Na kontrolu musí 89 přejezdů
Mimořádné měření si vyžádala tragická nehoda na přejezdu v Lutyni. Výsledky mají být za několik týdnů
Správa železnic mimořádně prověřuje 89 vybraných železničních přejezdů na koridorových tratích po celém Česku. Provádí se mimořádné měření tzv. nivelet, tedy sklonu mezi přejezdem a přilehlou pozemní komunikací. Za mimořádnými kontrolami stojí nedávná srážka kamionu s rychlíkem na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku, při které zahynul třicetiletý strojvedoucí.
„Po vyhodnocení měření budou případná problémová křížení řešena s vlastníkem přilehlé komunikace,“sdělila LN tisková mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová s tím, že se bude ověřovat stávající dopravní značení i jeho případná úprava, popřípadě nutné stavební úpravy. Výsledky měření by měly být známy v řádu týdnů.
Zrušila se pravomoc dělat namátkové kontroly
Dopravní expert z Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr však tvrdí, že kontroly mohly přijít i dříve. „Ze strany ministerstva dopravy bylo také velmi krátkozraké zrušit pravomoc Drážní inspekce provádět preventivní i namátkové kontroly, a to včetně dopravní infrastruktury, jak se to stalo v roce 2017, kdy tato pravomoc přešla na Drážní úřad,“sdělil LN Šlegr.
Vyšetřování příčin tragické události se pak věnuje jak Drážní inspekce, tak Policie České republiky. Závěry vyšetřování budou prý k dispozici nejdříve za několik měsíců.
„V tuto chvíli není v prověřování střetu vlaku s nákladním vozidlem žádný informační posun,“sdělila LN tisková mluvčí krajského ředitelství severomoravské policie Daniela Vlčková. Podobně reagoval i tiskový mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Těsně po nehodě se objevily zprávy o tom, že konkrétně přejezd v Dolní Lutyni má být problematický, protože se na něj přijíždí z prudkého kopce, a řidič tak mohl mít problém s dobržděním. Jako další možná příčina nehody se uvádí také uváznutí nákladního vozu převážejícího těžký náklad. Ten prý na přejezd vjel, načež spadly závory, přiřítil se vlak a došlo k havárii. „Nemáme zprávy o jakémkoliv incidentu, kdy by řidič nebyl schopen před tímto přejezdem dobrzdit. Na přejezdu neevidujeme od roku 2009, tedy od zavedení systému sledování, žádnou mimořádnou událost,“reagovala Friebová.
Navíc je prý obecně řidič povinen přizpůsobit svoji rychlost tak, aby před ním byl schopen bezpečně zastavit, a na železní přejezd je řidič upozorněn dopravním značením. Poslední rekonstrukce na přejezdu podle Správy železnic proběhla v roce 2002, poslední oprava v roce 2019. Jde o přejezd s nejvyšším stupněm zabezpečení a podle informací Správy železnic fungovalo přejezdové zabezpečovací zařízení korektně.
„Sklony, respektive niveleta železničních přejezdů, a pozemní komunikace jsou stanoveny technickými normami. V případě, kdy není možné určité parametry přesně dodržet, pak se taková situace řeší dopravním značením omezujícím například délku či váhu silničních vozidel,“upřesnila Friebová. Pro přepravu nadrozměrných nákladů podle ní zároveň existují zvláštní pravidla povolující jejich jízdu v určené trase. A v případě, že se na železničním přejezdu stane cokoliv ohrožující bezpečnost, je prý nutné aktivovat Integrovaný záchranný systém, například voláním na linku 112.
Nejbezpečnější přejezd je ten, který neexistuje
I proto je každý železniční přejezd označen svým jedinečným číslem. Naposledy se takový incident stal 6. února na železničním přejezdu u Pacova na Pelhřimovsku. Kamion na něm částečně uvázl, jeho řidič okamžitě volal na tísňovou linku a provoz na trati byl zastaven. Pak ale vlastními silami vycouval z prostoru kolejiště a ani samotný přejezd nebyl poškozen. „Samozřejmě je pozitivní, že složky IZS jsou schopny po telefonátu tak rychle zastavit dopravu na předmětné trati,“konstatoval Šlegr.
Na české železnici se podle údajů Správy železnic aktuálně nachází 7576 přejezdů, přičemž více než polovina (4286) je zabezpečena světly nebo světly se závorami. Přejezdů zabezpečených výstražným křížem je 3290.
„Nejbezpečnější přejezd je žádný přejezd. Proto se Správa železnic dlouhodobě snaží nejméně frekventované přejezdy rušit a ty naopak velmi vytížené v rámci investic do infrastruktury nahrazovat – nadjezdem, podjezdem, náhradní komunikací nebo případně změnou trasy železniční trati či silnice,“podotkla Friebová.
Aktuálně například vzniká silniční nadjezd přes koridorovou trať v Olomouci-Holici, v pokročilém stadiu přípravy je nový most přes čtyřkolejnou trať v Praze – Velké Chuchli nebo výstavba podjezdu namísto přejezdu ve Studénce. Od roku 2015 zrušila Správa železnic přes 350 přejezdů, z toho 63 na koridorových tratích. Konkrétně v loňském roce byl zrušen přejezd na více než šesti desítkách míst. Do roku 2030 se prý počítá s dalším snížením počtu přejezdů a přechodů o přibližně pět procent.
Letos v lednu se na českých železničních přejezdech odehrálo 18 kolizí, zatímco loni deset.