Paušalisté mívají míň papírování

Živnostníci, kteří přestanou v průběhu roku splňovat podmínky paušálního režimu, musí ovšem podat řádné daňové přiznání.

Paušální daň láká nejednoho podnikatele absencí jakékoliv administrativy. „Paušalisté“totiž pouze jednou za měsíc pošlou jednu částku, která v sobě zahrnuje odvod na sociální a zdravotní pojištění i daň z příjmu fyzických osob. Po skončení zdaňovacího období nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Kromě toho mnohé OSVČ vede k využívání paušální daně i fakt, že na dani z příjmu zaplatí jen minimální částku. V prvním pásmu (ze tří), kam se vejde nejvíce „paušalistů“(je určené zejména pro OSVČ s příjmy do jednoho milionu korun), totiž daň činí pouhých sto korun měsíčně. Ve druhém a třetím pásmu je již záloha podstatně vyšší.

Jenže to neplatí vždy. Pokud by totiž „paušalista“v průběhu roku některou ze zákonných podmínek přestal splňovat, bude muset nakonec daňové přiznání stejně podat. Má to ovšem svůj postup.

„Pokud poplatník zjistí, že podmínky pro paušální režim přestal splňovat, má povinnost tuto skutečnost nejprve oznámit finančnímu úřadu, a to do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala,“upozorňuje Barbora Jeníková, daňová konzultantka společnosti KODAP Liberec.

Překážkou je zaměstnání i další příjmy

Nejčastějším případem, v jakém dojde k porušení podmínek, je situace, kdy se poplatník stane plátcem DPH nebo přeruší, případně ukončí samostatnou činnost.

„Za této situace má poplatník povinnost podat v zákonném termínu daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení pro OSVČ za rok 2023. Paušální zálohy se následně započtou na vypočtenou daň z příjmů a pojistné,“vysvětluje Jeníková.

Velmi častá je i situace, kdy poplatník v paušálním režimu nastoupil v průběhu roku 2023 do zaměstnání na základě pracovní smlouvy. „V takovém případě poplatník sice zůstává v paušálním režimu a má i nadále povinnost hradit paušální zálohy, nicméně po skončení roku je za zdaňovací období 2023 povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pro OSVČ,“popisuje Jeníková. Příjmy ze závislé činnosti (mimo některých dohod) jsou totiž překážkou pro stanovení paušální daně.

„Pokud by se jednalo například o situaci, že byste kromě příjmů ze samostatné činnosti dosáhli také příjmů z nájmu vyšších než 50 tisíc korun, znamenalo by to opět, že nelze stanovit paušální daň a je nutné podat daňové přiznání a také přehledy pro OSVČ,“poukazuje na další překážku Jeníková. V paušálním režimu byste však zůstali i nadále, a tudíž byste měli i povinnost hradit paušální zálohy minimálně do konce roku.

Letos se už k paušální dani nepřihlásíte

Po skončení roku má poplatník možnost z paušálního režimu dobrovolně vystoupit a pokračovat v jednom z klasických režimů uplatňování výdajů (vedení účetnictví, daňová evidence nebo uplatňování výdajů procentem z příjmů, tzv. paušálů). V průběhu zdaňovacího období z paušálního režimu však dobrovolně vystoupit nelze. Kdo tedy využíval režim paušální daně v roce 2023 a nedal úřadům vědět, že v roce 2024 už v něm pokračovat nechce, má pro letošek smůlu.

Stejně tak jsou na tom ti, kteří za rok 2023 daní podle skutečných výdajů nebo podle výdajových paušálů (procentem z příjmů) a letos by chtěli přejít do režimu paušální daně. K té se totiž bylo možné přihlásit pouze do 10. ledna 2024. Respektive později se mohou přihlásit pouze ty OSVČ, které v roce 2024 teprve začínají podnikat. Oznámení o vstupu do paušálního režimu musí podat nejpozději do dne zahájení této činnosti. Obdobně by postupoval i poplatník, který dříve samostatnou činnost přerušil a rozhodl se ji obnovit.

I pro rok 2024 jsou celkem tři pásma paušálního režimu (podle typu podnikání a výše příjmů). „V prvním pásmu je celková platba 7498 korun, ve druhém 16 745 a ve třetím 27 139 korun,“doplnil pro LN Michal Jelínek, daňový expert V4 Group.