Rusko těží z nouze Ukrajiny
Ruské jednotky pokračují v ofenzivě, chtějí před jarním táním využít ukrajinského nedostatku munice
Ukrajinci se v posledních dnech ocitají pod tlakem hned na několika místech fronty. Podle analytiků Rusové vycítili zranitelnost Kyjeva způsobenou nedostatkem munice i změnami ve vojenském velení a snaží se situace maximálně využít.
Víkendové stažení ukrajinských vojáků ze silně opevněného východoukrajinského města Avdijivka i mnohá západní média označila jako největší ruské vítězství a změnu na frontě od loňského zisku Bachmutu. Umožní Rusům postupovat přes méně opevněné oblasti dále na západ.
„Obsazení posiluje ruskou morálku a potvrzuje, že jednotky Kremlu nyní udávají tempo v boji. A to ke zděšení ukrajinských sil, kterým se od loňské protiofenzivy podařily jen malé zisky,“píše agentura AP.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se Rusové nyní snaží vést nejméně tři ofenzivní operace – v Avdijivce a jejím okolí, podél hranice mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí, zejména ve směru na Kupjansk a Lyman, a také u Robotyne v Záporožské oblasti.
„Využívají malé útočné skupiny,“řekl agentuře AP mluvčí ukrajinské armády Ilja Jevlaš.
Rusové se přizpůsobili
Zvýšená ruská aktivita zjevně souvisí s rychle tenčícími se zásobami ukrajinské munice. Kyjev nyní doplácí i na to, že se v USA demokraté s republikány už od podzimu nedokázali shodnout na podobě rozpočtu na výdaje související s Ukrajinou. Americká pomoc je tím pádem letos dosud stále v nedohlednu.
Rusové se i proto ve zmiňovaných bojových skupinách dokážou dostávat k ukrajinským pozicím blíž než doposud. Ukrajinci kvůli nedostatku munice dlouhého dostřelu nemohou tolik útočit na cíle hluboko za ruskými liniemi.
„Rusko teď zabírá o něco více ukrajinského území než na začátku roku 2023, ale mnohem méně než v první polovině roku 2022. Ukrajince však nyní čeká těžký rok a ocitnou se z velké části v defenzivě,“konstatoval včera ve zprávě washingtonského výzkumného Brookingsova institutu Steven Pifer, analytik Centra pro mezinárodní bezpečnost a kooperaci (CISAC) při americké Stanfordově univerzitě.
„Hlavní prioritou je poskytnout jim co nejvíce dělostřeleckých granátů a systémů protivzdušné obrany. Spojené státy a Německo by měly poslat i rakety ATACMS a TAURUS (balistické střely s dostřelem 300 kilometrů, respektive řízená střela s plochou dráhou letu typu vzduch–země – pozn. ed.), což Kyjevu umožní zasáhnout logistiku, velení a další cíle kdekoli na Ruskem okupované Ukrajině,“dodal odborník.
S čekáním na munici však rostou obavy, že k ruskému průlomu může dojít i v jiných částech fronty. Podle AP někteří ukrajinští dělostřelci museli v posledních dnech vystačit pouze s desetinou obvyklých zásob. „V současné době je nedostatek munice poměrně vážný. Neustále nám slibují, že přijde další, ale nepřichází,“řekl agentuře jeden z velitelů dělostřelecké skupiny. „Nemáme čím bojovat,“dodal další s tím, že Rusové se teď snaží situace využít ve svůj prospěch.
To potvrzují i analytici ISW. Také podle nich si Moskva pravděpodobně uvědomuje, že přislíbené evropské dodávky dělostřelecké munice na frontu zřejmě dorazí až ve střednědobém horizontu, před letošním podzimem, a snaží se co nejvíce využít současného rozložení sil. Kromě toho Moskva může získat co největší převahu v období před jarním táním, kdy zimní půda v rovinách rozmrzne a stane se blátivou a bažinatou, což pohyby na frontě celkově zpomalí.
Výměna, která neprospěla
Podle americké stanice CNN ukrajinskou armádu v současnosti oslabila i nedávná změna nejvyššího velení. Před dvěma týdny Valerije Zalužného nahradil Oleksandr Syrskyj.
„Výměna na pozici vrchního velitele je v současnosti v ukrajinské armádě vnímána se zmatkem,“konstatoval v minulých dnech například britský list The Sunday Times.
Už před samotnou změnou vedení přitom některá média informovala, že konec Zalužného, který byl zejména v počátku války klíčovou postavou, jež zabránila ukrajinské prohře, by Rusové velmi pravděpodobně uvítali.
„Zalužnyj se stal zosobněním ozbrojených sil. V Moskvě se budou dusit radostí,“konstatoval například bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko.