Společný účet je riskantní podnik
Zpřehlednění rodinných výdajů vede mnoho párů k tomu, že využívají společný účet. To ale má rizika. Účet, u kterého by oba byli rovnoprávnými majiteli, totiž nabízí jen jediná banka na českém trhu.
Asi každý pár nejpozději po sestěhování řeší, jak si rozdělí pravidelné výdaje za bydlení, tedy nájemné, zálohy na energie atd. Obvykle je čekají velké výdaje za vybavení domácnosti, mnohdy si na nábytek, novou kuchyni či elektroniku vezmou úvěr. Na nárůst společných plateb asi pětina párů reaguje zřízením společného účtu, dalších 14 procent jich má nejen jeden společný, ale ještě každý z partnerů svůj soukromý.
Modelů, jak řešit společné výdaje, je přitom víc. Mnoho domácností, a to i těch, ve kterých lidé žijí jen jako spolubydlící, používá na přepočet mobilní aplikace jako např. Splitwise nebo Settle Up, jinde funguje model „já platím nájem, ty platíš energie“a jemu podobné. Partneři v nich obvykle zohledňují i to, že nemají stejně vysoké příjmy. Příjmová nerovnost obvykle dorazí nejpozději s porodem prvního potomka a odchodem (obvykle ženy) na mateřskou dovolenou. Právě tento finanční propad je častým momentem, kdy se partneři dohodnou na společném účtu.
Disponenta lze zrušit kdykoliv
České banky, až na jednu výjimku, nabízejí pro řešení společných financí pouze možnost zřízení disponenta. Je to člověk, jemuž majitel běžného účtu zřídí právo s prostředky na něm nakládat – disponovat. Podmínky pro udělení disponentského práva se u jednotlivých bank mírně liší, v podstatě ve všech případech ale disponent dostane osobní přístup do bankovnictví a může mít i svou platební kartu. Bankovní domy se liší v tom, zda si ke konkrétnímu typu účtu připisují poplatek např. za zmíněnou druhou kartu, kolik disponentů majitel může zřídit a zda lze disponentské právo udělit bez návštěvy pobočky a za jakých podmínek. Mezi ty může patřit třeba ověřená plná moc majitele účtu, počet požadovaných dokladů totožnosti atd. Např. Air Bank umožňuje přidat disponenta v internetovém bankovnictví s nutností nahrát dva disponentovy doklady a jeho podepsané prohlášení, druhá karta je k běžnému účtu zdarma, třetí a čtvrtá je za jednorázový poplatek 100 korun.
Problém tohoto uspořádání je, že majitel účtu je pouze jeden – a ten rozhoduje o všech zásadních věcech. „Dispoziční oprávnění lze zřídit ke každému depozitnímu účtu, jedinou podmínkou je, že disponentovi musí být minimálně osmnáct let,“říká mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. „Klient, který si účet zřídí, je jediným majitelem účtu a sám určuje, kdo s ním smí nakládat a v jakém rozsahu, kdežto zmocněná osoba nemá stejná práva jako majitel, nemůže účet zrušit ani měnit podmínky jeho vedení,“upozorňuje. Detaily toho, co všechno disponent s financemi na účtu smí dělat, může majitel kdykoliv změnit – a tedy může kdykoliv dispoziční právo i zrušit, aniž by potřeboval něčí souhlas. V případě, že druhý z partnerů poukazuje všechny své příjmy pouze na společný účet, může se rázem ocitnout bez prostředků i bez právního nároku na obnovení přístupu, a to i v případě, že se jedná o manžele. Z čistě pragmatického důvodu je tak pro disponenta vhodnější nechat si vyplácet příjmy, jako je výplata, rodičovský příspěvek atd., na soukromé konto a na společný účet posílat dohodnutou částku.
Disponentský přístup je ale vhodnou volbou jako záložní možnost pro případ nenadálé události v rodině, tedy například pro situaci, kdy jeden z partnerů (ale třeba i rodič nebo prarodič) zemře nebo třeba bude mít vážný úraz či dlouhodobě onemocní a nebude schopný s účtem nakládat. Disponent pak může zajistit chod domácnosti nebo placení účtů za nadstandardní či nehrazenou péči. Při zřizování přístupu disponenta však klient nesmí zapomenout povolit přístup i po své smrti. Jako jednodušší řešení se může zdát svěřit nejbližšímu své přihlašovací údaje, což však nelze kvůli možnosti zneužití doporučit, a banky navíc sdělování těchto údajů třetí straně obvykle zakazují ve svých obchodních podmínkách.
V případě úmrtí tuto skutečnost mohou nahlásit pozůstalí s úmrtním listem, případně tak učiní notář. Z účtu dál odcházejí trvalé platby (pokud nejsou nastavené tak, aby byly úmrtím ukončeny). Jestliže k účtu neexistuje disponent, pak jím notář učiní obvykle některého z dědiců a stanoví mu rozsah, v jakém s financemi smí do uzavření dědického řízení nakládat.
Pokud nad možností zřízení oprávněné osoby člověk uvažuje, čeká ho ještě jedna nesnáz, a to získat informace o podmínkách své banky. Řada peněžních ústavů se totiž této problematice na svých stránkách nevěnuje a až na výjimky (např. Air Bank, Fio banka, Komerční banka nebo mBank) je nutné hledat ve všeobecných obchodních podmínkách nebo zavolat na infolinku.
Společný účet zaručuje stejná práva pro oba majitele a také o všech změnách na účtu musí jednat společně. Modelů je ale více.
Spolumajitelé
Druhou možností je účet, jehož jsou oba partneři spolumajitelé. Takovou možnost zatím nabízí pouze mBank, o rozšíření portfolia tímto směrem již uvažuje i Komerční banka, která dle slov své mluvčí nyní řeší zejména právní záležitosti takového účtu. „Společný účet zaručuje stejná práva pro oba majitele a o všech změnách na účtu musí jednat společně,“vysvětluje základní rozdíly mluvčí mBank Kristýna Dolejšová. Banka nezkoumá vztah mezi spolumajiteli, pro založení společného účtu u mBanky platí stejné podmínky jako pro standardní konto. Jen s tím rozdílem, že smlouva musí být podepsána na pobočce a není pro něj povoleno přečerpání.
Rozdíl je i v případě úmrtí spolumajitele. „V tu chvíli banka na daném účtu zablokuje polovinu prostředků až do předložení platného dědického řízení a zároveň do čtrnácti dnů od oznámení smrti klienta banka zruší trvalé příkazy a souhlasy s inkasem, které byly nastaveny zesnulým majitelem,“dodává Dolejšová.