Jsem překladatel i velký fanoušek
Na konci února roku 2004 vyšel poprvé český překlad pátého dílu románové série J. K. Rowlingové Harry Potter a Fénixův řád. V Praze na Václavském náměstí se na něj tehdy před knihkupectvím stály dlouhé fronty. Klára Honzíková u té příležitosti pro Lidové noviny vyzpovídala překladatele knihy Pavla Medka. Jejich rozhovor vyšel pod názvem Jsem překladatel, ale i velký fanoušek.
České verze příběhů
J. K. Rowlingové o Harrym Potterovi jsou dílem Vladimíra Medka (nar. 1940) a jeho bratra
(nar. 1952). První dva svazky přeložil starší ze sourozenců, od třetího se v práci střídají. Úkol převést do češtiny zatím nejrozsáhlejší román celé série připadl mladšímu z bratrské dvojice.
Jaký jste měl pocit, když jste přeložil poslední stránku Harryho Pottera a Fénixova řádu?
LN
Pavla Medka
Částečně se mi ulevilo, že už to mám za sebou, protože toho bylo opravdu moc. Bylo to přes tisíc stránek počítačového textu a termín mě trošičku strašil. Myslím, že Fénixův řád je moc pěkná knížka. Doufám, že i překlad se podařil.
LN Kolik času jste práci na překladu věnoval?
Šest měsíců. Knížku jsem si koupil, jakmile vyšla: 21. června loňského roku, poslední část překladu jsem odevzdal před Vánoci.
LN Ve mnoha zemích se fanoušci Harryho Pottera dočkali překladu mnohem dříve…
Je pravda, že někde to bylo přeloženo dříve, ale jinde, například ve Španělsku, vyšel překlad teprve v těchto dnech. U mne je to dané tím, že překládám při zaměstnání. To znamená, že se tomu věnuji po večerech a o víkendech. Ale i tak vám každý, kdo o překládání něco ví, řekne, že udělat tisíc stránek za půl roku, když člověk
chodí normálně do práce, je opravdu dost.
Jak se podle vás liší pátý díl od těch předchozích? Objevily se názory, že je trochu temnější než ty předešlé, že se vzdaluje dětským čtenářům.
LN
Neřekl bych, že není pro děti. Paní Rowlingová to má podle mne dobře rozjeté a dobře spočítané až do konce. Fénixův řád se od předchozích dílů liší tím, že trochu kopíruje vývoj Harryho samého. Jestliže se objevil v prvním díle jako jedenáctiletý kluk, tak tomu bylo vyprávění i styl vyprávění pochopitelně přizpůsobeno. Když končí pátý díl, Harrymu je šestnáct, tudíž má jiné starosti a jiný pohled na svět.
LN Když jste Fénixův řád četl poprvé, překvapil vás jeho závěr?
Nejen to. Teď mám trauma, jelikož nevím, jak to bude dál. Jsem totiž nejen překladatel, ale i fanoušek Harryho Pottera. Když jsem pátý díl četl poprvé, hltal jsem ho tak, že jsem ho přelouskal za dva dny.
LN Zklamal vás ten příběh v něčem?
Slibovalo se, že tam bude spousta věcí objasněna, ale tak docela pravda to není. Je tam sice vysvětlení, proč Harry bojuje s Voldemortem, vysvětlí se tam i další skutečnosti, ale něco se tam ještě více zkomplikuje. A některé věci, o kterých padne zmínka v pátém díle, mi nejsou jasné vůbec.
Není právě v tom kouzlo knih o Harrym Potterovi? Z nepatrné zmínky se později může stát klíčový moment.
LN
Ono to může být krásné pro čtenáře, ale překladateli to často přináší problémy. Když překládáte románovou sérii, která teprve vzniká, netušíte, kam vše míří, jak se k překladu stavět. Někdy to bývá problematické, například pokud jde o termíny.
To je případ famfrpálu, který se objevil už v prvním díle. Slovo famfrpál, v originále quidditch, vymyslel můj bratr a přeložil to opravdu krásně. Vžilo se tak, že dneska už by si to nikdo nedokázal ani jinak představit. A já jsem také překládal knížečku Famfrpál v průběhu věků. V ní jsem najednou narazil na to, odkud se název
quidditch vůbec vzal. Že poprvé si tuto hru hráli ve Skotsku kouzelníci a čarodějnice někdy ve třináctém století. Zkoušeli ji ještě v archaické podobě u vřesoviště Queer Ditch March a z Queer Ditch se postupem času stalo quidditch. A teď si s tím, překladateli, poraď.
Jak jste si poradil?
LN
Musel jsem vřesoviště přejmenovat. Vzniklo z toho Amphorpool March, které se postupem staletí zkomolilo na famfrpál.
LN Četl jste ilegální překlad Fénixova řádu, který se vloni objevil na internetu?
Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Kolem toho bylo tolik rozruchu, že jsem si ho také našel a díval se do něj.
LN Nechal jste se něčím inspirovat?
Záměrně jsem četl pouze to, co už jsem měl přeložené. Nerad se nechávám něčím unášet někam jinam, než jak to mám v plánu.
LN Myslíte si, že četba románů o Harrym Potterovi může mladým
čtenářům pomoci dospět?
Mohla by. Na děti působí v zásadě vše, co vnímají. A jestliže se řízením osudu stalo, že Harry Potter je takovým fenoménem a děti ho čtou a čtou ho stále dokola, tak se do knihy ponoří. A jakmile se s tím, co čtou, nějak sžívají nebo identifikují, tak na ně ta knížka musí působit. Určitě třeba více než nějaké kázání od paní učitelky ve škole.
V čem vidíte příčinu světové obliby Harryho Pottera?
LN
Určitě to není způsobeno jen marketingovou kampaní, jak mnozí říkají. Paní Rowlingová dokázala skloubit fantastický svět s reálným. Když to čte desetileté nebo jedenáctileté dítě, které má ve škole problémy, může se s hrdinou bez problémů ztotožnit. Harry v Bradavicích taky neproplouvá jako nějaký suverén nebo hrdina. Má jeden průšvih za druhým, musí si dodělávat úkoly, nestíhá, bojí se, že ho vyvolají a on nebude umět. Fantastický svět je krásně naroubovaný na normální. Paní Rowlingová prostě našla kombinaci, jak děti chytit.