Využití lékařů z Ukrajiny vázne

Prezident České lékařské komory Milan Kubek již dříve uvedl, že by stát měl ukrajinským lékařům zajistit ubytování, peníze na živobytí a postarat se o jejich děti, aby měli čas na kurzy češtiny. „Na základě zkoušky z češtiny bych je pustil do kurzu medicíny v češtině, aby se doučili čtyři státnicové obory, z nichž se dělají aprobační zkoušky,“řekl tehdy. Praxe by podle něj nebyla nutná – neboť ji lékaři absolvovali už na Ukrajině.

O urychlení procesu ale resort zdravotnictví podle Jakoba neuvažuje. Má jej za poměrně plynulý a rychlý. „Největším problémem zůstává jazyková připravenost přicházejících zdravotníků. Pro větší adaptaci a začlenění chystá ministerstvo zdravotnictví se svými přímo řízenými organizacemi přípravné jazykové vzdělávání a kurzy k vykonání aprobační zkoušky,“řekl nyní Jakob.

Potíže se sháněním lékaře přitom mají i samotní ukrajinští uprchlíci. „V naší organizaci máme seznam pediatrů a praktických lékařů, kteří přijímají pacienty z Ukrajiny. A je docela krátký,“konstatovala pro LN sociální pracovnice obecně prospěšné společnosti Meta Inga Kindlová.

Podobné zkušenosti má i vedoucí SOS Ukrajina pro ČR organizace Člověk v tísni Zuzana Ramajzlová. „Lékařů pro ukrajinské uprchlíky je nedostatek – kapacity mnohde chybí i pro české občany.

Jedná se o problém napříč věkovými kategoriemi dětí, ale i u dospělých,“popsala pro LN. Pracovníci organizace podle jejích slov obvolávají lékaře místo uprchlíků – a mnohdy musí vybírat doktory ze vzdálenějších měst. „Následně děti i dospělé většinou doprovázejí a pomáhají s tlumočením, protože jazyková bariéra je ve zdravotnictví stále velkým problémem,“dodala Ramajzlová.

Za pediatrem do Mělníka

To, že by zdravotní péči o uprchlíky mohli převzít ukrajinští lékaři, již ještě v Česku léčit nemohou, například kvůli neznalosti češtiny, ale ministerstvo odmítá. „Jedná se o povolání regulované a jeho výkon nelze bez splnění zákonných podmínek umožnit cizincům přicházejícím ze země mimo EU bez znalosti jazyka, místního prostředí a systému fungování zdravotnictví. Lékaři musí být schopni domluvit se jak s pacientem, tak i se svými kolegy a rizika spojená nejen s jazykovou neznalostí v případě zdraví nelze připustit,“řekl pro LN Jakob.

Kromě uznání odborné způsobilosti si ukrajinští lékaři mohou požádat o povolení k výkonu odborné praxe za účelem nabývání zkušeností, takzvanou krátkodobou (maximálně tři měsíce) či dlouhodobou (nejvýše roční) stáž. V takovém případě u nich vždy musí být fyzicky přítomen další lékař se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru. „V minulém roce vydalo ministerstvo ukrajinským lékařům 240 rozhodnutí tohoto typu. Dlouhodobá stáž jim umožňuje nabývání odborných i jazykových zkušeností, díky kterým mohou případně i následně lépe uspět u aprobační zkoušky,“dodal Jakob. Podobné je to i u nelékařských zdravotnických pracovníků. V roce 2022 vydalo ministerstvo povolení výkonu odborné praxe pod přímým vedením 392 z nich, loni už to bylo 428.

Nedostatek lékařů – konkrétně pediatrů – pro Ukrajince se plně projevil loni na jaře, kdy uprchlíci podávali přihlášky do školek a škol. U nich je totiž nutné potvrzení od českého pediatra. „Klienti často chodili těsně před deadlinem odevzdání přihlášek a nebylo jak jim rychle pomoci. V té době jsme se několikrát uchýlili i k řešení mimo Prahu. Pamatuji si klientku, které jsme prohlídku domluvili v Mělníku, protože se nám nepodařilo sehnat pediatra blíže,“popsal pro LN Matěj Šulc z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Mluvčí resortu Jakob zdůraznil, že dle platné právní úpravy odpovídají za dostupnost zdravotní péče zdravotní pojišťovny. „Ministerstvo připravilo formulář na adrese Nedostupnapece.mzcr.cz , a to i v ukrajinském jazyce. Lidé v něm vyberou, jakého lékaře shání, u které pojišťovny jsou zaregistrovaní, a vyplní o sobě základní údaje a kontaktní informace. Zdravotní pojišťovna má pak povinnost lékaře zajistit,“poznamenal.