Náplň zkoušek stále s otazníkem
Nový způsob přihlašování na střední školy vytlačil do pozadí otázku náplně přijímacích zkoušek. Přitom ještě donedávna se dost debatovalo o tom, zda by nebylo nejlepší ty stresující státní testy zrušit. Připomeňme, že jednotná přijímací zkouška byla v ČR zavedena od roku 2017. Účelem bylo stanovit minimální požadavky, které by měl student při nástupu na střední školu splnit, což bylo logické, když uvážíme, že střední školství stojí peníze a jsou to peníze všech daňových poplatníků. Ostatně jednotné testování uvítaly i samotné střední školy, jež tak nemusejí nést zodpovědnost za případné testy vlastní. Teď se ale my dospělí často hrozíme: proboha, co to po těch dětech chcete? Vždyť je to samá hádanka, samý chyták, s matematikou by ve stresu zkoušky měla problém minimálně polovina vysokoškolsky vzdělaných čtyřicátníků. Někteří pak vzpomínají, že za komunistů to bylo jednodušší. No, nebylo. I před Listopadem tu existovaly povinné jednotné testy a byly fatálnější než dnes, protože ucházet se bylo možné jen o jeden maturitní obor, druhý musel být nematuritní (nehledě na fakt, že maturitních oborů bylo podstatně méně než dnes). I tak lze tušit, že je dneska něco špatně. Možná jsme něco překombinovali. Možná že lepší než slovní úlohy testující způsoby myšlení by byly obyčejné rovnice a mechanické úlohy, které netřeba složitě rozklíčovat a které lze zvládat i v nervovém vypětí a bez přípravných kurzů. Pokud žádá škola něco víc, nikdo jí nebrání udělat si s uchazeči ještě pohovor.
Ministerstvo školství tvrdí, že kapacity středoškolských oborů, do nichž budou žáci končící základní vzdělávání podávat letos své přihlášky, se zvýší. Údajně vyřídilo všechny žádosti, které bylo možné ve správním řízení kladně uzavřít. Díky tomu by měly být nové kapacity k dispozici už pro 1. kolo přijímacího řízení. Přesná čísla ale zatím nejsou. Podle tiskového oddělení, jež odpovědělo na náš dotaz, půjde však o tisícovky míst. Z jeho sdělení vyplývá, že resort posuzoval 139 žádostí směřujících k zápisu nového oboru středního vzdělávání nebo celé nové školy. 58 žádostí se týkalo lyceí (k 8. 2. kladně vyřízeno 32), 32 žádostí čtyřletých gymnázií (k 8. 2. kladně vyřízeno 24) a zbytek směřoval do ostatních oborů. 74 žádostí pak mířilo k úpravě kapacity školy.
Odborníci na gender si dělají starosti. Zastoupení žen ve vědě je v ČR oproti mužům stále menší. Podle dat Národního kontaktního centra – Gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR počet výzkumnic klesl z 27,6 % v roce 2020 na 27,4 % v roce 2022. Za nízkým podílem stojí zejména stále nízké uplatnění žen v přírodních a technických vědách, což jsou obory početně největší. Přitom nějakou diskriminaci za tím nelze prokázat. Snad prý jedině předsudky, které ženám namlouvají, že nemají pro techniku předpoklady. Co s tím? Odborníci na gender radí organizovat akce, které ženy do vědy přitáhnou, my neodborníci radíme smířit se s přirozeností.