovou církví. Jamagami tak chtěl napadnout nechvalně známou symbiózu politiky a náboženství v poválečném Japonsku, která se táhne od nepaměti a během japonské agrese v Asii ve 20. století poskytla ideologické zázemí národa bojujícího v bohem posvěcené válce. Šintoistická ideologie byla ústředním prvkem politického pojetí japonského národa, zatímco náboženský kult císaře, militarismus, imperialismus a nacionalismus byly úzce propojeny.
Po kapitulaci Japonska ve druhé světové válce byly tyto doktríny potlačeny a náboženství se zdálo být politicky irelevantní záležitostí. Článek 20 japonské ústavy z roku 1947 jasně zakázal vládní sponzorování náboženských aktivit a naopak. I tak ale někteří japonští pováleční ministři (např. Koizumi, Hašimoto, Nakasone, Abe) oficiálně navštěvovali kontroverzní tokijskou svatyni Jasukuni, kde je pohřbena spousta válečných zločinců, a někteří politici se na kami neboli vůli božstev odvolávají i dnes: v roce 2000 vykreslil tehdejší premiér Mori Japonsko jako „zemi bohů“(kami no kuni), což vyvolalo skandál právě kvůli válečným asociacím. Někteří přední politici LDS jsou dokonce provázání s několika církvemi zároveň. Třeba poslanec Hakubun Šimomura je využívá, aby získal hlasy ve volbách, zatímco sekty zase používají Šimomuru jako svůj „reklamní tahák“. Podpora politiků LDS ze strany věřících ale nemusí být zrovna spontánní. Deník Asahi potvrdil, že munisté nutili své členy, aby pomáhali s volební kampaní LDS za účelem „zachránit Japonsko“.
Děsivé vládní výsledky
První reakce vlády po smrti Abeho a Jamagamiho tvrzeních byla podle očekávání defenzivní. Vládnoucí LDS prohlásila, že strana žádné organizační vztahy s Církví sjednocení nemá, a dva týdny po atentátu na zasedání kabinetu vláda rozhodla, že vztahy mezi církví a politiky se týkají osobních politických aktivit, a není je proto třeba vyšetřovat. Ústavní demokratická strana Japonska (Riken Minšutó) sice chtěla zřídit parlamentní vyšetřovací komisi, která by rozkryla politicko-náboženskou korupci, ale LDS něco takového rezolutně odmítla.
Tato defenzivní, až arogantní strategie ale vládě vydržela jen pár týdnů. Japonská média totiž začala publikovat jména poslanců zapletených s církví a průzkumy veřejného mínění ukazovaly hluboký propad důvěry veřejnosti vůči vládnoucí garnituře. Na začátku září proto premiér Kišida konečně pověřil výkonnou radu strany, aby prověřila vztahy politiků s církví. Výsledky byly zdrcující: u 47 % členů LDS byly prokázány vazby na církev. Jinými slovy, skoro každý druhý liberální demokrat se choval v rozporu s ústavou.
Důvěra veřejnosti se znovu otřásla: podle průzkumů Kišidův rating poklesl z 66 % v květnu 2022 na pouhých 17 % v listopadu 2023. Byl by politický zázrak, kdyby Kišida tento skandál přežil a vydržel až do stranických voleb v září 2024.
V listopadu 2022 – pět měsíců od atentátu na Abeho – schválila japonská vláda zákon na ochranu obětí predátorských taktik církví. Pokud by se potvrdilo, že Církev sjednocení porušila zákon nebo ohrozila veřejné blaho, mohla by být rozpuštěna, respektive ztratila by výhodný nábožensko-právní status a přešla na pouhý status „náboženské organizace“bez daňových výhod a bez imunity. Odborníci ale konkrétní rozhodnutí o statusu církve v dohledné době neočekávají. Aby totiž bylo možné skupinu oficiálně rozpustit, musela by se záležitost dostat k soudu. A takový případ bude velmi zdlouhavý, protože církev už prohlásila, že se bude bránit ze všech sil. Navíc je jasné, že i kdyby církev byla rozpuštěna, činnost spousty společností a politických skupin spojených s církví (novinové společnosti, cestovní kanceláře, maloobchodní prodejci) se nijak nezastaví.
Premiér Kišida už složení svého kabinetu změnil a odstranil z něj členy spřízněné s církví. Někteří politici jako Nobuo Kiši, bratr zesnulého expremiéra, kvůli skandálu odstoupili dobrovolně. Záhy se ale ukázalo, že i noví členové kabinetu mají vazby na církev. Podobná situace mimochodem nastala během prefekturních voleb v dubnu 2022, v nichž více než 90 procent kandidátů, kteří měli vazby na církev, bylo napříč všemi stranami znovu zvoleno! Mimoto někteří zákonodárci LDS údajně lhali a vazby na církev vůbec nenahlásili, takže jejich celkový počet bude mnohem vyšší.
Každopádně odborníci tvrdí, že Kišidovo úsilí není dostatečné a církev může politická rozhodnutí LDS stále ovlivňovat. V prosinci 2023 navíc všemi japonskými médii proběhla čtyři roky stará fotografie z Kišidova setkání s představiteli církve, na kterou premiér zareagoval tradičně: „Nejsem si vědom, že by na fotce byl přítomen někdo z církve.“
Našlapování v minovém poli
Reakce samotné Církve sjednocení na atentát na Abeho byla založena na kombinaci ofenzivní a omluvné strategie. Dva dny po atentátu vydala americká pobočka církve oficiální prohlášení, ve kterém odsoudila násilí a uvedla, že zbraně jsou neslučitelné s jejich náboženským přesvědčením (jen jaksi opomenula, že Mun vlastnil továrnu na zbraně). Jinými slovy, církev se hájila, že je z vraždy Abeho obviněna neprávem. Církevní hodnostáři zapřeli jakýkoli vztah se zavražděným premiérem a obratem zažalovali některá média za pomluvu. V říjnu 2023 navíc uspořádala církev televizní tiskovou konferenci, na které vyjádřila záměr plně napadnout vládní nařízení o rozpuštění.
O měsíc později ale církev přibrzdila: na nové tiskovce se omluvila bývalým věřícím a uvedla, že vyčlení prostředky na odškodnění. Od momentu zabití Abeho církev údajně zareagovala již na 664 požadavků na kompenzaci a vyplatila 4,4 miliardy jenů, přičemž je prý připravena vyčlenit dalších 10 miliard.
Dne 18. srpna 2022 uspořádalo přibližně 3500 stoupenců církve (včetně Japonců) v jihokorejském Soulu demonstraci na protest proti neobjektivnímu pokrývání církve japonskými médii. O dva týdny později korejská televizní stanice MBC poukázala na souvislost mezi atentátem na japonského premiéra a Církví sjednocení – a reakce církve byla typická: den nato uspořádalo asi 4000 fanoušků církve protestní demonstraci před sídlem MBC.
A jak na skandál zareagovala japonská média? Vzhledem k tragické povaze události byla jejich reakce poměrně rychlá, nicméně z dlouhodobějšího hlediska se velká média tématům kultů vyhýbají.
V bulváru se sice pravidelně objevuje spousta náboženských kontroverzí, ale velká média na tato odhalení reagují jen minimálně. Poslední zprávu o tom, že členové LDS obdrželi dary od církve, vydal deník Asahi v roce 2004. A to byla také poslední zpráva o prolínání politiky a náboženství, protože až do atentátu na premiéra se v novinách žádné další články tohoto druhu neobjevily. Dokonce ani když Abe v roce 2021 vystoupil se svou zdravicí z videokonference církve, noviny a televize na to nereagovaly (výjimkou byl komunistický deník Akahata a bulváry Šúkan Post a Friday). Některé noviny tuto událost sice představily, ale o problematickém vztahu mezi politiky a církví už nijak neinformovaly. Přestože tyto články měly být varovné, média často neuváděla ani jméno dané náboženské organizace.
Reverend Mun sexuálně evangelizoval ženy za účelem obnovit jejich čistotu. Vyzýval také Japonky, aby se oddávaly Korejcům a tím smyly hříchy kolonialismu.
Po vraždě Abeho se objevili lidé, kteří Jamagamiho nepokrytě obdivují: Jamagamiho skutečný příběh o finančním krachu a krvavé pomstě na sektě si získal sympatie veřejnosti
Bezprostředně po vraždě Abeho se ale všechno změnilo. Jen za půl roku od atentátu se v novinách a časopisech objevilo přes 34 000 článků, ve kterých figuruje Církev sjednocení (pro srovnání: po smrtícím teroristickém útoku sekty Óm Šinrikjó v metru roku 1995 bylo vydáno přes 32 000 článků zmiňujících jméno sekty). Jak je ale zvykem u japonských mediálních skandálů, první zdroj, který den po atentátu zveřejnil jméno církve, pocházel ze zahraničí. Konkrétně šlo o francouzská média Le Figaro, Les Echos a BFM TV.
Z vraha hrdinou
V bezprostřední reakci na Abeho smrt se veřejnost rozdělila do několika táborů. Vedle příznivců sekty, kteří chválí její úsilí o podporu míru a vzdělání, tu jsou hlavně skeptici, kteří na církev hledí s podezřením a vyjadřují obavy z finančních praktik a sektářského chování. A ovšem významná část japonské populace o církvi nemá ponětí. Po vraždě Abeho se ale objevil ještě jeden zajímavý segment japonské populace: a to ti občané, kteří Jamagamiho nepokrytě obdivují. Když byl Abe zavražděn na veřejnosti vlastnoručně vyrobenou brokovnicí, málokoho by napadlo, že jeho vrah se pro mnohé stane lidovým hrdinou. Přesto se tak stalo: Jamagamiho skutečný příběh o finančním krachu a krvavé pomstě si získal sympatie veřejnosti.
Již v září 2022 se například v japonském bulváru SPA! objevil rozsáhlý osmistránkový článek s titulkem „Vrah Abeho je nyní uctíván“, v němž byl Jamagami prakticky povýšen z vražedného teroristy na novodobého mučedníka. V polovině listopadu 2022 pak více než 9000 lidí podepsalo na internetových stránkách Change.org petici, která požadovala zmírnění trestu s odůvodněním, že Jamagami se stal obětí církve. V online komentářích se mnozí fanoušci Jamagamiho vášnivě zastávají a oslavují ho za to, že upozornil na nelegální spolčení kontroverzní sekty s vládnoucí stranou.
Z právního hlediska hrozí Jamagamimu za vraždu Abeho trest smrti, v praxi ale platí nepsané pravidlo, že útočník musí zabít dvě nebo více osob, aby mu byl takový trest uložen. Pro Jamagamiho obdivovatele ale trest smrti naprosto nepřipadá v úvahu. První slyšení Jamagamiho bylo naplánováno na 12. června loňského roku u soudu v Naře, ale muselo být na poslední chvíli zrušeno, protože někdo na adresu soudu poslal „podezřelý předmět“. Do akce byla vyslána jednotka pro zneškodňování výbušnin, šlo ale jen o papírovou krabici obsahující 13 000 podpisů, které vyzývaly ke zmírnění Jamagamiho trestu.
Z Abeho vraha se tak pro mnohé Japonce stal „lidový hrdina“: na internetu se vytvořila dívčí fanouškovská základna („Jamagami Girls“) a sympatizanti z celého Japonska posílají Jamagamimu do vězení peníze, dárky a jídlo. Přestože jeho činy nejsou omluvitelné, zdá se, že v japonské kultuře zasáhl Jamagami strunu obdivu k samozvaným lidovým mstitelům z nižších vrstev, kteří trestají zkorumpované mocnáře.