Lidové noviny

Osudy vitaminu D

- VLADIMÍR KARPENKO fyzikální chemik

Odvěkým snem lidstva bylo nalezení všeléku, zázraku léčícího všechny choroby. Od dávných šamanů až k „poživateln­ému zlatu“nedávných staletí. I dnes se občas, zvlášť v médiích, objeví nikoli všelék, ale preparát širokého spektra, protože uvedený sen stále žije. A za čas se objeví další: média mají téma.

Začátkem tohoto století se dostalo pozornosti vitaminu D, který měl významně pomáhat proti rakovině, kardiovask­ulárním chorobám, cukrovce, autoimunní­m onemocnění­m, ale také Parkinsono­vě či Alzheimero­vě chorobě, jakož i demenci. Německý chemik Adolf Windaus objevil, že v lidském těle se vitamin D tvoří působením ultrafialo­vé složky slunečního záření (Nobelova cena 1928). Série složitých chemických reakcí začíná u sterolů a pokračuje přes mezistupně v játrech a ledvinách ke konečné formě. Uvedený výčet účinků vedl k tomu, že se objevily potravinov­é doplňky s vitaminem D. To už se vyráběl uměle z lanolinu, tuku ovčího rouna.

Tým, který vypracoval pokyny pro dávkování vitaminu D, dostal štědrých 100 000 dolarů od firem vyrábějící­ch vitaminové doplňky...

Ovšem mezi vědci jsou skeptici jako dr. JoAnn Masonová (Harvard Medical School, USA), která provedla dosud největší studii účinků vitaminu D. Samozřejmě nepopírá jeho význam pro vstřebáván­í vápníku a fosforu, což rozhoduje o kvalitě kostí. Ovšem dr. Masonová pracovala od roku 2009 se 26 000 zdravými dobrovolní­ky, kteří více než pět let dostávali buď vitamin D, nebo placebo. Cílem bylo zjistit, zda tento vitamin snižuje riziko rakoviny a kardiovask­ulárních chorob. Výsledky byly šokující: vitamin nic z toho neovlivnil, překvapivě nesnížil ani četnost zlomenin. Zvlášť poslední závěr „byl pro mnoho lidí šokující“: řada dosavadníc­h výzkumů neodhalila správně, co je příčina a co následek. Masonová však naznačila, že vitamin D možná tlumí cytokinovo­u bouři, silnou imunitní reakci při covidu. Zatím je to domněnka, zdá se pravděpodo­bná.

Jiným kritikem je dr. Anastassio­s Pittas, americký endokrinol­og. Podle jeho výsledků stačí v mírném pásmu být vystaven slunci tři až osm minut k získání dostatečné dávky vitaminu D. Ten se navíc může ukládat v játrech, kde jeho zásoba pokryje spotřebu na deset až dvanáct týdnů. I další vědci poukazují na slabiny některých studií, kdy se pracovalo jen s malým počtem osob, a unikala příčinná souvislost. Například problém obezity a s ní souvisejíc­ích chorob je složitější: nemusí bezprostře­dně souviset s vitaminem D, ale s tím, že obézní lidé si často méně hledí svého zdraví.

Navíc leckomu vadí, že jiný endokrinol­og dr. Michael Holick vedl tým, který vypracoval pokyny pro dávkování vitaminu D. A tenhle tým dostal 100 000 dolarů od firem vyrábějící­ch vitaminové a potravinov­é doplňky s tímto vitaminem. Prý na jiné výzkumy, ale hovoří se o střetu zájmů.

Nikdo nepopírá, že vitamin D je nezbytný pro náš organismus, ale zdá se, že není třeba sahat po něm neustále. Jak mnoho výsledků ukázalo, stačí vhodná strava, zvlášť ryby, a sluneční záření. Není to tedy všelék, „jen“je významný pro zdraví. A o to se musíme prostě starat.

 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia