Kamiony z Ukrajiny vadí víc

Zavedení válečné výjimky prudce navýšilo počet kamionů z Ukrajiny v zemích EU. S tím, jak se v Bruselu blíží rozhodnutí o jejím prodloužení, roste i tlak dopravců z Česka, Slovenska a Polska na opětovné zavedení kvót.

Na českých silnicích podstatně přibylo ukrajinských kamionů. Dokládají to údaje ze systému elektronického mýta. Zatímco v listopadu 2022 zaplatily v Česku 6,74 milionu korun, loni v prosinci to už bylo 11,07 milionu korun. Válečná výjimka, jež zrušila omezení pro ukrajinské dopravce v zemích Evropské unie, ale dráždí jejich konkurenty z Česka, Polska či ze Slovenska.

Kvóty, které omezují počet přejezdů hranic na území sedmadvacítky, chrání dopravce před konkurencí ze zemí mimo EU, která mívá podstatně nižší náklady. Když před dvěma lety Rusko zaútočilo na Ukrajinu, Brusel omezení pro Ukrajinu (a také Moldavsko) zrušil ve snaze podpořit ekonomiku napadené země.

Brzy se však tato výjimka bude opět politicky řešit: takzvaná liberalizační smlouva vyprší letos 30. června. O případném prodloužení její platnosti má být jasno už do konce března. Rada EU má rozhodnout na základě návrhu Evropské komise. Česko se prý rozhodnutí podřídí.

„V případě ukončení liberalizace momentálně neuvažujeme o navýšení počtu povolení pro ukrajinské a moldavské přepravce,“sdělil LN Tomáš Lukašík, mluvčí ministerstva dopravy.

Levná konkurence

Čeští dopravci však nejsou se současnou situací spokojeni a chtějí, aby se režim pro ukrajinské kamiony omezil. „Pochopitelně platí, že ukrajinští dopravci jsou podnikatelé jako my a té situace využili. Není to ale tak, že by vyváželi jen své produkty například ze zemědělství, kvůli kterým se to také dělalo,“řekl LN Vojtěch Hromíř, generální sekretář sdružení českých autodopravců ČESMAD. „Posílili vozové parky a kapacity vrhli ve větší míře na zdejší trh. Začali významně ohrožovat dopravce v zemích, jako je Polsko, Maďarsko, Slovensko.“

Podle Hromíře část z nich sice využije české území jen k tranzitu, ale značný podíl jejich přeprav končí i u nás. „Tím odebírají práci českým dopravcům,“tvrdí.

Zástupci ukrajinského byznysu vidí situaci odlišně. Podle šéfa ukrajinsko-české obchodní komory UKRCHAM Petra Krogmana by omezení válečné výjimky představovalo krok proti volnému pohybu zboží a služeb. Poškodil by v důsledku českou ekonomiku, protože na Ukrajinu vyvážíme více, než dovážíme.

„Velká část českých dopravců na přepravě zboží na Ukrajinu a zpět vydělává. Kvóty slouží lobbistickým organizacím včetně autodopravců pro vytváření monopolních situací a zvyšování cen, a tedy i inflace, na úkor českých spotřebitelů. A v tomto případě i na úkor bezpečnosti České republiky,“sdělil LN Krogman.

Omezit, nikoliv zrušit

Levná konkurence nevadí jen Česku, vzpěčují se i dopravci v Polsku a na Slovensku. Chtějí zpět své pozice na trhu, od konce loňského roku už dokonce několikrát blokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Před válkou získávalo povolení přejet hranici ročně kolem 160 tisíc kamionů na obou stranách. „(Ukrajinci) letos za deset měsíců vykonali už 880 tisíc přejezdů, a to ještě není konec roku,“uvedl v listopadu pro ČT polský autodopravce Kamil Goszkowski.

Kdyby záleželo na českých speditérech, úlevu by omezili hned. Podle Hromíře ze sdružení ČESMAD se potýkají s poklesem objemu zakázek.

„Nesnažíme se ukrajinským dopravcům uzavřít cestu sem. Ať se jim pomáhá. My jen chceme najít nějakou míru, zvýšit jim kontingenty třeba o 20 procent. Ale prodloužení úplného rozvolnění už není cesta,“říká Hromíř. S tím, že mimounijní přepravci mají často mnohem menší náklady: levnější paliva či nižší mzdy; a nemají legislativu harmonizovanou s unijními předpisy týkajícími se například pracovní doby.

Nesnažíme se ukrajinským dopravcům uzavřít cestu sem... Chceme jen najít nějakou míru, zvýšit jim kontingenty třeba o pětinu. Prodloužení úplného rozvolnění už ale není cesta.

Omezení pro Turky už platí

Vedle ukrajinských kamionů se loni na tuzemských silnicích zvýšila také aktivita těch s tureckou poznávací značkou. Zatímco v listopadu 2022 činilo mýtné zaplacené tureckými dopravci 11,48 milionu korun, v listopadu 2023 už to bylo 23,86 milionu. Jak uvedl český resort dopravy, jde o výsledek „pilotního projektu liberalizace některých vzájemných druhů přeprav dopravy“dohodnutý Prahou a Ankarou pro období 1. července až 1. prosince 2023.

„Obě strany měly následně vyhodnotit přínosy a navrhnout, zda bude projekt pokračovat. Turecku jsme navrhli projekt ukončit, a to i s ohledem na negativní zpětnou vazbu od českých dopravců. Pro rok 2024 tedy opět platí standardní režim vzájemné výměny povolení,“dodal Lukašík.

VOJTĚCH HROMÍŘ generální tajemník ČESMAD