Putinova pomsta
Alexej Navalnyj byl nejznámějším odpůrcem ruského režimu. Nejprve se proslavil jako blogující aktivista a drobný investor ve státních podnicích. Tam z pozice drobného akcionáře odkrýval nešvary a nekompetentnost jejich vedení. Jeho aktivity později v roce 2011 vyústily ve vznik Nadačního fondu pro boj s korupcí, kde shromažďoval podněty od občanů. Časem vytvořil síť styčných kanceláří v celém Rusku.
Jeho pečlivé rešerše postavené na informacích z otevřených zdrojů se později staly základem Navalného politických kampaní. Odhaloval zneužívání moci, poukazoval na rozdíly mezi oficiálními majetkovými přiznáními a skutečností u politiků či vysoce postavených státních úředníků: dokumentoval jejich luxusní domy v zahraničí a doma, finanční závislosti, ale také milostné aféry.
Odhaloval pokrytectví elit
Kvůli tomu se Navalnyj stal nenáviděným nejen v nejvyšších kruzích mocenského aparátu, ale i mezi podnikateli blízkými státu. Ti všichni se obávali popularity jeho profesionálně natočených videí, která veřejnosti nemilosrdně odhalovala pokrytectví elit. Jeho dokumenty měly pravidelně milionovou sledovanost.
Kvůli tomu také v minulosti organizoval řadu protivládních demonstrací, jichž se zúčastnily desetitisíce lidí. Policie ho při té příležitosti také opakovaně zadržela a vyslýchala, byl pár týdnů ve vězení.
V roce 2013 se neúspěšně ucházel o pozici starosty Moskvy, kde získal 27 procent hlasů. Naopak prezidentských voleb v roce 2018 se účastnit nesměl. Úřady to odůvodnily tím, že byl předtím stíhán za organizování ilegálních mítinků.
Navalnyj byl jedním z mála, kdo se odvážil otevřeně kritizovat prezidenta Putina. Právě jemu bylo „věnováno“i poslední video, které uveřejnil krátce před zatčením. Šlo v něm o palác na pobřeží Černého moře, který podle výzkumu Navalného nadace postavili pro Putina za více než miliardu dolarů.
Film vyvolal značný rozruch a na internetu byl zhlédnut více než 115milionkrát. Rozšířil se díky tomu i mezi skupiny obyvatel, které dříve Navalnému nevěnovaly pozornost. Nepřímo přiměl k reakci i samotného Putina, který se jinak snažil Navalného ignorovat. Prezident následně veřejně popřel, že by s tím měl něco společného.
Otrávený novičokem
V létě 2020 Navalnyj jen těsně přežil pokus o atentát. Během vnitrostátního letu do ruského Tomsku si stěžoval na nevolnost a jeho zdravotní stav se během krátké chvíle zhoršil tak, že letadlo muselo nouzově přistát. Následně
byl v kritickém stavu převezen na lékařské vyšetření do Německa, kde byl hlídán dnem i nocí. Zde byla také analyzována jeho krev, přičemž se zjistilo, že za jeho kolaps mohla nervově paralytická látka novičok.
Západní vlády z atentátu obvinily ruskou vnitřní zpravodajskou službu FSB a ruského prezidenta Vladimira Putina osobně. Z útoku se opoziční politik zotavoval v berlínské nemocnici Charité a pak v jednom německém sanatoriu.
Navzdory varování se v lednu 2021 vrátil do Ruska, kde byl ihned po příletu zatčen. Od té doby se nacházel ve vězeních.
Navalnyj čelil několika soudním procesům, které skončily vždy odsouzením. V únoru 2021 byl poslán do vězení na 3,5 roku kvůli údajné zpronevěře. V březnu 2022 ho soud poslal do vězení na devět let za údajný podvod a pohrdání soudem. V červnu 2023 stanul před soudem znovu, tentokrát byl obžalován z vytváření extremistických společenství, což se vztahovalo na jeho protikorupční fond. Soud mu vyměřil trest ve výši 19 let.
V nepravidelných zprávách z vězení, které se dostaly na veřejnost, opakovaně poukazoval na to, že tam dochází k mučení. Pronásledování ze strany justice a úřadů čelili i Navalného spolupracovníci. Někteří byli odsouzeni, jiní odešli do exilu.