Petr Fiala vůbec není sám
Česká politická scéna už měsíc žije neuvěřitelnými příběhy souvisejícími s Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ), kde premiér Petr Fiala koupil podíl a pak do ní vložil 950 tisíc korun, ale ve svých majetkových přiznáních tuto skutečnost podle svých slov zapomněl uvést. Předseda ODS tvrdí, že z této úložky za více než pět let (od června 2015 až do listopadu 2020) neměl nic. Přičemž jiní klienti záložny naopak tvrdí, že si ji vybrali právě proto, že zde dostali o dvě procenta více, než dávaly ostatní finanční ústavy. Je to neuvěřitelné, přesto drtivá většina novinářů, hlavně ti veřejnoprávní, Petru Fialovi ráda uvěřila a spolu s premiérem se rozhodla kauzu urputně vymlčet. Příběhy kolem PDZ se zdají být tak neuvěřitelné, že způsobily u všech dotčených pocit, že nemají problém. Možná i proto zopakujme, kdo reálně problém naopak má.
Za prvé je to ukrajinský stát, protože zaplatil 40 milionů eur za dělostřeleckou munici řetězci lidí a firem včetně PDZ, která žádné střelivo nedodala. I když je jasné, že tento příběh může být jen kapkou v moři při zacházení s penězi na pomoc válkou zmítané Ukrajiny.
Problém má ale i Česká republika, jelikož část zmizelých ukrajinských peněz byla viděna právě v Praze v PDZ. A to nevypovídá nic dobrého o bezpečnosti českého bankovního systému. Z tohoto pohledu má značný problém i Česká národní banka (ČNB). Nejen proto, že její dohled už dávno nekonal, ale proto, že viditelně nekoná ani teď. Asi není náhoda, že z ČNB začaly prosakovat informace, že kvůli této kauze mohou padat v centrální bance hlavy.
Problém nejspíš mají i ostatní záložny. Příběhy kolem té „Fialovy“totiž mohou tento segment českého finančního sektoru traumatizovat natolik, že patrně získají navrch příznivci radikální myšlenky, že bohulibý pokus s oživením prvorepublikové tradice družstevních záložen v rámci českého bankovního systému se bohužel nepovedl.
Průtokáč, nebo něco horšího?
Problém má samozřejmě i Petr Fiala. Už jen proto, že „pan Čistý“by práh takového peněžního ústavu neměl nikdy ani překročit, natož v něm zakoupit podíl a jako na potvoru zapomenout na jeho přiznání.
I ODS má problém, protože významní členové její staré gardy tento finanční ústav používali dlouhodobě. Skutečnost, že do záložny přivedli i předsedu nové gardy ODS a nechali ho přijmout z prostředí PDZ dar pro stranu, svědčí o tom, že Petra Fialu mají za užitečného troubu. Příběh o daru pro ODS nabírá zajímavý rozměr v momentě, kdy se místopředseda strany Zbyněk Stanjura stává ministrem financí, do jehož agendy patří i Finanční analytický úřad (FAÚ).
Problém má i Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědka. Vypadá to, že služeb záložny používala, a nezáleží na tom, že se to stalo při zákonných či jiných operacích. Tento problém je dalším kamínkem do mozaiky příběhu a vzniká otázka, jak je tato tajná služba kontrolována a zda je vůbec možné, aby ji řídil resortní ministr (vnitra), ať už je to kdokoliv. Ukazuje se totiž, že již několikátý ministr vnitra v řadě činnost ÚZSI není schopen adekvátně pochopit. Civilní rozvědka kvůli neobjasněným finančním operacím čelí řadě skandálů již léta, a ne vždy šťastná ruka při výběru ředitelů ÚZSI (v letech 2018 až 2022 se v ní vystřídalo pět šéfů) jí dává jednu těžkou ránu za druhou.
Abychom ale nehledali potíže jen doma, problém má i bruselský konzervativní think tank New Direction, který přijal dar ve výši 208 tisíc eur (zhruba pět milionů korun) z prostředí PDZ a ve stejném období obdařil českou organizaci Pravý břeh – Institut Petra Fialy, která vydává knihy předsedy ODS, částkou 280 tisíc eur. Analytici Evropské komise nyní zjišťují, zda společnost New Direction nesehrála jen roli průtokového ohřívače, nebo zda může jít o vážné porušení unijních předpisů.
Odpovědi na otázku, proč kolem záložny zavládlo tak ohromující mediální ticho a snaha neobnažovat její vnitro, je nejspíše třeba hledat i ve zprávách o tom, že kromě naivního Petra Fialy byli klienty PDZ i významní manažeři českého byznysu, kteří se záložnou prováděli podivné obchody. Někdo by mohl vyvrátit spekulace, zda tyto peníze nesloužily k ovlivňování veřejných zakázek.
V neposlední řadě má problém i hlavní principál PDZ Kamil Bahbouh. Ten se sice historicky zařadí někam mezi Barona Prášila a Járu Cimrmana, ale jeho potíže budou asi opravdu velké.