Chci změnit VŠ. Jak na to?
Počet studentů, kteří na VŠ změní obor, roste. Jaké jsou podmínky přestupu na jiný program či vysokou?
Jakub před dvěma lety nastoupil v Brně na Veterinární univerzitu na svůj vysněný studijní program Veterinární lékařství. Zkoušky v zimním semestru jakžtakž zvládl, ale od starších spolužáků slyšel, že v letním semestru nastává „síto“. „Pro jistotu jsem si tedy hned v březnu podal přihlášku na jiný studijní program,“vzpomíná. „Počítal jsem s tím, že budu muset dělat přijímačky, ale nakonec mě vzali na průměr známek ze střední školy. A byl jsem hodně rád, že jsem to udělal, protože v letním semestru jsem dvě zkoušky nezvládl a vyhodili mě. Takhle pořád studuji a pohybuji se kolem zvířat. Několik mých kamarádů si jinou přihlášku nepodalo, ti se teď chystají na další přijímačky při práci a ztratili status studenta.“
Podobný příběh, jako zažil Jakub, se může stát komukoliv. Nastoupíte na vysokou školu, ale dřív nebo později zjistíte, že zvolený obor pro vás není tím pravým. Možná je studium příliš náročné, možná nezajímavé, možná jste vlastně vzali za vděk „nouzovkou“– prostě oborem, kam vás přijali, i když jste původně chtěli jinam. A v tu chvíli vás napadne: třeba bych mohl přestoupit, když už jednou na vysoké škole jsem. Koneckonců na středních školách nejsou přestupy ničím neobvyklým a jejich povolování je zcela v kompetenci ředitelů jednotlivých škol, někdy se takový přestup dokonce obejde i bez přestupových zkoušek, zvlášť pokud si jsou obory podobné, nebo dokonce stejné.
Nic jako „přestup“neexistuje
Jenže na vysoké škole už to tak jednoduché není: nic jako „přestup“nebo „přesun“vlastně není možné provést. Jediný způsob, jak změnit program, obor, fakultu nebo rovnou vysokou školu, je podání přihlášky a složení přijímacích zkoušek do oboru nového – jako to udělal už zmíněný Jakub, který měl ale nakonec štěstí, že mu přijímačky byly prominuty.
„Přestupy mezi studijními programy na vysoké škole nejsou v současné době legislativně upraveny, přesto se fakticky dějí. První studium se ukončí a student se stane studentem nového studijního programu po vykonaném přijímacím řízení,“vysvětluje mluvčí MŠMT Tereza Fojtová. „Podle aktuálních informací z matriky studentů došlo v roce 2022 k 32 120 přestupům nebo převodům mezi studijními programy. Lze tedy říci, že jde o jev poměrně častý a s narůstajícím trendem (například v roce 2019 to bylo 14 282 přestupů) vyžaduje zvláštní legislativní úpravu. Ta se v rámci novely zákona o vysokých školách chystá.“
I prorektor pro studijní záležitosti Masarykovy univerzity v Brně Michal Bulant vysvětluje, že formálně skutečně nic jako přestup mezi programy na vysokých školách neexistuje, a dodává: „Neformálně jsou možné přestupy mezi plány v rámci jednoho studijního programu. To má ale každá vysoká škola zařízené jinak, a to podle toho, jak má ty programy a plány navržené.“V případě Masarykovy univerzity se jedná zejména o fakultu sociálních studií, která má některé obory organizovány jako sdružené, podobně jako zahraniční univerzity. Student si tedy může například zvolit studijní program Mediální studia a žurnalistika jako hlavní a k němu třeba Environmentální studia jako vedlejší. Pokud by chtěl změnit tento vedlejší obor, může mu univerzita vyjít vstříc.
„Ale neplatí to absolutně,“vysvětluje prorektor Bulant. „Například o studium psychologie je obrovský zájem, ať už jako o hlavní, nebo vedlejší obor. Kapacita programu ale není nafukovací, takže tam se většinou změna nepovoluje.“Kde naopak univerzita vyjít vstříc může, je například změna studijní specializace v rámci studijního programu Matematika. „Pokud student nastoupí na Statistiku a analýzu dat, ale po dvou semestrech zjistí, že by mu víc vyhovovala Finanční a pojistná matematika, není v podstatě důvod mu nevyhovět – opět, pokud je kapacita dostatečná.“
Uznat předměty vám mohou, ale nemusí
Nicméně, jak už bylo řečeno, prakticky a podle zákona o vysokých školách momentálně nic jako přestup nebo přesun bez nové přihlášky a nového přijímacího řízení možné není. Pokud už ale student tímto procesem projde, může usilovat alespoň o uznání některých splněných studijních povinností. Opět záleží na jednotlivých univerzitách, jak k tomu přistoupí. „Musel jsem si sám vypátrat, co by mi mohli uznat. Potom jsem musel za garantem předmětu na bývalém oboru, hezky poprosit o uznání, pak jsem to odnesl na studijní oddělení a musel jsem počkat, jestli mi to na rektorátu schválí, nebo ne. Byla to dost otrava. Ale od příštího roku to prý bude jednodušší, protože všechno už bude elektronicky,“vzpomíná bývalý student veterinárního lékařství Jakub.
„Ani u nás není uznávání splněných zápočtů a zkoušek vždy automatické,“říká prorektor Masarykovy univerzity v Brně Michal Bulant. Jestliže student přichází z jiného programu nebo fakulty MU, dívá se studijní oddělení až tři roky nazpátek. „Údaje o absolvovaných předmětech máme v informačním systému, tam do sylabů, tedy studijních plánů, nejdeme a předměty automaticky uznáme. Pokud ale student přichází z jiné univerzity, tam do sylabů jednotlivých předmětů nahlížíme, abychom věděli, že student prošel vším, čím projít měl,“vysvětluje prorektor. „Smyslem tohoto opatření není někomu komplikovat život, ale zjistit, jestli si konkrétní student nepotřebuje ještě něco doplnit a projít například rozdílovou zkouškou, aby v dalším studiu neměl problémy.“
Dlouhé studium může vyjít draho
Když vysokoškolák změní školu, fakultu nebo program, nese to s sebou i některé praktické dopady. „Takový student například už nemá nárok na ubytovací stipendium, jelikož nejde o první studium daného studenta. Možností je, že mu vysoká škola poskytne toto stipendium z vlastních prostředků. Neúspěšná doba studia se pochopitelně může později projevit i na poplatcích za delší studium,“vysvětluje mluvčí MŠMT Tereza Fojtová. To potvrzuje i Jakub, který po ukončení prvního studia o stipendium přišel. „U nás to ale bylo asi pět tisíc korun na rok, takže sice by bylo fajn je mít, ale v ceně ubytování se ta částka upřímně úplně ztratí,“podotýká k tomu student.
A jak je to se zmíněnými poplatky? Řádná doba bakalářského studia činí tři roky, u navazujícího magisterského jsou to další dva. Každý tento stupeň lze „zdarma“studovat po tuto dobu plus jeden rok. Každý další započatý rok už potom vysoká škola může zpoplatnit, i kdyby se jednalo třeba jen o jeden semestr navíc. A tyto poplatky nejsou úplně malé, například na Univerzitě Karlově v Praze se pohybují od 21 000 korun za semestr v případě programu Filozofie a etika, přes 46 000 korun u Analytické chemie nebo Všeobecného lékařství až po 57 500 korun za semestr u Učitelství hry na nástroj.
Proto je dobré si uvědomit, že v momentě, kdy student mění obor studia, už vlastně nejméně o tento jeden rok navíc zdarma přišel. Znamená to, že by takový student už potom nemohl vyjet například na oblíbený Erasmus, kdy stráví několik měsíců až celý akademický rok v zahraničí? „Na Masarykově univerzitě při zpoplatňování studia přihlížíme k důvodům prodloužení studia nad řádnou dobu,“říká Michal Bulant. „Například pokud by student přešel do placeného režimu právě tím, že vyjel na studijní pobyt do zahraničí, tak mu tuto dobu obvykle odečteme a poplatek nemusí hradit.“
Jestliže tedy student stráví například dva roky na jednom bakalářském studiu a potom nastoupí na další, začíná za studium platit po druhém ročníku. Dobrá zpráva ale je, že jakmile ukončí úspěšně bakalářské studium a nastoupí na navazující magisterské, jsou poplatky za prodlouženou dobu studia amnestovány a začíná se znovu s čistým štítem.
Na co naopak změna oboru vliv nemá, je maximální možná doba studia, která u bakalářského studia činí šest let, u navazujícího magisterského čtyři roky, u běžného sdruženého magisterského oboru 10 let a u šestiletého lékařského 12 let. S každým dalším nástupem na nový obor – tedy i s „přestupem“– se tato doba počítá zase od začátku.
Stejně tak „přestup“ani jiné prodloužení studia nemají vliv na to, že od dovršených 26 let věku student ztrácí některé výhody a musí si například začít platit zdravotní pojištění.
Když vysokoškolák změní školu, fakultu nebo program, nemá už nárok na ubytovací stipendium, jelikož nejde o jeho první studium
O „přestupové turisty“nestojíme
Jak už v úvodu článku zmiňovala mluvčí MŠMT Tereza Fojtová, počet studentů, kteří ten svůj studijní program objeví až napodruhé nebo napotřetí, neustále narůstá. Už nějakou dobu se tak hovoří o nutnosti novelizace zákona o vysokých školách, který by mimo jiné zpřehlednil i tuto praxi a dodal jí předvídatelné podmínky. Zatím ale není vůbec jisté, kdy bude novela přijata a co konkrétně bude jejím obsahem.
„Jde zejména o to vynést praxi přestupů na světlo a dodat jí nějaká pravidla. Zároveň je ale možné, že si přestupy bude moct každá vysoká škola řešit sama podle svých interních pravidel,“říká Michal Bulant z Masarykovy univerzity v Brně.
„Pravidla budou muset být pečlivě zvažována, protože nechceme přestupové turisty, kteří mají pocit, že by mohli z méně populárního programu nějakým způsobem proklouznout na více oblíbený.“
Prorektor MUNI si umí představit, že pokud student úspěšně složí přijímací zkoušky na víc programů a následně zjistí, že si nevybral ten správný, mohl by přejít – samozřejmě když bude volná kapacita. Dá se tedy očekávat, že by případný přestup byl na některých oborech (např. přírodovědných nebo technických) jednodušší než na jiných. „O tom, jak to celé dopadne, budou ještě debaty na vládě a následně i v parlamentu,“dodává Michal Bulant.