Konec změny času opět ve hře

V neděli 31. března se zimní čas změní na letní Bude střídání času jednou minulost? EU ho chce řešit

Zrušení střídání letního a zimního času se zřejmě opět stává celoevropským tématem. Naposledy bylo o této agendě slyšet v roce 2019, avšak s příchodem událostí, jako byla covidová pandemie, energetická krize a stále probíhající válka na Ukrajině, se o ní mluvit přestalo.

Podle europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksy (Piráti) se však debata o zrušení nařízení, kdy a jak se čas mění, opět rozbíhá. Ve hře má být jak řešení ze strany Evropské komise, tak snaha o nalezení kompromisu mezi členskými státy na půdě Rady EU. Diskuse se prý má znovu otevřít i na půdě Evropského parlamentu. Zimní čas se letos bude měnit na letní v neděli 31. března.

„O tomto tématu jsem mluvil s Ursulou von der Leyenovou v listopadu loňského roku, kdy jsme se potkali. Vzala si to jako jeden z bodů, které chce určitě ještě teď do konce volebního období otevřít a změnit,“řekl LN Zdechovský. Možnosti zrušení střídání času se prý začali neformálně loni v listopadu věnovat během předsednictví jejich země v Radě EU také španělští diplomaté.

Nejdříve v roce 2026

To se však do konce roku 2023, kdy jejich předsednictví končilo, nestalo, stejně jako zatím během nyní probíhajícího belgického předsednictví. Podle informací LN by však o toto téma mohlo mít zájem Maďarsko, které bude Radě EU předsedat ve druhé polovině roku 2024. LN kontaktovaly maďarské ministerstvo zahraničních věcí, stejně jako úřad vlády a maďarské velvyslanectví v Praze, ani jedna z institucí však na otázku, zda se tomuto tématu bude chtít Maďarsko skutečně věnovat, nereagovala. „Je tam nedohoda. Pět států preferuje původní zimní čas, 22 by mělo raději letní čas,“dodal Zdechovský. Biologicky správný je ten zimní. Odpovídá spánkovému rytmu lidského těla a jeho reakci na střídající se denní světlo a tmu.

Podle Mikuláše Peksy se novému otevření debaty o zrušení střídání letního a zimního času v celé Evropské unii chtějí věnovat i někteří europoslanci, a to právě kvůli tomu, že členské státy dosud nebyly schopny tuto otázku dotáhnout do nějakého konce. „Asi mohu potvrdit, že někteří kolegové, kteří se cítí silněji vázáni slibem voličům střídání času řešit, začínají tlačit na přehodnocení původního rozhodnutí nechat vše na členských státech. Zdá se totiž, že pokud nebude konec střídání času nařízen Evropskou unií, tak se nestane,“sdělil LN Peksa.

Jeho stranická kolegyně Markéta Gregorová (Piráti) LN řekla, že k odkládání této agendy ze strany národních států existují různé objektivní důvody, jako například válka na Ukrajině. Ona sama ale zrušení střídání času podporuje, stejně jako další europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Je mil líto, že členské státy nenašly dohodu, i když chápu, že najít shodu 27 členských států, která by všem vyhovovala, vůbec není lehké,“sdělila LN Šojdrová.

„Evropská komise navrhla zrušit změny času v září 2018 v návaznosti na žádosti občanů a členských států, usnesení Evropského parlamentu, řadu studií a veřejnou konzultaci,“sdělil LN tiskový mluvčí Zastoupení Evropské komise v Praze Václav Lebeda na otázku, zda bude Evropská komise opět iniciovat zrušení střídání času v EU. Míč je prý teď na straně členských států, aby se dohodly na společné pozici v Radě EU. „Pozice jednotlivých členských států nekomentujeme. Komise nicméně vítá, že některé členské státy provedly zhodnocení či konzultace na národní úrovni, a doufá, že i tyto iniciativy pomohou posunout diskusi v Radě,“doplnil Lebeda. K případnému zrušení nedojde dříve než v roce 2026.

Letní, nebo zimní? Toť otázka

Zdechovský dodává, že změnu času řešil se Španěly loni na podzim během jejich předsednictví. „Byl jsem tehdy místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a bavil jsem se s nimi o různých tématech. Zjistili aktuální stav, jak se kdo dívá na co, a řekl mi, že toto téma otevřou,“vysvětlil Zdechovský. To se nakonec nestalo.

Letní čas byl prvně zaveden za první světové války v roce 1916 kvůli snížení spotřeby elektřiny. Díky letnímu času je večer déle světlo a ráno se rozednívá později, není tedy třeba tolik svítit. V Evropské unii včetně Česka od roku 1996 začíná letní čas v noci na poslední neděli v březnu, kdy je o hodinu víc, a končí v noci na poslední neděli v říjnu, kdy je zase o hodinu méně. Avšak analýzy některých států ukazují, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.

Přechod na letní čas s „chybějící hodinou“způsobuje některým lidem problémy. Stěžují si na na zhoršení spánku, únavu, menší výkonnost nebo nevolnost.

Někteří experti poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd, fyzioložka a biochemička Helena Illnerová. Podle ní přechod na letní čas s „chybějící hodinou“způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.

Podle výsledků zmiňované veřejné konzultace uspořádané Evropskou komisí se pro zrušení střídání času vyslovilo 84 procent respondentů, přičemž dorazilo 4,6 milionu odpovědí. I Češi by podle průzkumu agentury STEM/Mark střídání času raději zrušili, což platí zejména u lidí nad 45 let. V této skupině se pro zrušení vyslovilo více než 80 procent, v celé populaci pak 67 procent.

Nejednotné názory ovšem panují v otázce, zda zavést celoročně pouze zimní, nebo letní čas, každému vyhovuje něco jiného. „Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou,“uvedl k výsledkům průzkumu analytik STEM/Mark Radek Pileček.