A lidstvo se nevzbouřilo

Chci vyslovit velký dík české vládě za postoj k Izraeli a doufám pevně, že názory a žádosti lidí jako pan Halík neovlivní její humánní a objektivní postoj k Izraeli.

Židovský lid byl po staletí pronásledován pogromy, antisemitismem, který ve 20. století vyvrcholil holokaustem. Dodnes ale někteří tuto hanbu civilizace popírají.

Jako dítě jsem v koncentračním táboře v Terezíně zažila návštěvu Mezinárodního červeného kříže. Ten na místě žádný problém neshledal a nikdy své stanovisko nezměnil. Ani strašlivý pogrom 7. října nepřiměl tuto vrcholnou humanitární instituci k nějaké aktivitě na osvobození rukojmích. Tentýž nezájem o oběti antisemitských masakrů projevují i ostatní mezinárodní instituce, naopak Izrael je předmětem kritiky, že se nebrání dost „opatrně“. Lituji, že tyto výčitky vyslovuje i pan Halík, kterého si vážím a který jistě ví, jak jsou v Gaze celé generace dětí oficiálně vychovávány k nenávisti vůči Izraeli. Jsou mezi nimi jistě i děti či jejich potomci narození v izraelských porodnicích, které poskytovaly péči ženám z Gazy. V nemocnici v Aškelonu jsem byla jednou z jejich ošetřovatelek.

Když po staletí pronásledování židovský lid konečně dostal malý kousek země na této planetě, z neplodné pouště vybudoval kvetoucí zemi, a hlavně záruku svého státu, kde antisemitismus neovlivní budoucnost. Ale arabské státy vyhlásily Izraeli válku dva dny předtím, než vůbec vznikl. Tato válka proti židovskému národu dosud neskončila. I v tomto století je možno postřílet stovky mladých lidí na hudebním festivalu, vyvraždit stovky lidí všeho věku v jejich domovech a přeživší odvléci jako rukojmí. A civilizované lidstvo se nevzbouřilo proti hrůznému masakru, ale domáhá se „osvobození Palestiny od řeky k moři“a kritizuje Izrael za „genocidu“obyvatel Gazy.

Nikdo neví lépe než židovský národ, co je genocida. A nikdo nemůže čekat, že se nebude bránit.