Přiznání podává i část zaměstnanců

Povinnost podat daňové přiznání platí nejen pro živnostníky. V praxi se jí nevyhne ani část zaměstnanců nebo někteří penzisté, studenti či osoby na rodičovské dovolené. Termín závisí na způsobu, jakým daňové přiznání poplatník podá.

Daňové přiznání se běžně podává do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. Přičemž tato lhůta začíná běžet následujícím dnem po uplynutí zdaňovacího období, tedy pro daňové přiznání za rok 2023 od 1. ledna 2024.

„Legislativa samozřejmě pamatuje i na to, že poslední den lhůty připadne na víkend nebo svátek. V takovém případě platí, že je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den,“říká Michal Jelínek, daňový expert a partner poradenské společnosti V4 Group. V tomto roce tak poslední den lhůty připadne na 2. dubna. Tento termín je závazný pro podání daňového přiznání v listinné podobě. „Listinné daňové přiznání lze donést na podatelnu anebo odeslat poštou, přičemž při využití poštovních služeb se za termín podání rozumí den předání zásilky poskytovateli poštovních služeb,“vysvětluje Monika Bartošová, daňová poradkyně ze společnosti KODAP Liberec.

Pro podání daňového přiznání v elektronické podobě, které je povinné pro všechny OSVČ, se lhůta prodlužuje na dobu čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tímto dnem je pro letošní rok 2. květen. „V případě, že poplatník udělí plnou moc k podání daňového přiznání daňovému poradci či advokátovi a přiznání není podáno do 2. dubna, prodlužuje se automaticky lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce,“doplňuje Bartošová. Pro tyto poplatníky tak letos končí prodloužená lhůta 1. července. Plnou moc již není třeba předložit finančnímu úřadu do 2. dubna, ale stačí ji podat spolu s daňovým přiznáním.

Kdo se nevyhne

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob musejí podat všichni, kteří v roce 2023 měli příjmy podléhající zdanění nad 50 tisíc korun. To oproti minulosti představuje výrazné navýšení. Ještě za rok 2022 musel „daňovko“podat každý, jehož roční příjmy přesáhly 15 tisíc korun.

Mezi příjmy, které jsou předmětem daně, patří příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), ze závislé činnosti (zaměstnání) a další typy příjmů (například z pronájmu, z kapitálového majetku či ostatní příjmy).

Do limitu se naopak nezapočítávají příjmy od daně osvobozené, například alimenty, dědictví či dar od osoby blízké. Předmětem daně nebudou ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkovou daní, typicky pracovní dohody. A patří sem třeba i příjmy z prodeje bytu, ve kterém

jste měli bydliště minimálně dva roky před prodejem, či přijaté náhrady, nejčastěji z pojištění.

Daňové přiznání je povinen podat také ten, jehož roční příjmy sice limit 50 tisíc korun nepřesáhly, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Nejčastěji se tedy povinnost týká osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) – živnostníků. Výjimku budou mít ty OSVČ, které se pro rok 2023 přihlásily k tzv. paušálnímu režimu (paušální dani). Ale pouze za předpokladu,

že po celý rok splňovaly podmínky dané zákonem. V opačném případě budou muset i tak daňové přiznání podat.

Kdy musí přiznání podat zaměstnanec

Kromě většiny OSVČ se povinnost podat daňové přiznání nevyhne ani některým zaměstnancům. „Pokud si v roce 2023 přivydělávali i jinak a měli kromě příjmu ze zaměstnaneckého poměru také příjmy ze samostatné výdělečné

činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu, nebo tzv. ostatní příjmy přesahující dvacet tisíc korun, musí daňové přiznání také podat,“potvrzuje Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.

Takovým ostatním příjmem může být například příjem z autorských práv nebo z nezávislého povolání. Do tohoto limitu se opět nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkovou daní. I v tomto případě se pro rok 2023 oproti minulosti limit výrazně navýšil. Ještě pro daňové přiznání za rok 2022 totiž platila hranice pouhých šest tisíc korun, za rok 2023 je to zmíněných 20 tisíc korun.

Daňové přiznání musí vyplnit i ti zaměstnanci, kteří měli souběžně v jednu chvíli dvě a více zaměstnání. Dále pak ti, kteří v průběhu roku měnili zaměstnavatele a nepodepsali u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení poplatníka k dani (růžový formulář). Často

zaměstnanci rovněž povinně podávají daňové přiznání, pokud zrušili životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, díky kterému si uplatňovali odčitatelnou položku od základu daně. Pokud jsou totiž pojistné smlouvy zrušené předčasně, dojde tím k porušení podmínek daných legislativou. Je proto nutné dodanit, tedy zjednodušeně řečeno vrátit, uplatněné odpočty, a to právě prostřednictvím daňového přiznání.

Kdy se stará zaměstnavatel

„Naopak zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání v případě, že během daného roku pracoval u jednoho nebo postupně u více zaměstnavatelů (pracovní poměry se nesmí překrývat), u všech těchto zaměstnavatelů podepsal formulář prohlášení k dani a zároveň nedosáhl jiných příjmů než příjmů ze zaměstnání vyšších než dvacet tisíc korun,“shrnula Bartošová. Pokud tedy zaměstnanec splňuje uvedené podmínky, nemusí dělat nic.

Daň je totiž v tomto případě stanovena ve výši zaplacených záloh a tyto peníze odvádí zaměstnavatel rovnou, zaměstnanec to jen vidí na výplatní pásce. Pokud ale má nárok na nějaké daňové slevy a odpočty, tedy má například hypotéku, penzijní připojištění či životní pojištění, může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Této možnosti využívá drtivá většina zaměstnanců. Požádat zaměstnavatele o roční zúčtovaní daní ale bylo třeba do 15. února. Kdo to nestihl, tomu za rok 2023 už zaměstnavatel daně vyřídit nemůže. Pak zbývá již jen varianta podat si dobrovolně daňové přiznání.

Někomu se to může dokonce vyplatit. A sice těm, kteří měli příjmy z dohody o provedení práce do deseti tisíc korun měsíčně. Ty jsou sice již zdaněné srážkovou daní ve výši 15 procent, i tak je ale lze do daňového přiznání uvést. Na celkovou výši daně takový krok ve většině případů nemá vliv, přesto může být zahrnutí dohod do přiznání někdy výhodné.

Třeba pro toho, kdo neměl v hlavním pracovním poměru dostatečně vysoké příjmy, aby si mohl uplatnit všechny slevy a odpočty. Například pro získání možnosti uplatnit si daňový bonus na děti je potřeba mít příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, což pro rok 2023 představuje částku minimálně 103 800 korun. Nebo např. pro studenta, který měl v roce více dohod, ale pracoval pouze v několika měsících. Díky zahrnutí dohod tak může dostat část nebo i celou výši sražené daně zpět.

Pozor ale, pokud se rozhodnete dohody o provedení práce, zdaněné srážkovou daní, v přiznání uvést, musíte pak uvést všechny takové dohody za celý rok.

Přiznání musejí podat všichni, kteří v roce 2023 měli příjmy podléhající zdanění nad 50 tisíc korun. To oproti minulosti představuje navýšení.

Pracující v zahraničí

V poslední době také lidé (čeští daňoví rezidenti) čím dál častěji pracují v zahraničí. V případě, že takový pracovník po celý rok působil pouze u zahraničních zaměstnavatelů a jeho příjmy budou v České republice vyňaty ze zdanění, pak daňové přiznání v tuzemsku podávat nebude.

„Tato situace se ovšem změní v okamžiku, pokud by měl tento pracovník ve stejném roce alespoň jedno zaměstnání v České republice – i přesto, že by u tohoto českého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani, má povinnost podat v ČR daňové přiznání,“upozorňuje Bartošová. A to z důvodu souběhu zahraničních příjmů a příjmů ze zdrojů na území České republiky (nejsou splněny podmínky pro „osvobození“od povinnosti podat daňové přiznání).