Evropa přivírá dveře Afričanům

Miliardové finanční injekce mají zlepšit životní podmínky v afrických státech a tím omezit setrvale rostoucí migraci do EU

Historické interiéry římského paláce Madama, který je sídlem italského Senátu, nabídly koncem ledna impozantní scény: špičky evropské politiky včetně italské premiérky Giorgie Meloniové se tu sešly s ne méně než 25 lídry afrických zemí, aby projednaly spolupráci vedoucí k pozvednutí ekonomické úrovně afrických států. Klíčovým benefitem pro Evropu má být omezení ilegální migrace do Evropy přes Středozemní moře.

„Musíme se oprostit od překonaného názoru, že Afrika je chudý kontinent. Není. Je bohatá přírodními zdroji a mladou, energickou populací... To, co nabízíme, je spolupráce mezi rovnými partnery,“řekla Meloniová v úvodním projevu.

„Nejsme žádní žebráci“

Italská premiérka a další evropští účastníci římské konference si dávali bedlivý pozor, aby nezavdali příčinu ke kritice, že poučují své bývalé kolonie. Přesto se akce u některých afrických představitelů nesetkala s jednoznačně kladným přijetím.

„Bývali bychom přivítali, kdyby nás naši evropští partneři seznámili s detaily plánu předem,“řekl podle serveru AfricaNews předseda Africké unie Azali Assoumani s tím, že „je třeba změnit paradigma – nejsme žádní žebráci“.

Podle italské premiérky, jejíž země nyní předsedá skupině ekonomicky nejrozvinutějších zemí světa G7, má být základem plánu úzká spolupráce v energetické oblasti, tedy v investicích do infrastruktury umožňující výrazné navýšení exportu zemního plynu či ropy do Evropy. To by řadě afrických států finančně pomohlo.

140 miliard pro Afriku

Velké peníze by měly jít také do projektů, které například zefektivní zemědělství či zlepší přístup afrických obyvatel k pitné vodě. Z pohledu evropských států je hlavním cílem zlepšení životních podmínek Afričanů natolik, aby nebyli nuceni k emigraci.

V první fázi má jít na zmíněné rozvojové projekty asi 5,5 miliardy eur (přibližně 140 miliard korun). Nad efektivitou vynaložených peněz se však už předem vznášejí otazníky.

„Hlavním problémem bude najít takové africké lídry, kterým leží na srdci opravdový rozvoj jejich zemí. A to může být těžké – na černém kontinentě není málo těch, kteří hledí na stát, v jehož čele stojí, jako na prostředek k osobnímu obohacení,“řekla listu The Guardian Anna Bonová, profesorka africké historie z turínské univerzity.

Další kritici upozorňují na to, že Itálie může mít z důvodů dlouhodobých historických vztahů výhodu při konkrétních jednáních se zeměmi jako Tunisko či Libye. Ovšem v případě chudých států v subsaharské Africe (odkud pochází rozhodující díl migrantů) je to už mnohem horší.

Odborníci na migraci nicméně oceňují, že italský plán tentokrát míří na dlouhodobé příčiny migrace a nezaměřuje se pouze – jak tomu často bylo v minulosti – na „hašení požáru“typu posílení ochrany mořské hranice. Italská pravicová vláda, která se ujala moci po volbách v září 2022, učinila z omezení ilegální migrace přes Středozemní moře k italským břehům klíčové politické téma. Jeho plnění se zatím nedaří. Za celý loňský rok úřady evidovaly v italských přístavech více než 156 tisíc běženců, což je v porovnání s předchozím rokem (kolem 105 tisíc uprchlíků) meziroční nárůst téměř o 50 procent.

Jak přivřít trasu na Kanárské ostrovy

S podobným cílem přijeli minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a španělský premiér Pedro Sánchez do Mauritánie. Po přitvrzení na straně Maroka se totiž Mauritánie (a Senegal) staly klíčovými státy, z nichž běženci vyplouvají na riskantní cestu ke Kanárským ostrovům.

Vedle finančních injekcí do infrastruktury chudého státu slíbila evropská delegace peníze také na ochranu více než 2200 kilometrů dlouhé a v současnosti prakticky nehlídané hranice mezi Mauritánií a Mali. Tato linie se dostává do popředí zájmu i proto, že v Mali nedávno radikálně posílil ruský vliv, zatímco vláda v Mauritánii spolupracuje se Západem.

Také migrační cesta na Kanárské ostrovy nyní vykazuje mnohem vyšší čísla než v nedávné minulosti. V letošním lednu španělské úřady evidovaly 7270 nově příchozích, tedy více než desetinásobek v porovnání s prvním měsícem roku 2023.