Biden bojuje o podporu muslimů

Schůzka jordánského krále s prezidentem USA má přispět k příměří v Gaze – a navíc přihrát Bidenovi hlasy muslimských voličů

„Předmětem jednání budou kroky k ukončení konfliktu v Gaze včetně humanitární podpory pro palestinský lid a konkrétní kroky k trvalému míru včetně dvoustátního řešení.“Také tato věta se našla v oficiální zprávě Bílého domu před včerejší návštěvou jordánského panovníka Abdalláha II. ve Washingtonu.

Setkání je věnována značná pozornost proto, že jde o „reparát“za na poslední chvíli odvolanou Bidenovu návštěvu v Ammánu v polovině loňského října, jen pár dní po začátku násilností mezi Hamásem a Izraelem. Důvodem tehdy byla smrt až několika set Palestinců v areálu gazanské nemocnice al-Ahlí v důsledku náletu či útoku raketou, který muslimské státy vesměs připsaly Izraeli (okolnosti tragédie se dosud nepodařilo hodnověrně vyšetřit).

Vedle jednání o podmínkách možného příměří v Pásmu Gazy může mít návštěva jordánského krále ve Washingtonu též vliv na vnitropolitické poměry ve Spojených státech. Prezident Joe Biden totiž necelých devět měsíců před prezidentskými volbami (konat se mají 5. listopadu) čelí rapidnímu úbytku přízně mezi Američany muslimského vyznání a snaží se více naslouchat jejich požadavkům. K nim aktuálně patří zejména zastavení izraelských náletů a pozemních vojenských akcí v Pásmu Gazy, při kterých v posledních dnech umírá v průměru 150 až 200 Palestinců denně.

„Nenuťte nás volit Trumpa“

Muslimů žije v USA sice jen kolem 4,5 milionu (tj. tvoří necelých 1,5 procenta populace), přesto však mohou v podzimních prezidentských volbách hrát rozhodující roli. Poměrně silnou muslimskou populaci totiž mají některé z takzvaných swing states – federální státy, kde je dlouhodobě podpora demokratickým a republikánským kandidátům vyrovnaná, a které tedy nakonec rozhodují o konečném výsledku hlasování.

Například v Michiganu, kde ve volbách v roce 2020 Biden porazil republikánského protikandidáta Donalda Trumpa jen asi o 150 tisíc hlasů, žije na čtvrt milionu muslimů. A poměrně silnou muslimskou populaci mají i Pensylvánie či Minnesota.

V minulých volbách volila většina amerických muslimů, asi dvě třetiny, Bidena, zatímco pro Trumpa hlasoval jen asi každý šestý z nich. Jenže válka mezi Hamásem a Izraelem a zejména dosud téměř bezpodmínečná podpora Washingtonu pro židovský stát tyto nálady změnila.

Američanům muslimského vyznání vadí jak mezinárodní politická podpora, které se Izraeli z Bílého domu dostává (USA mj. v OSN hlasovaly proti rezolucím žádajícím okamžité příměří v Pásmu Gazy), tak podpora vojenská a finanční. Spojené státy od 7. října loňského roku poslaly do Izraele velké množství munice a aktuálně se v Kongresu projednává kompromisní legislativa, která by umožnila navýšit finanční pomoc pro Izrael nad rámec „standardních“3,6 miliardy dolarů (asi 84 miliard korun) ročně.

„Nenuťte nás volit Trumpa“je heslo či vzkaz, který se nyní běžně objevuje na propalestinských shromážděních po celých Spojených státech. Mezi tamní muslimskou komunitou čile koluje hashtag #AbandonBiden (Opusťte Bidena). Tato kampaň je výsledkem setkání vůdců muslimských komunit z výše zmíněných swing states na začátku prosince, na kterém organizátoři vyzvali k tomu, aby „Biden zůstal prezidentem na jedno funkční období“.

Situace v Rafáhu je kritická

V uplynulých dnech proto rétorika prezidenta Bidena vůči Izraeli ve světle stále rostoucího počtu civilních obětí a katastrofální humanitární situace v Gaze přitvrdila dosud nevídaným způsobem. Minulý pátek dokonce šéf Bílého domu prohlásil, že plánovaná izraelská operace ve městě Rafáh by už byla „přes čáru“s tím, že v Gaze „umírá spousta nevinných lidí a to musí přestat“.

Jenže izraelská vláda, především její premiér Benjamin Netanjahu, zatím tlaku americké diplomacie zdárně odolává. Cílem je úplné zničení Hamásu. Vývoj situace v Pásmu Gazy se tak pro Bidena nevyvíjí dobře. Armáda židovského státu od neděle masivně útočí na Rafáh v jižním cípu Pásma Gazy. Do tohoto města se přitom v předchozích týdnech (i na pokyn Tel Avivu) uchýlil nejméně milion uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy a lidé tam v podmínkách nedostatku základních životních potřeb přežívají v přelidněných obydlích, stanech i pod širým nebem.Gazanské úřady hlásily v pondělí nejméně 164 mrtvých za posledních 24 hodin; celkový počet obětí na palestinské straně podle stejného zdroje již dosáhl nejméně 28 340 osob. Čísla ovšem nelze nezávisle ověřit.