Exekutoři rozdělují koalici

Exekutoři navrhují, jak zatlačit na výplatu od dlužníků. Návrh, který se řeší v poslaneckých výborech, počítá s minimální srážkou ze mzdy. Neziskovky varují před pádem do chudoby. Nápad štěpí i koalici.

Dlužníci v exekucích by nově mohli čelit minimálním fixním srážkám ze mzdy. Počítá s tím návrh věřitelských organizací a exekutorů, o němž jedná koalice a ústavně-právní výbor. Exekutoři argumentují tím, že v současné době někteří dlužníci nesplácí vůbec nic. Neziskové organizace před záměrem varují – může totiž dojít k prolomení nezabavitelného minima. Návrh rozděluje i koalici.

Výše srážky v exekuci se nyní odvíjí od příjmů a nezabavitelného minima, které nesmí překročit. Podle návrhu by se dlužníkovi vždy strhávala minimální fixní částka ze mzdy. Uvažuje se o deseti procentech minimální mzdy (1890 korun) a šesti procentech (1134 korun) v případě ekonomicky zranitelných osob.

Ve finanční nouzi

Podle prezidenta Exekutorské komory ČR Jana Mlynarčíka má návrh docílit spravedlivého uspokojení věřitelů. „Od roku 2019 došlo celkem čtrnáctkrát ke změně různých parametrů, v důsledku čehož nezabavitelná částka vzrostla více než dvojnásobně, zatímco cenová hladina za stejné období vzrostla o 42,5 %. Zjednodušeně – dlužníkům ze mzdy zůstává dnes násobně více, než by odpovídalo růstu jejich nákladů. To na druhé straně ale znamená, že věřitelům těchto dlužníků je hrazeno násobně méně,“uvedl pro LN.

Pokles srážek podle ředitelky České asociace věřitelů Petry Kolářové vede k tomu, že sami věřitelé se dostávají do finanční nouze. „Spousta z nich čeká na měsíční srážky od dlužníků a s těmito penězi počítá ve vlastním napjatém rozpočtu. Když matkám samoživitelkám přestává chodit i to málo, co pravidelně dostávaly z exekuce, ocitají se ve vážných problémech,“řekla pro LN. Zavedení minimální srážky by podle ní zabránilo tomu, aby zranitelní věřitelé zůstali zcela bez peněz.

Proti zavedení fixní srážky brojí pětice nevládních organizací – Rubikon Centrum, Člověk v tísni, Institut prevence a řešení předlužení, Charita ČR a Rada seniorů. Podle nich je smyslem návrhu umožnit exekutorům provádění srážek i nízkopříjmovým dlužníkům, a tím prolomit zákonnou nezabavitelnou částku. „Jde o nejasociálnější změnu za téměř dvacet let,“vymezil se Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Zároveň upozorňují, že od 1. ledna došlo ke snížení nezabavitelné částky pro dlužníka o více než 900 korun – a to vlivem změn u normativů na bydlení. „Jakékoli nepromyšlené zásahy vedené snahou okamžitě zvýšit vymáhané částky v exekuci povedou k útěku zadlužených lidí z legální ekonomiky. Nakonec se nevyplatí ani věřitelům a už vůbec ne státu a veřejným rozpočtům. Zavedení fixní srážky by komplikovalo i vymáhání výživného, na které by šla srážka ze mzdy již snížené fixní srážkou,“řekla pro LN Pavla Aschermannová z Rubikon Centra.

Podle ombudsmana Stanislava Křečka není nutné za současné těžké finanční situace zasahovat do výpočtu srážek ze mzdy. „Mám strach zejména o starobní či invalidní důchodce, matky samoživitelky na rodičovské dovolené, rodiny s dětmi a také lidi pracující za mzdu okolo 20 tisíc korun. Těchto lidí se změna dotkne nejcitelněji a budou ohroženi chudobou,“uvedl. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková upozornila, že chudoba v Česku ohrožuje více než 29 % domácností s dětmi. „Návrh na zavedení fixní srážky může situaci mnoha rodin s dětmi ještě výrazně zhoršit,“řekla.

Dlužníkům sice v posledních letech může zůstávat víc peněz, podle Zuzany Liškařové z advokátní kanceláře Arrows to ale pro ně nemusí být výhodné. „Když se totiž nedaří umořit pohledávku srážkami z příjmu, přistoupí exekutor k daleko invazivnějším způsobům, včetně zabavování movitých věcí nebo postihu nemovitosti,“varovala.

LN o vyjádření opakovaně požádaly také ministerstvo spravedlnosti, to ale do uzávěrky neodpovědělo. Návrh ovšem vyvolává diskuse i mezi politiky. „Jsem pro zavedení této minimální srážky, protože jsme se dostali do situace, kdy značně vysoké procento dlužníků neplatí vůbec nic a dluhy se přestávají vymáhat,“uvedl pro LN předseda sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí Aleš Dufek (KDU-ČSL).

Zavedení fixní srážky už v minulosti podpořil i poslanec Marek Benda (ODS). „Za ideální považuji stanovit minimální srážku principem určitého procenta z minimální hrubé mzdy. Díky tomu nebude do budoucna nutné opakovaně znovu určovat její výši a bude dlouhodobě odpovídat aktuální ekonomické situaci,“konstatoval.

Zpět ze šedé ekonomiky

Výše srážky v exekuci se nyní odvíjí od příjmů dlužníka a takzvaného nezabavitelného minima, které nesmí překročit.

STAN návrh odmítá, podle poslance Josefa Cogana není systémově spravedlivý a je v přímém rozporu s podstatou institutu nezabavitelné částky. „Dluhy se mají platit, ale přímo k tomuto návrhu exekutorů se stavíme negativně. Naším cílem je vytáhnout lidi ze šedé ekonomiky a vrátit je na řádný trh práce tak, aby z toho profitovaly veřejné rozpočty i celá společnost díky zvýšení daňových příjmů i sociálních a zdravotních odvodů. K tomu tento návrh nijak nepřispívá,“řekl pro LN Cogan.

Místopředseda podvýboru Patrik Nacher (ANO) navrhuje, aby fixní srážka fungovala u přednostních pohledávek – tedy výživného a škody způsobené trestným činem. „Rád bych bojoval proti zjednodušujícím stereotypům. Věřitelé jsou vnímáni jako velké banky, zatímco dlužníci jsou údajně nebozí lidé, kteří se do problémů dostali omylem. Jenže často jde o chronické dlužníky a věřitelem naopak může být maminka nebo tatínek samoživitel. Takto by bylo zajištěno, že skutečně něco dostanou,“poznamenal pro LN.