Danit paušálem je jednodušší

Pevně dané – kterou variantu zvolit? Záleží na konkrétní situaci každého živnostníka.

paušální výdaje vypočtené procentem z příjmů, nebo ty skutečné

Paušální výdaje vypočítané procentem z příjmů jsou jednoduchým a pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) stále i nejvýhodnějším způsobem, jak v daňovém přiznání uplatnit výdaje z podnikání či z jiné samostatně výdělečné činnosti. „Při využití tohoto způsobu zdanění svých příjmů nemusí podnikatelé vést účetnictví ani daňovou evidenci, ale pouze přehled skutečně přijatých příjmů za období od 1. ledna do 31. prosince a přehled pohledávek,“vysvětluje Barbora Jeníková, daňová konzultantka společnosti KODAP Liberec.

Jinými slovy, při danění procentem z příjmů nemusí podnikatelé nijak složitě prokazovat, jaké měli skutečné výdaje, ani nemusí nijak zkoumat, zda jsou takové výdaje daňově uznatelné. Celkovou roční výši výdajů prostě jen jedním tahem pera vyčíslí přímo v daňovém přiznání příslušným procentem.

Kolik si lze u paušálních výdajů odečíst

Tato varianta má ovšem jistý limit. Z hlediska daňové úspory je nejvýhodnější u příjmů do dvou milionů korun. Výše paušálů se pak liší podle jednotlivých typů živností, od 30 do 80 procent. Pro rok 2023 se v nich nic nezměnilo.

„Nejvyšší, 80procentní výdaje si lze uplatnit ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,“říká Michal Jelínek, daňový expert a partner společnosti V4 Group. Tito podnikatelé si tak od daňového základu mohou odečíst až 1,6 milionu korun. Stejná pravidla platí i pro živnostníky, kterých se týká 60procentní paušál (příjmy z ostatních živností); ti si odečtou nejvýš 1,2 milionu korun.

Pro příjmy ze samostatné činnosti platí 40procentní výdajový paušál, nejvýš si tak mohou tyto OSVČ odečíst 800 tisíc korun. Do této skupiny spadají například nezávislá povolání jako hudebníci, spisovatelé či herci a dále ti, kteří podnikají podle zvláštních předpisů, tedy třeba makléři, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, daňoví poradci, advokáti či soudní exekutoři; 40procentním paušálem se budou danit i autorské honoráře. Nejnižší, 30procentní paušál se vztahuje na příjmy z nájmů majetku zařazeného v obchodním majetku.

„Pokud má podnikatel různé druhy příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pro které platí i odlišná procenta výdajů, je povinen evidovat tyto příjmy odděleně,“upozorňuje Jeníková. „Při vyplňování daňového přiznání uvádí v tabulce zvlášť jednotlivé příjmy podle druhu u uvedením příslušného procenta.“

V rámci jednoho dílčího základu daně ovšem není možné kombinovat skutečné a paušální výdaje. Výjimkou jsou například příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (ZDP). „Podnikatel tak může v daňovém přiznání vyčíslit svoje výdaje u příjmů ze samostatné činnosti ve skutečné výši a výdaje související s pronájmem procentem z příjmů ve výši 30 procent, a to až do hranice 600 tisíc korun,“upřesňuje Jeníková.

Výdaje procentem v sobě zahrnují veškeré výdaje včetně odpisů majetku a mezd. Samostatně odepisovat si tak podnikatel nemůže nic. Naproti tomu daňové slevy a odpočty může využít bez omezení. Na tuto skutečnost nemá způsob uplatnění výdajů žádný vliv.

Kdy danit dle skutečných výdajů

Vedle paušálních výdajů tedy podnikatel může vycházet i z těch skutečných. „Do těch lze uplatnit obecně výdaje vynaložené na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Jejich výčet je v rámcové podobě uveden v zákoně,“vysvětluje Jelínek. Patří sem například nákupy zboží, služeb a materiálů, nájemné, pohonné hmoty, odpisy k hmotnému i nehmotnému majetku, mzdy či pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance nebo výdaje na pracovní cesty.

Zákon ale pamatuje i na výdaje, které daňově uznatelné nejsou. Sem patří například výdaje na pořízení hmotného majetku nad limit 80 tisíc korun (lze uplatnit pouze postupně formou odpisů). Do daní „neprojdou“ani výdaje na reprezentaci, typicky třeba výdaje na občerstvení či výdaje pro osobní potřebu.

S vedením skutečných výdajů je spojená nutnost shromažďovat ke všemu doklady a evidovat je v účetnictví. Což většinou znamená i placení účetních služeb.

Co je výhodnější, záleží na konkrétní situaci podnikatele. „Jestliže má podnikatel obvykle nízké skutečné výdaje, pravděpodobně bude každý rok uplatňovat paušální výdaje a vždy to pro něj bude výhodnější,“říká Jeníková. Typicky se jedná o tzv. profese s vyšší přidanou hodnotou, například IT služby, ekonomické či jiné poradenství apod. Pokud má naopak skutečné výdaje vysoké, může být výhodnější danění podle skutečných výdajů. Oba způsoby lze střídat. Třetí variantou je přihlásit se k režimu paušální daně, která má ale zvláštní pravidla a využít ji mohou podnikatelé jen při splnění zákonných podmínek.