„Neplatíte? Jděte k čertu!“

Možný budoucí prezident USA Donald Trump zvedl varovný prst směrem ke členským státům Severoatlantické aliance (NATO). Pokud prý nebudou dávat dostatek peněz na obranu a napadne je Rusko, Američané jim na pomoc nepřijdou.

V roce 2014 se 28 členských zemí NATO na konferenci ve Walesu dohodlo, že budou zvyšovat obranné výdaje směrem ke dvou procentům HDP v roce 2024. Od té doby do organizace přibyly další tři státy a ze současných 31 se na dvě procenta HDP dle odhadů za loňský rok dostalo jedenáct z nich. To je pro bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, který bude o post znovu usilovat letos na podzim a má reálnou šanci zvítězit, stále málo. Pokud se skutečně stane vládcem Bílého domu, neváhal by prý některé členy „hodit přes palubu“. To by se mohlo dotknout i Česka.

Trump to přiznal během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Fakticky uvedl, že pokud členské státy NATO nebudou dávat dost financí na obranu, tedy avizovaná dvě procenta HDP, a napadne je Rusko, USA jim na pomoc nepřijdou.

„Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit? Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“zavzpomínal Trump na svůj někdejší rozhovor s nejmenovaným prezidentem.

NATO není pro černé pasažéry

Na dvouprocentní úroveň přitom dlouhodobě nedosahovalo ani Česko. To v loňském roce vydávalo dle avizovaného rozpočtu 1,5 procenta HDP. Smluvenou hranici by mělo splnit po dlouhé době až letos, což pro LN potvrdil předseda vlády Petr Fiala (ODS).

„Moje vláda zakotvila povinnost dávat na obranu dvě procenta HDP. Posilování obranyschopnosti České republiky je naší prioritou. Doháníme historický dluh a děláme vše, abychom měli armádu dobře vybavenou a připravenou spolu s našimi spojenci bránit naši zemi. Své závazky už letos splníme, to je podstatné,“konstatoval český premiér.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová

(ODS) Trumpovo prohlášení vnímá jako součást předvolební rétoriky, která ale odráží i mínění značné části populace USA, jež si nepřeje, aby Spojené státy nadále dotovaly obranu Evropy. „Volání po tom, aby každý ze spojenců naplňoval své závazky a vydával dostatek peněz na svou i kolektivní obranu, je od Trumpa dlouhodobé. Bohužel, některé evropské země probrala z iluze míru a bezpečí až válka na Ukrajině,“řekla LN Černochová.

Také ona potvrdila, že vláda přijala maximum kroků, aby Česko na obranu vydávalo alespoň minimální závazek HDP. „Neděláme to kvůli NATO, děláme to kvůli sobě. Věřím, že závazky vyplývající z Washingtonské smlouvy jsou natolik silným poutem, že by všichni v případě napadení přišli každému z členů NATO na pomoc. My bychom se tak určitě zachovali. To ale není bianco šek pro černé pasažéry. NATO je o odpovědném přístupu všech, jinak postrádá smysl,“dodala ministryně obrany.

Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je NATO nyní v nejsilnější pozici, co kdy bylo. „A to jak díky pevné transatlantické vazbě, tak díky domácím úkolům, které evropští spojenci v oblasti odstrašení a obrany plní. Čelíme největší hrozbě od konce druhé světové války, a proto navyšujeme obranné rozpočty,“uvedl pro LN český šéfdiplomat.

Ohromující a šílená slova

Americká stanice CNN Trumpova slova označila za „ohromující“přiznání toho, že pokud by v prezidentském křesle nahradil Joea Bidena, nedodržel by základní ustanovení NATO o kolektivní obraně. Signatáři Severoatlantické smlouvy se totiž v článku 5 dohodli, že dojde-li k ozbrojenému útoku proti jednomu nebo více členům Aliance, budou ho považovat za útok proti všem a neprodleně přispěchají na pomoc proti agresorovi.

Administrativa úřadující hlavy státu Bidena i proto Trumpova slova označila za šílená. „Povzbuzovat vražedné režimy k invazi do zemí našich nejbližších spojenců je odporné a šílené – a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu i naši ekonomiku,“uvedli zástupci Bílého domu.

Podle poslance a bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) je přitom dost možné, že by ve skutečnosti v případě krize Američané i za vlády Trumpa pomohli. „Trump dlouhodobě apeluje na plnění dvou procent HDP na obranu, zvláště teď, v době kampaně. Jsem přesvědčen, že v případě krize by zafungoval článek 5 Severoatlantické smlouvy,“uvedl pro LN.

Pobouření z Trumpových slov necítil ani poslanec a místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Podle něj Trump pouze žádá, aby členové dodržovali smlouvy, dávali peníze i na svoji obranu, a ne jen na takzvaný Green Deal. „Chce, abychom stáli na svých nohách, v rámci NATO drželi společnou politiku a neokopávali Spojeným státům kotníky. V tomto smyslu s ním souhlasím,“sdělil LN Růžička.

Samotný Trump už v minulosti spojence v NATO označoval za pijavice Washingtonu a otevřeně zpochybňoval hodnotu organizace. Několikrát už pohrozil i jejím opuštěním.

Americká stanite CNN v souvislosti s výdaji na obranu připomněla, že zmiňovaná dvě procenta HDP nejsou závaznou smlouvou, kterou by státy musely splnit, ale pouze jakýmsi vodítkem. V loňském roce podle předběžných odhadů NATO více než dvě procenta HDP na obranu vydávalo 11 států – Estonsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Spojené království a nejvíce pak Řecko, USA a Polsko. Tyto tři státy přesáhly v podílu HDP a výdajů na obranu tři procenta.