Leyenová podruhé?

Jak v eurovolbách fungují „špicenkandidáti“

Je to stará věc. Jmenuje-li politická parta volebního lídra, činí tak s vědomím, že vyhraje-li volby, dotyčný bude premiérem. Či povede koaliční jednání. Jistě, může to být i jinak. Třeba v Rakousku před čtvrtstoletím, když volby vyhráli socialisté, ale vládu sestavil lidovec (ti skončili až třetí) Schüssel se Svobodnými. Byla z toho málem revoluce. V orgánech EU to chodí jinak. I když se do eurovoleb prosadila praxe „špicenkandidátů“(lídrů velkých bloků v EU), šéf Evropské komise se nakonec stejně vybírá při zákulisních jednáních. Toto může oživit zpráva, že Ursula von der Leyenová se bude ucházet o druhý mandát v čele EK.

Včera se stala volební lídryní německých křesťanských demokratů i Evropských lidovců. „Má nominaci CDU,“píše ČTK. Ale… Na webu CDU je stále stránka z kampaně k eurovolbám v roce 2019, jež hlásá: „Náš špicenkandidát Manfred Weber.“I Weber měl nominaci CDU, jeho parta pak získala nejvíc hlasů. Proč je tedy v čele EK von der Leyenová?

Důvody se míjejí s hlasy voličů. Zato ladí s tím, čemu se říká demokratický deficit. Francouzský prezident Macron nechtěl do čela EK Webera, ale někoho, kdo zosobní pestrost názorů v EU. Tak byla vybrána von der Leyenová, která v eurovolbách ani nekandidovala. Tak se zrodila lídryně, jež prosadila Green Deal. Připomeňme, že když Evropský parlament její Komisi schvaloval, hlasy nezbytné k většině dodal maďarský Fidesz. Ano, ten Fidesz, jenž platí za symbol zla.

Je to prostě politika. Politika, jaká se dělá v té či oné formě všude na Západě. Ta unijní je v tom jen bezskrupulóznější. Mnozí u nás nadávají: jak může být premiérem Petr Fiala, když ANO získalo víc hlasů? Jako by nevěděli, že Fiala kandidoval za předvolební koalici. Proti tomu působí poměry v EU, jako by von der Leyenovou vytáhli z klobouku. Tak se ocitla na špici EU politička, kterou lze pokládat za pokračování Angely Merkelové. Za představitelku CDU provádějící politiku Zelených. Vyjde to tak i letos? Toť otázka.