Země se ohřívá, hranice 1,5 °C padla

Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců podle dat programu Copernicus poprvé překonala úroveň předindustriální éry o více než 1,5 stupně Celsia. Na rekordní hodnoty se dostává i teplota oceánů.

Když se v prosinci 2015 státy světa na klimatické konferenci COP21 v Paříži shodly na dlouhodobém cíli „udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 °C“, málokdo si dokázal představit, že k překročení druhé uvedené hranice – tedy teplotního nárůstu o 1,5 °C – by mohlo dojít již za osm let. Tím spíše, že žádoucí brzda nárůstu teplot se často skloňovala jako cíl do konce 21. století.

Právě to se ale podle vědců z eurounijního programu Copernicus, sledujícího mimo jiné změny klimatu, stalo už teď. Podrobná měření totiž ukazují, že ve dvanáctiměsíčním období mezi únorem 2023 a lednem 2024 včetně byla průměrná globální teplota o 1,52 °C vyšší než v předindustriální éře, za kterou je bráno padesátileté období mezi roky 1850 a 1900.

Podle vědců z Copernicu to sice ještě neznamená prolomení cílů Pařížské dohody, neboť se zatím jedná o údaj za jediné dvanáctiměsíční období. Jiní ale tak smířliví nejsou. „Jde o zjištění, které překonává i ty nejčernější scénáře,“řekl britskému mediálnímu domu BBC profesor Bob Watson, bývalý šéf Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Oteplování Země láme rekordy i pohledem jednotlivých měsíců: podle dat Copernicu byl leden 2024 s průměrnou teplotou zemského povrchu 13,14 °C nejteplejším lednem v historii měření a totéž platilo i o předcházejících sedmi měsících.

Někteří vědci poukazují na to, že poslední klimatické rekordy mohou být ovlivněny nedávným nástupem jevu El Niňo, jenž periodicky zvyšuje teplotu vody v rovníkových oblastech Tichého oceánu. Vliv tohoto jevu na globální teplotu však zřejmě nepřesahuje 0,2 °C.

Na rekordní, dosud nikdy nedosaženou hodnotu se v posledních týdnech dostala i průměrná teplota povrchové vrstvy světových oceánů, když na začátku února dosáhla 21,05 °C. Předpokládá se, že ještě bude růst, neboť tento ukazatel v jarním období obvykle kulminuje teprve na přelomu března a dubna.

Hrozí zastavení oceánských proudů

Globální oteplování, které je podle naprosté většiny odborníků způsobeno lidskou činností, zejména spalováním fosilních paliv, je nerovnoměrné a v různých částech světa se projevuje s různou intenzitou. Například Evropa včetně Česka se otepluje rychleji než jiné regiony, průměrná teplota na starém kontinentu překonala předindustriální úroveň již o téměř 2,5 °C.

Tento trend ale nemusí být trvalý. Skupina vědců totiž v čerstvém článku uveřejněném v časopise Science Advances upozornila na výsledky modelů, jež předvídají další zpomalování mořských proudů v Atlantském oceánu. Hlavním hybatelem těchto změn je snižování salinity a oteplování vody působené rychlým táním ledu v Arktidě, Grónsku i jinde.

To se týká i mocného Golfského proudu, který přináší k evropským břehům teplou vodu. Pokud by tento proud výrazně zpomalil nebo se zastavil úplně, mělo by to pro podnebí v Evropě či Severní Americe katastrofální důsledky, tentokrát ovšem s opačným znaménkem – teploty by šly prudce dolů stejně jako objem srážek.

Vědci ve studii připouštějí, že předpovědět tento bod zlomu v atlantském proudění není přesně možné, nicméně považují za vysoce pravděpodobné, že k němu dojde během 21. století. „Jisté je, že jedeme špatným směrem. A to nás musí donutit brát změny klimatu opravdu vážně,“řekl hlavní autor studie René van Westen z univerzity v nizozemském Utrechtu.

Oteplování Země láme rekordy: leden 2024 byl s průměrnou teplotou povrchu Země 13,14 °C nejteplejším lednem v historii