O kolik nás obrala inflace?

Během necelých tří let, kdy v eurozóně české domácnosti ostrouhaly. Některé přišly až o třetinu úspor. Teď se řeší, kdo za ni může.

řádila inflace,

Inflace v posledních dvou a půl letech pořádně potrápila domácnosti. Ty přišly do této chvíle, kdy její míra poklesla na 2,3 procenta, o velkou část svých úspor.

„Průměrná domácnost, která se snažila od poloviny roku 2021 do konce letošního ledna dopady inflace mírnit tím, že využívala bankovní termínovaný účet, tedy vklad s dohodnutou splatností do dvou let se zhodnocením deset procent, přišla za tuto dobu o 20 procent svých úspor,“přiblížil LN analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Pokud domácnost nechala úspory ležet na běžném účtu, jejich hodnota se za stejné období smrskla dokonce o 27,5 procenta.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tratili všichni. Výše ztráty závisela na tom, jak dotyčný s úspory za tu dobu naložil. „Kdo například investoval do protiinflačních dluhopisů, své úspory alespoň částečně uchránil,“uvedl. Výrazně tratil i ten, kdo si za tu dobu v práci neřekl o navýšení honoráře. Za uplynulé zhruba dva roky tak má nyní o třetinu nižší příjem. A to proto, že jeho příjem je stejný, zatímco ceny potravin a dalších položek rostly.

Za inflací stojí covid i válka

První zárodky inflace souvisí s odezněním covidu, kdy došlo k přetížení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Došlo například k tomu, že se kvůli covidovým restrikcím nevyráběly například na Tchaj-wanu nebo v Číně čipy do aut.

To pak vedlo k tomu, že kompletace vozů i v České republice trvala déle, což vedlo k dalšímu zdražování. Lidé tak více nakupovali ojetá auta, když tedy nebyla auta nová, takže stouply i ceny ojetin.

„Hlavní vlna inflace přišla ve druhé polovině roku 2021, kdy začaly dramaticky narůstat ceny plynu v EU. To souviselo s tím, že už tehdy se Rusko zjevně připravovalo na válku a omezovalo své dodávky,“řekl Kovanda s tím, že tento vývoj trval od léta 2021 do invaze Ruska na Ukrajinu. S ruskou invazí pak došlo k dramatickému navýšení cen plynu, a tím pádem i cen elektřiny a ropy na světových trzích. Kvůli drahým energiím následně vzrostla také cena stavebního materiálu.

Míra inflace v Česku byla v porovnání s jinými evropskými státy v předešlých měsících jednou z nejhorších. Ještě loni v prosinci byla totiž Česká republika s inflací ve výši 6,9 procenta pátým nejhorším státem EU. Nový rok však přinesl zlom a Česko podle analýzy investiční platformy Portu figuruje na desáté příčce. Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. V Polsku dosáhla 4,1 procenta, na Slovensku 4,3 procenta, v Rakousku 4,3 procenta a v Německu 2,9 procenta.

Další pokles v nedohlednu

Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v lednu klesla, v meziročním vyjádření činila 2,8 procenta, což je pokles z prosincových 2,9 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo stejně jako v předchozím měsíci Srbsko, a to 7,6 procenta. Naopak nejlépe je na tom Litva s 0,7 procenta.

Snížení míry inflace ale není dle expertů dílem kabinetu Petra Fialy (ODS). „Nemyslím si, že je tam zásadní dopad nějakých dalších vládních kroků ve směru snižování cen. Naopak, na jednu stranu došlo ke snížení DPH na potraviny a na druhou stranu se některé položky DPH zvyšovaly čili teoretický vliv na celý spotřební koš je minimální,“řekl LN hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím, že snížení inflace je globální trend.

Meziroční inflace v lednu dosáhla díky zpomalení nejnižší hodnoty od března 2021. Pokles byl výraznější, než čekali analytici i ČNB, jejichž odhady se pohybovaly kolem tří procent. Přesto však není vyhráno. „Pokud by se ještě více vyhrotila geopolitická situace ať už na Blízkém východě, v Rudém moři, či na Ukrajině, ekonomice by to mohlo uškodit,“upozornil Kovanda.

Letošní rok by měl podle odborníků přinést odeznění vysoké inflace z minulých let. Podle únorové prognózy ČNB dosáhne průměrná inflace 2,6 procenta, ministerstvo financí zase v lednu odhadovalo 3,1 procenta. Loni byla průměrná inflace 10,7 procenta, což byla třetí nejvyšší hodnota od vzniku Česka. Meziroční růst spotřebitelských cen v tuzemsku byl naposledy pod úrovní tří procent v roce 2019.