Koruna slábne, může přibrzdit pokles sazeb

Snižování základních sazeb, jimiž centrální banka krotí inflaci, se očekává od doby, kdy tempo růstu spotřebitelských cen začalo v Česku konečně významněji zpomalovat. K prvnímu snížení sazeb sáhla ČNB loni před Vánoci, klíčovou repo sazbu snížila o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta. Minulý týden pak sáhla na sazby znova a snížila je o 0,5 procentního bodu, což je v centrálním bankovnictví považováno za nestandardně velký krok.

Druhý pokles základních sazeb ČNB, který znamenal pro investory do koruny další snížení jejich výnosů, se na české měně podepsal stejně jako v prosinci – poslal její kurz prudce dolů. Jak upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, oproti svým nejsilnějším hodnotám loňského roku se kurz české měny k euru propadl o více než osm procent a od začátku letošního roku už koruna přišla skoro o tři procenta.

Kurz ale udržovaly na sestupné dráze i ryze psychologické faktory. Trhy totiž v návaznosti na poměrně rychlý pokles inflace – v prosinci činila 6,9 procenta – počítaly s dalším snižováním sazeb ČNB, a to v rychlém tempu, včetně snížení o 0,75 procentního bodu. Velmi důležitou roli v tom sehrály i projekce centrální banky, že v lednu inflace spadne ke třem procentům. Lednový inflační výsledek je přitom zásadní pro průběh inflace ve zbytku roku.

Dvojitý šok

Ve středu, zhruba týden po posledním měnovém zasedání ČNB, statistici zveřejnili, že inflace v lednu dosáhla 2,3 procenta. Což bylo méně, než kdokoliv čekal. Očekávání dalších velkých kroků snižování úrokových sazeb vzrostlo. A den nato zveřejnila ČNB svou novou prognózu.

„Investoři v posledních hodinách utrpěli dvojí šok. Prvním bylo číslo inflace, druhým nová prognóza ČNB, která snížila odhad růstu hrubého domácího produktu na letošní rok i doporučené úrokové sazby. Obojí způsobilo další oslabení koruny,“upozorňuje Vít Hradil, šéfekonom společnosti Cyrrus.

Svůj odhad růstu HDP pro letošek snížila ČNB na 0,6 procenta, tedy oproti původní prognóze na polovinu. Slabší růst by měl být podpořen nižšími sazbami, což opět znamená snížení atraktivity koruny pro investory, a tedy zvýšení jejich chuti vyměnit korunu za něco jiného.

Slabá koruna zvyšuje inflaci

Včera uzavřela česká měna dle kurzovního lístku ČNB na hodnotě 25,455 koruny za euro. „Koruna už tak dva roky překvapovala tím, že byla silnější, než jsme všichni čekali. A nyní se zpětně potvrzuje naše tušení, že to bylo pouze kvůli úrokovému diferenciálu (kladnému rozdílu mezi sazbami v Česku a v eurozóně – pozn. red.),“

Centrální banka ústy svého guvernéra Aleše Michla označila slabou korunu za proinflační riziko, které může vést ke zpomalení či zastavení uvolňování měnové politiky, už po svém hlasování o sazbách minulý týden. Vážnost tohoto prohlášení podtrhlo včerejší zveřejnění záznamu diskuse hlasujících radních.

Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma Banky Creditas, je ze záznamu zřejmé, že ČNB je připravena podpořit korunu vyššími sazbami, a bojovat tak proti inflaci.

„Koruna se stala z protiinflačního faktoru proinflačním faktorem. Oslabila natolik, že to už bude vidět na cenách. Zvlášť když je velká část u nás prodávaného zboží z dovozu. Dotkne se to i cen elektrické energie a plynu pro domácnosti, takže efekt slabé koruny pocítíme všichni,“říká Dufek.

„Zároveň se ukázalo, jak moc je koruna citlivá na úrokový diferenciál, že její síla doposud stála na našich vysokých úrokových sazbách,“dodal ekonom.