Tajemství erekce odhaleno
Léky na poruchu erekce zabírají jen zhruba dvěma třetinám pacientů. Někteří je navíc nemohou užívat kvůli jiným nemocem. Naději by jim mohl přinést výzkum přehlížené skupiny buněk.
Zajímalo vás, jak funguje erekce penisu, a neodvážili jste se zeptat? Nuže, představte si suchou houbu na mytí strčenou do prezervativu. A teď na houbu nalejete vodu, což je, jako když se do penisu nahrne krev. A máte to. Tyhle ‚houby‘ v penisu se vědecky označují jako corpora cavernosa a erekce závisí na tom, zda se do nich nahrne krev a zůstane tam uzavřená,“přibližuje objev svého týmu Christian Göritz z Karolinska Institutet ve švédské Solně.
Přítok krve do corpus cavernosum čili topořivého tělesa byl spojován hlavně s funkcí buněk hladké svaloviny ve stěnách cév. Podobně jako v jiných částech těla zajistí tyto buňky rozšíření cév poté, co v nich stoupne tvorba oxidu dusnatého. Na tento mechanismus erekce cílí i dnes používané léky, jako je Viagra.
Oxid dusnatý působí na cévy prostřednictvím cyklické formy molekul guanosinmonofosfátu. Viagra brání jejich spontánnímu rozkladu a udržuje je na úrovni potřebné k erekci. Zhruba třetině mužů trpících poruchou erekce ale tento typ léků nezabírá, a tak je jasné, že ve hře musí být další mechanismy. Na jejich odhalení pracuje i Christian Göritz. Se svými spolupracovníky zkoumal v topořivých tělesech myšáků vazivové buňky známé jako fibroblasty.
„Fibroblasty jsou nejpočetnější buňky v penisu jak u myšáků, tak i u mužů, ale vědci se jimi zatím důkladněji nezabývali,“konstatuje Christian Göritz. Výsledky výzkumu jeho týmu zveřejněné v časopise Science vyvracejí představu, že fibroblasty jsou poměrně pasivní. V penisu myšáků vykazují velmi důležité aktivity.
Pomůže trénink?
Zásahem do dědičné informace získali vědci z Göritzova týmu zvířata, která měla corpora cavernosa „nabitá“vazivovými buňkami, a také myšáky s penisem chudým na fibroblasty. Zatímco nedostatek fibroblastů měl za následek nedostatečnou erekci, jejich nadbytek vedl k abnormálnímu ztopoření trvajícímu několik hodin. Bolestivá nadměrná erekce, tzv. priapismus, postihuje i muže, kterým pak uleví jen hospitalizace.
Vědcům bylo jasné, že vazivové buňky sehrávají při erekci důležitou roli. Další výzkum prokázal, že fibroblasty pomáhají buňkám hladké svaloviny při rozšiřování cév. Jejich množství v topořivých tělesech klesá s věkem, což je zřejmě jeden z důvodů, proč mají senioři problémy s erekcí.
Největší překvapení ale přinesly experimenty, ve kterých vědci cíleně dráždili, nebo naopak blokovali příslušné centrum v mozku, a u myšáků tak vyvolávali či potlačovali erekci. Pokud nechali mladým myšákům zahálet topořivá tělesa, ubývalo v nich fibroblastů a samci ztráceli schopnost erekce. A naopak, pokud navozovali častou erekci myším seniorům, množství fibroblastů neklesalo a topořivá tělesa neztrácela nic ze svých funkcí.
„V podstatě to není nic divného. Když zatěžujete organismus, vaše tělo se tomu přizpůsobí. Když třeba pravidelně běháte, tak se vám po nějaké době při běhu lépe dýchá,“vysvětluje Göritz.
Znamená to, že fibroblasty lze „trénovat“. U mužů dochází k takovému tréninku ve spánku, protože za noc mají spontánní erekci třikrát až pětkrát. S věkem ale frekvence nočních erekcí klesá a podle Göritze a spol. to zřejmě přispívá k úbytku fibroblastů v topořivých tělesech.
„Spontánní erekce ve spánku je určitě příjemná, ale z výsledků naší studie vyplývá, že není zásadní rozdíl ve vzestupu počtu fibroblastů po spontánních a uměle navozených erekcích. To znamená, že se u seniorů můžeme pokusit o léčbu, kterou bychom dosáhli zvýšení počtu nočních erekcí, a kompenzovali bychom tak spontánní úbytek fibroblastů,“vysvětluje Göritz vyhlídky na praktické využití objevu. Podle něj není důležité, že se výsledky studie týkají myších samců, protože mechanismy erekce jsou u všech savců co do anatomie i funkce buněk velmi podobné.
„Vlastně je tu jeden významný rozdíl mezi člověkem a některými savci,“připouští Göritz. „Zvířata mají v penisu kost. To znamená, že správné prokrvení je u člověka s vysokou pravděpodobností ještě důležitější.“
Když zatěžujete organismus, vaše tělo se tomu přizpůsobí. Když třeba pravidelně běháte, po nějaké době se vám při běhu líp dýchá.
Naděje z pavoučího jedu
Christian Göritz doufá, že objev jeho týmu otevře nové možnosti pro léčbu poruch erekce. Dnes hojně užívané léky, jako je Viagra, jsou nevhodné například pro muže, kteří se léčí se srdečními chorobami nebo některými chronickými plicními onemocněními. Jak ale uvádějí korejští biologové Ji-Kan Ryu a Gou Young Koh v komentáři pro časopis Science, před zavedením léčby na tomto principu do praxe bude nutné provést dlouhou řadu pokusů na zvířatech a následně i klinických ověřovacích testů na dobrovolnících.
Upozorňují také na fakt, že poruchy erekce mají širokou škálu příčin a ani léčba zacílená na fibroblasty topořivých těles tak zřejmě nezabere všem. Hledání alternativ k léčbě Viagrou a dalšími podobnými léky probíhá na mnoha výzkumných pracovištích. Do středu zájmu vědců se tak dostal i jihoamerický pavouk palovčík jedovatý, který patří k nejjedovatějším pavoukům světa a jeho kousnutí může být smrtelné.
Jedním z příznaků otravy jedem palovčíka je i priapismus, při kterém hrozí odumření tkání penisu v důsledku enormního nahromadění krve v topořivých tělesech. Vědci už izolovali složku jedu, která je za tento efekt zodpovědná, a zjistili, že v lidském organismu nepůsobí toxicky. Erekci vyvolává zcela jiným mechanismem než viagra. Látka s kódovým označením BZ371A účinkuje ve formě gelu.