Babička je správně, kapři ne
ČNB chystá pro rozhodování o euru expertní materiál. Tím by její role měla skončit
KPo odeznění šoků z pandemie, zdražování a ruské invaze na Ukrajinu máme konečně myšlenky i na řešení dlouhodobějších otázek
narozeninám se sluší popřát, nota bene k narozeninám kulatým. Kulaté, konkrétně dvacáté narozeniny, má letos nápad, aby Česká národní banka (ČNB) pravidelně důkladně mapovala jednotlivé parametry ekonomik Česka a eurozóny, které bychom měli brát v úvahu při rozhodování o (ne)vhodnosti přechodu Česka na euro.
ČNB tak od roku 2005 poctivě činí rok co rok v materiálu nazvaném Analýzy ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Postupem let tento materiál košatěl tak, že například jeho verze zpracovaná v roce 2015 – před následným zeštíhlením – měla kolem 410 tisíc znaků; zhruba stejně jako Babička Boženy Němcové.
Analýzy sladěnosti jsou publikací natolik nabitou informacemi, čísly, tabulkami a grafy, že jde o velmi plnotučné čtení i pro ty nejnadšenější zájemce o otázku ekonomické (ne)žádoucnosti eura v Česku. Kdo si chce udělat obrázek o veškerých ekonomických pro a proti vstupu Česka do eurozóny, měl by si přečíst celý tento materiál, ale už nemusí (až do vydání nové verze o rok později) číst nic dalšího.
Klíčový doporučující odstavec
V návaznosti na vydání Analýz sladěnosti
pak každoročně se zpožděním několika týdnů následoval druhý krok: byl vydán (s výjimkou několika málo let, kdy si to vláda nepřála) další, už výrazně kratší oficiální materiál, a to Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Vždy jde o společné dílo ČNB a ministerstva financí.
Vyhodnocení přináší souhrnný pohled jednak na výsledky Analýz sladěnosti,
a jednak na to, do jaké míry česká ekonomika podle nejnovějších dostupných čísel plní oficiální (takzvaná maastrichtská) kritéria pro vstup do eurozóny. Ve skutečnosti ale jádrem Vyhodnocení není tento suchý popis situace. To hlavní, co Vyhodnocení přináší, je normativní výrok: doporučení, zda – ve světle výsledků všech provedených statistických prostocviků – Česko má usilovat o přijetí do eurozóny, nebo nemá.
Věci se odehrály podle popsaného dvoukrokového scénáře i tentokrát: v prosinci 2023 ČNB zveřejnila nejnovější Analýzy sladěnosti, načež jako druhý krok bylo na program jednání vlády v minulém týdnu předloženo navazující Vyhodnocení.
I tentokrát, stejně jako zatím vždycky předtím, onen klíčový doporučující odstavec ve Vyhodnocení zněl negativně: „S ohledem na všechny výše zmíněné skutečnosti ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny.“
Podklad, který vláda dostala do rukou od ČNB a MF ČR, tedy vyznívá v zásadě stejně euroskepticky jako v minulosti. Ovšem atmosféra, v níž se tak stalo, je tentokrát přece jen jiná. Česká společnost má totiž čerstvě za sebou výraznou vlnu debat o euru vyvolanou zmínkou na toto téma v novoročním projevu prezidenta Petra Pavla. Značná část vládní koalice navíc zastává k přechodu Česka na euro poměrně vřelý vztah. A po odeznění šoků z pandemie, zdražování a ruské invaze na Ukrajinu má česká vláda i celá společnost konečně myšlenky i na řešení dlouhodobějších otázek, jako je například členství v eurozóně.
Vládě se za těchto okolností evidentně nechtělo zaujmout žádné jednoznačné stanovisko, a tak se rozhodla tuto plechovku odkopnout dál před sebe tím, že požádá Národní ekonomickou radu vlády (NERV), respektive Legislativní radu vlády, aby do konce letošního října podaly zprávu o hospodářských, respektive právních dopadech případného rozhodnutí, že Česko začne oficiálně usilovat o přechod na euro.
Zatímco v případě právních dopadů toto zadání jistou logiku má (poslední oficiální studie na toto téma je z roku 2009), ohledně hospodářských dopadů půjde o zcela zbytečnou práci: jak už bylo řečeno výše, každoročně aktualizovaný a zcela vyčerpávající přehled všech takových dopadů přinášejí už dnes Analýzy sladěnosti z dílny ČNB, a to na úrovni detailu, kterou nemá smysl dál posouvat.
Absence mandátu
Analýzám sladěnosti proto k jejich dvacátinám popřejme, aby po všech těch letech cizelování a pečlivých aktualizací nebyly z politických důvodů hozeny do koše s tím, že vláda si nakonec vyžádala prakticky totéž od NERV. Ke změně v prvním kroku scénáře vedoucího k vládnímu rozhodnutí o euru není důvod.
Na zvážení je ale změna v druhém kroku. ČNB je ve své podstatě institucí expertní, nikoliv politickou. Může vládě cokoliv vysvětlovat, propočítat scénáře a podobně. Nicméně tvorby doporučení pro vládní rozhodování v hluboce politických otázkách (jako je vstup do eurozóny) by se účastnit neměla. Nemá na to demokratický mandát.
Navíc současný postup zavání konfliktem zájmů. Členové bankovní rady musejí nepřestajně poslouchat jízlivý bonmot o tom, že kapři si stěží sami vypustí rybník. ČNB se může napříště vyhnout těmto nedůstojným poznámkám jedině tak, že se tvorby doporučení pro vládu přestane účastnit.