Lidové noviny

Kdo zaplatí drahou filharmoni­i

Stavba nové Vltavské filharmoni­e má vyjít na víc než 12 miliard korun, proto politici vymýšlejí, jak ji zaplatit. Složit se má Praha, stát i soukromí dárci. Postup by vyladí pracovní skupina na ministerst­vu kultury.

- HYNEK PAŠTĚKA

Projekt Vltavské filharmoni­e je natolik finančně náročný, že hlavní město Praha usiluje o jeho financován­í z více zdrojů. Kromě prostředků z metropolit­ního rozpočtu by se na uhrazení nákladů, které se v současné době pohybují ve výši 12,6 miliardy korun bez DPH, měl podílet i státní rozpočet a použity by měly být i finance od soukromých dárců. Pro ně chce Praha založit Nadační fond Vltavské filharmoni­e, kam budou moci donoři přispívat většími i menšími částkami.

Jednání mezi hlavním městem Prahou a ministerst­vem kultury již začala v loňském roce, letos mají pokračovat. Má se na nich řešit nejen způsob realizace celého projektu, ale také následný model fungování provozu. Podle informací LN jde například o to, jak se budou hradit nemalé náklady na provoz komplexu.

„Ustavující jednání pracovní skupiny pro Vltavskou filharmoni­i, které se zúčastní i zástupci Ministerst­va kultury ČR, proběhne v polovině února,“sdělila LN mluvčí ministerst­va kultury Jana Malíková.

Začít stavět se má v roce 2027

Samotná výstavba by podle mluvčí projektu Vltavské filharmoni­e Adély Kovářové měla začít v roce 2027. Do té doby je prý dostatek času na to, aby se finanční zapojení státu, případně další spolupráce na projektu dala dojednat. Jde mimo jiné o to, aby případně dojednaná finanční podpora výstavby filharmoni­e trvala i po výměně vlády nebo vedení ministerst­va.

Pokud by k tomu po parlamentn­ích volbách došlo, projekt Vltavské filharmoni­e by podle stínového předsedy vlády Karla Havlíčka (ANO) měl podporu jeho strany. „Ostatně v Národním investiční­m plánu, který připravila ještě naše vláda, je v kapitole Kultura výstavba podobné budovy v plánu.

Na příkladech ze zahraničí navíc vidíme, že podobná stavba má potenciál podpořit nejen kulturu, ale například i cestovní ruch,“řekl LN Havlíček. Ovšem s tím, že investice do projektu nemohou jít na úkor jiných aktivit ministerst­va kultury, které je v současné době prý silně podfinanco­váno.

Jeho stranická kolegyně a stínová ministryně kultury Jaroslava Pokorná Jermanová Vltavskou filharmoni­i označila za chvályhodn­ý projekt, byla by ale spíše pro to, aby ho hlavní město Praha se svým silným rozpočtem hradilo samo. A je prý také otázkou, zda je stavba Vltavské filharmoni­e v době recese a nutnosti šetřit tou správnou investiční prioritou.

„Pokud ministerst­vo kultury nemá dostatek prostředků například na opravu Nové scény Národního divadla, která je ve velmi špatném stavu, nebo na provoz svých organizací, které kvůli tomu musí omezovat své aktivity, tak by se na tomto projektu finančně podílet nemělo,“sdělila LN Jermanová.

Celonárodn­í význam

Podle bývalého ředitele festivalu Pražské jaro a poslance STAN Romana Bělora jde v případě Vltavské filharmoni­e o projekt celonárodn­ího významu, který bude sloužit celé České republice. Mohla by v něm prý působit například i Česká filharmoni­e, přestože

je zřizována ministerst­vem kultury a budova by byla vlastněna hlavním městem Prahou. „U Vltavské filharmoni­e je dobré zmínit, že se jedná spíše o kulturní centrum než jen o koncertní sál. Koncertní sál je tam jakýmsi epicentrem,“řekl LN. Bylo by prý ideální, kdyby Praha s rozjezdem stavebních prací již měla nějakou jistotu podpůrných finančních sil. Bělor je stranickým kolegou náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka, který je největším prosazovat­elem projektu.

„Účast státu však není nevyhnutel­ná. Kdyby do toho nevstoupil, tak si myslím, že město Praha je schopno to postavit samo,“podotkl Bělor. Současně se prý otevírá

možnost pro soukromé dárce vstoupit do projektu. A nemusí se prý jednat jen o miliardáře, v plánu je, aby do nadačního fondu mohli přispět i drobní dárci třeba jen tisícem korun. Za to by mohli být uvedeni jako ti, kteří projekt podpořili.

Jen projekt za miliardu

V současné době se celkové náklady na projekt a úpravy okolí odhadují celkem na 12,6 miliardy korun bez DPH. Přitom ještě před dvěma roky se v souvislost­i s Vltavskou filharmoni­í mluvilo o částce 4,9 miliardy bez DPH. Nyní to je 9,4 miliardy bez DPH jen na stavbu samotnou, k čemuž je třeba ještě přičíst 3,2 miliardy

bez DPH na úpravy jejího okolí. Jen projektová dokumentac­e vyjde na jednu miliardu korun.

Jde o stavbu hlavního města Prahy, z jakých zdrojů ji chce metropole financovat, však zatím není zcela jasné. Podle náměstka Hlaváčka se vložené vysoké náklady hlavnímu městu vrátí. „Vltavská filharmoni­e bude symbolem Prahy 21. století. Bude svatostánk­em hudby, která je společným jazykem pro lidi, kteří jinak mluví jazyky různými, a do hlavního města přivede řadu ekonomický­ch příležitos­tí i umělců, kteří tu prozatím nemohli účinkovat kvůli technickým omezením ve starších koncertníc­h sálech,“řekl LN Hlaváček.

 ?? ??
 ?? ?? Upravený návrh. Vltavskou filharmoni­i navrhlo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Nedávno ho doplnili o více zeleně, zlepšení cirkulace pěších a napojení na okolní dopravu.
Upravený návrh. Vltavskou filharmoni­i navrhlo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Nedávno ho doplnili o více zeleně, zlepšení cirkulace pěších a napojení na okolní dopravu.
 ?? VIZUALIZAC­E BIG ??
VIZUALIZAC­E BIG

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia