Prezident Pavel měl loni pravdu

Skepse poznamenala i konferenci v Mnichově

Bylo to právě před rokem. Petr Pavel jel jako teprve designovaný prezident na bezpečnostní konferenci do Mnichova a byl z toho tak trochu rozruch. Alespoň v Česku a zdejších médiích. O rozruch se postaral sám svým výrokem k válce na Ukrajině: „Nechci se řídit nadějí či vírou. Nelze jen očekávat to nejlepší, je třeba, abychom byli připraveni na to nejhorší.“Bylo to v době, kdy k bontonu patřila solidarita s napadenou zemí a jistý povinný optimismus. Kdy americký generál Hodges prohlásil, že Rusko na Ukrajině již prohrálo. A ukrajinský ministr zahraničí Kuleba řekl, že konec války nastane až tehdy, „když ruský prezident přijede na Ukrajinu, poklekne před památníkem obětí války a požádá o odpuštění“.

A do této atmosféry Petr Pavel vnesl střízlivý tón. Však mu také Kuleba vynadal, ale zastal se ho šéf CIA. U nás se rozběhla diskuse, zda má prezident veřejně hovořit podle svých znalostí a zkušeností, nebo zda má „povinně“držet basu.

Uplynul rok, v Mnichově právě skončil další ročník bezpečnostní konference, opět za účasti Petra Pavla, tedy uzrál čas na posouzení. Upřímně, ať se na vývoj války díváme jakkoliv, vychází z toho, že Petr Pavel měl loni v jádru pravdu. Nic proti optimismu, ale není-li podložen něčím zásadním (nejlépe fakty), může i škodit.

„Kdo drží basu s napadeným, sklízí potlesk,“psali jsme před rokem. „Ale pokud to znamená zamlčovat argumenty, které ideální cíl narušují, pokud je riziko, že tím větší trauma se po nedosažení cíle dostaví, může to přinést víc škody než užitku.“To nejsou jen spekulace.

Na letošní konferenci prezident Pavel řekl, že Česko našlo v zahraničí zdroje pro půl milionu kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm (západní norma) a tři sta tisíc kusů ráže 122 mm (pro houfnice sovětské výroby). Zaplaťpánbůh, teď je každá pomoc pro Ukrajinu dobrá. Však za ni na konferenci prezident Zelenskyj děkoval. Ale podíváte-li se na to, co loni v Mnichově řekl Petr Pavel v rozhovoru pro LN, vyznívalo to jinak: „Výroba dělostřelecké munice v našich kapacitách je. Myslím, že bychom ji mohli navýšit.“

Za rok jsme se tedy posunuli z přesvědčení, že je v našich (českých, aliančních, západních) silách munici pro Ukrajinu vyrobit, k nazření, že ji budeme shánět různě v zahraničí. A ještě se na to musí sehnat peníze.

Jinými slovy, šíří se atmosféra skepse. Aby nevznikl dojem, že vše házíme na Česko a jeho prezidenta, dodejme toto. Posun ke skeptičtějšímu vnímání války na Ukrajině a možnostem úspěchu v ní se projevuje na celém Západě.

Těsně před konferencí v Mnichově zveřejnila německá agentura Forsa výsledky průzkumu. Vyšlo z nich, že dvě třetiny Němců (64 procent) považují válku na Ukrajině za ztracenou a nelze ji podle nich vyhrát. Záleží samozřejmě i na tom, jak se definuje vítězství – zda jako obnova hranic z let 1991–2014, či alespoň linie z 24. února 2022, či jen udržení co největšího počtu dalších území Ukrajiny před ruskou okupací. Ale v jádru ta skepse sílí.

Právě tato atmosféra poznamenala také letošní konferenci v Mnichově. Což se dalo poznat i na tom, že mediální zájem o ni byl oproti loňsku nižší. Troufl by si někdo odhadnout, jak to bude vypadat v únoru 2025?

Před konferencí v Mnichově z průzkumu vyšlo, že dvě třetiny Němců považují válku na Ukrajině za ztracenou a nelze ji podle nich vyhrát. Tato atmosféra poznamenala i letošní konferenci, o kterou se média zajímala méně než před rokem.