Další česká exotická mise
Cestu do Zambie plánuje Miloš Vystrčil v termínu 8. až 11. dubna. Jak bývá zvykem, zve zástupce českého byznysu, jež šikuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Podnikatelská mise do Zambie je nyní ve stadiu mapování předběžného zájmu,“řekl LN mluvčí svazu Tomáš Dvořák.
Lákadlem mohou být zejména zambijský důlní a těžební průmysl, dobývací technika, infrastrukturální celky a geologický průzkum, avizuje svaz. V Zambii, konkrétně v těžební oblasti Copperbeltu, jsou hlášena nová naleziště klíčových surovin, například vysoce kvalitní mědi, kobaltu či niklu. Očekává se rozšiřování organizované důlní těžby. V oblasti se plánuje také modernizace a výstavba dopravního koridoru.
V červnu tuto dvacetimilionovou zemi navštívil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), i jeho tehdy doprovodila desítka podnikatelů. Právě z koncepce ministerstva zahraničí a ze sumarizovaných potřeb resortu teď čepají přípravy na cestu, potvrdil LN Vystrčil. „Vše nyní dolaďujeme,“řekl.
Chystanou misi do Zambie, jejíž Viktoriiny vodopády a další přírodní krásy kdysi opěvoval také slavný český cestovatel Emil Holub, kladně hodnotí i Petr Kolář, někdejší Vystrčilův zahraničněpolitický poradce a dnes pobočník prezidenta Petra Pavla.
Důležitý kontinent
„Zambie byla a je dlouhodbě mezi prioritami naší rozvojové spolupráce. Afrika byla dlouho Evropany pozapomenuta. Přitom jde o kontinent, na kterém se střetávají geopolitické zájmy. Je dobře, že naše aktivity vůči Africe posilují. Je to důležité jak z ekonomického, tak politického a bezpečnostního hlediska,“sdělil LN Kolář.
O tom, že Evropa v Africe zaspala, dnes nepochybuje snad žádný evropský politik. Své sféry vlivu si mezitím na kontinentu zajistily Čína a Rusko. Evropa se nyní snaží jejich náskok dohnat. Česko loni vydalo oficiální vládní strategii pro působení v Africe. Právě na ni teď cesty českých politiků navazují. První velkou misi uskutečnil loni v dubnu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), jenž navštívil Ghanu, Senegal a Rwandu. V červnu pak Lipavský vedle Zambie pobyl i v Angole, v listopadu 2023 premiér Petr Fiala (ODS) vyvezl podnikatele do Etiopie, Keni, Ghany a Pobřeží slonoviny.
Že Zambie má pro zemi ze středu Evropy zajímavý potenciál, si myslí i exministr zahraničí Tomáš Petříček. „Ale to platí pro celou Afriku. Není divu, že se o tento kontinent zajímá Čína,“řekl a zdůraznil, že výjezdy českých politiků na africký kontinent nelze považovat za „zbytečné výlety“. „Můžeme přispívat k celkovému posílení vztahu Evropy a Afriky, což zvlášť v dnešní geopolitické situaci je potřeba.“
Africký kontinent, který obývá více než 1,2 miliardy lidí, by se mohl stát odbytištěm pro české výrobky, jež až doposud směřovaly jinam, například do Ruska. V důsledku ruské agrese na Ukrajině však státy potřebují diverzifikovat zdroje – v hledáčku je zejména africký hliník, plyn či uhlí.
„Klíčový je osobní kontakt“
Byť se Česko netají ambicemi posílit svoji roli v Africe, signál v podobě rozšíření diplomatického zastoupení na kontinentu nyní nevyšle. Na vině jsou rozpočtové úspory. Ty ostatně osekaly i výdaje na rozvojové projekty v Africe.
Podle exministra Svobody je velkou chybou, že Česko nemá v Africe vyšší počet ambasád. „Osobní kontakt tam totiž hraje největší roli. Měli bychom tam posílat naše nejzkušenější diplomaty,“zdůraznil pro LN Svoboda a posteskl si, že praxe bývá opačná. O africké posty přitom v Černínském paláci není zrovna „rvačka“. „V Africe úplně volný a svobodný trh neexistuje, což znamená, že bez politického vlivu se žádné větší projekty neuskuteční,“řekl.
Přítomnost v Africe by přitom mohla Česku pomoci i na diplomatickém poli. Praha shání podporu pro svoji kandidaturu na post nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Volba se uskuteční v roce 2031. Hlas Afriky v ní má svoji váhu – vzhledem k počtu států na kontinentě (54) představuje více než čtvrtinu celého Valného shromáždění.
Česko navíc nemá v Africe historií pošramocenou pověst, s níž se potýká řada západoevropských zemí. To je pro nás velkou výhodou, říká ministr Lipavský, podle něhož může Praha těžit i z faktu, že „Československo během éry dekolonizace pomáhalo v řadě afrických zemí, a i proto má celá řada afrických vůdců znalost češtiny, protože studovali na univerzitách v Praze nebo v Brně“.