Pro Kurdy ve Švédsku přituhlo
Dlouho otálelo, ale nakonec prezident Erdogan dokument o připojení severské země koncem ledna podepsal. Početná komunita Kurdů žijících ve Švédsku nyní tvrdí, že diplomatický úspěch Stockholmu je na jejich úkor.
Švédové požádali o vstup do Severoatlantické aliance už na jaře roku 2022, Turecko však jejich žádost dlouho blokovalo. Zdůvodňovalo to nedostatečným postupem Stockholmu vůči „teroristům“– jak Ankara nazývá často protiturecky naladěné kurdské vystěhovalce. A Švédové, aby si Turky naklonili, jim postupně začali vycházet vstříc.
Švédsko tak v minulých měsících například v mediálně známém případu vydalo do Turecka jednoho ze stoupenců zakázané Strany kurdských pracujících (PKK; v řadě zemí je považována za teroristickou organizaci), odsouzeného v Turecku za pašování bezmála dvou kilogramů marihuany. Švédové rovněž zpřísnili své protiteroristické zákony, za zločin tak lze nyní považovat i jednoduchou logistickou výpomoc ve prospěch extremistických organizací.
Také de facto Turkům slíbili, že se budou více zaměřovat i na kurdskou milici, Lidové obranné jednotky (YPG). Ty Ankara považuje za součást PKK, i když YPG zdůrazňují svou nezávislost.
Změnu švédské politiky vůči kurdské menšině nakonec Ankara kvitovala – turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dokument o připojení severské země do NATO podepsal letos koncem
ledna. Ovšem zástupci více než stotisícové kurdské populace ve Švédsku teď tvrdí, že diplomatický úspěch Stockholmu je na jejich úkor. Nyní se cítí být stále více terčem nepříjemné pozornosti švédských úřadů.
Konec kurdštiny v éteru
Minulý týden bylo například oznámeno, že ke 31. březnu skončí kurdská relace na švédském veřejnoprávním rozhlase Sveriges Radio, oficiálně z ekonomických důvodů. Turecká tisková agentura Bianet, jež se zaměřuje na lidská práva, uvádí, že relace byla v éteru bez problémů celkem 23 let a podle zaměstnanců šlo o „most mezi kurdskou komunitou a Švédskem“. To, že by se o zrušení rozhodlo na přání Turecka, označili za spekulace bez důkazů. Načasování je ovšem nešťastné.
Řada švédských Kurdů navíc podle svých slov licitování Stockholmu o vstupu do NATO s Tureckem, které Kurdy v lásce
nemá, již negativně pocítila. „Nikdy jsem ve Švédsku nezažil tak těžké období jako nyní,“řekl britskému listu The Guardian švédský novinář kurdského původu Kurdo Baksi.
Švédské úřady prý zvyšují dohled nad Kurdy žijícími v zemi, žadatele o azyl důkladně prošetřuje tajná policie (SAPO) a objevily se již zprávy o pozastavení povolení k pobytu desítkám lidí. „Tyto osoby nejsou podezřelé ze spáchání trestného činu, ale SAPO tvrdí, že uzavřely manželství se švédskými občany zapojenými do možných teroristických aktivit,“píše The Guardian.
Samotná policie samozřejmě jakékoli profilování Kurdů popírá. „Nezaměřujeme se na konkrétní menšiny – etnické či jiné. Naše práce je zaměřena proti jednotlivcům, kteří jsou nebo mohou představovat hrozbu pro bezpečnost Švédska... Bylo tomu tak před přihláškou Švédska do NATO a je tomu tak pořád,“uvedla tajná policie
v prohlášení poskytnutém britskému deníku.
Politika a lidská práva
Podle bývalé švédské poslankyně kurdského původu Amineh Kakabavehové však zůstává faktem, že se mnoho Kurdů v současném prostředí bojí mluvit otevřeně. Politika má prý nyní přednost před lidskými právy. „Nejdemokratičtější země světa Švédsko se přiklonila k jedné ze zemí s největší diktaturou,“uvedla Kakabavehové s narážkou na bezmála dekádu vládnoucího prezidenta Erdogana.
Kurdové jsou původem íránský národ, ke kterému se po celém světě hlásí 20 až 40 milionů lidí. Většina z nich žije v Turecku, následují Írán, Irák či Sýrie. Do Švédska řada Kurdů zamířila v roce 1984 po vlně represí v Turecku. Ty následovaly poté, co PKK v zemi rozpoutala ozbrojené povstání za samostatnost. To si dosud vyžádalo až 40 tisíc obětí na obou stranách.