Hledání naděje v rozvrácené zemi
Celkem 21 premiér uvede Národní divadlo v sezoně 2024/2025. Činohra, kterou řídí Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR), připravila podle slov svých šéfů dramaturgický plán odlišný od minulých let a také údajně odvážnější.
„Zatímco naše první sezona se zabývala vztahovými hrami a příběhy, v sezoně druhé jsme se přece jenom posunuli k aktuálnějším tématům, která více reflektovala pohyby v současné společnosti, ono to s válkou za zády asi ani jinak nejde. Náš aktuální dramaturgický plán by se mohl jmenovat Hledání lásky a naděje v rozvrácené zemi. Předpokládejme, že válečný konflikt, který zachvátil Evropu, časem skončí a překlopí se do naléhavých otázek – co dělat, za jakou cenu žít dál, jak řešit téma viny a odpuštění,“uvedli.
Vize rozvrácené a znovu konsolidované krajiny se vlastně objevuje ve všech připravovaných titulech. Autorská inscenace Petra Erbese a Borise Jedináka Privatizace se bude zabývat zásadním okamžikem českých dějin, který položil základy současného rozložení socioekonomických a politických sil ve veřejné sféře a ovlivnil životy nás všech. Britský dramatik Robert Icke zase ve své Oresteie dokázal přesvědčivě na půdorysu více než dva tisíce let staré hry vystavět nové neúprosné drama o neurotickém světě na pokraji zkázy, které nám prostřednictvím inscenace režiséra Mariána Amslera klade otázky, kde leží hranice dobra a zla a kdy může být spravedlnosti učiněno zadost.
Podobná témata lze nalézt i v site specific titulu Don Quijote. Pustá země pro Státní operu – v reakci na první světovou válku vytvořil Thomas S. Eliot jednu z nejvlivnějších básnických skladeb 20. století a umístil ji do krajiny spletené z historického vědomí lidstva. V otevřené opuštěné krajině po rozpadu státu se ocitá i Don Quijote, bludný Cervantesův rytíř, který nepřestal věřit v sílu lásky. Stejně jako on chce i režijní duo SKUTR hledat ideje, které jsou po rozvratu společnosti zásadní. Mezi ty může patřit návrat k nezkalenému dětství v autorské inscenaci Tři mušketýři a já výrazné persony současného světového divadla, Dmitrije Krymova, který kvůli nekompromisnímu postoji vůči putinovskému Rusku svoji vlast opustil. Téma zhoubné lásky a touhy
po vášni nabídne dramatizace Paní Bovaryová v dramatizaci a režii Tomáše Loužného. A o jiné vyjádření lásky se pokusí inscenace lyrické hry o samotě Rolanda Schimmelpfenniga 100 songů v režii Štěpána Gajdoše. Pevnou součástí dramaturgie bude i nově připravovaný koprodukční projekt ND Young s pracovním názvem Sorry I Am Complicated. Inscenaci připraví tvůrčí tým mladých amatérů pod vedením režiséra Janka Lesáka a dramaturgyně Natálie
Strýčkové Preslové. V listopadu 2024 proběhne další ročník mezinárodního festivalu Pražské křižovatky. Festival zahájí nejnovější inscenace uskupení Rimini Protokoll This Is Not an Embassy (Made in Taiwan) v režii Stefana Kaegiho, na které se Pražské křižovatky podílí jako koproducent.
Opera chystá v rámci Roku české hudby Fibichovu Šárku , v novém roce bude následovat Médea Luigiho Cherubiniho, kterou proslavila Maria Callasová, dílo nastuduje Ronald Schwab. V březnu 2025 bude představena adaptace opery Faust Charlese Gounoda v režii německého tvůrce Jana Philippa Glogera. Hudebního nastudování se ujme francouzský dirigent Sébastien Rouland. Očekávané bude bezpochyby nové nastudování Její pastorkyně, kterou zrežíruje katalánský režisér Calixto Bieito. Ve Státní opeře je v plánu Verdiho Otello a poprvé v novodobé historii bude uvedena v Praze velkolepá barokní opera Platée Jeana-Philippa Rameaua. Nastuduje ji Václav Luks a SKUTR. Dále je v plánu Pucciniho Manon Lescaut a Lear Ariberta Reimanna.
Balet nabídne světovou premiéru původního baletu Slunečník, Měsíčník a Větrník v choreografii Viktora Konvalinky, světovou premiéru zpracování baletu Šeherezáda Rimského-Korsakova v choreografii Maura Bigonzettiho. Dalším titulem bude triptych Sarkasmy, složený ze současných děl.
Laterna magika přispěje dvěma premiérami s renomovanými zahraničními režiséry. Darcy Grant, ceněný v oblasti fyzického divadla, připraví multižánrový projekt In Our Hands a performer a režisér Thomas Monckton z Nového Zélandu uvede inscenaci