U pětiny vyléčených udeří druhý nádor

Tisíce Čechů musí bojovat s druhou i třetí rakovinou. Nejčastěji zasáhne močový měchýř a ledviny.

Poprvé se jí rakovina usadila v děloze. Podstoupila proto operaci a tři cykly chemoterapie. „Léčba skvěle zabrala a vypadalo to, že mám vyhráno,“vzpomíná třiapadesátiletá Tereza Poláková. Jenomže neměla.

O čtyři roky později se jí nemoc vrátila. Tumor ale nevyrostl na stejném místě, ani ho nezpůsobily metastázy. „Podle lékařů jde o nový primární nádor. Tentokrát mi ho objevili v tlustém střevě,“popisuje žena. Znovu ji proto čeká operační sál a boj o život.

Příběh Terezy není ojedinělý. Naopak. Lidí, kteří se úspěšně vyléčili z jedné rakoviny, ale za pár let se jim v těle objevila další, skokově přibývá.

Dokládají to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých lékaři jen v roce 2022 napočítali 12,5 tisíce takových pacientů. „Druhé a třetí tumory už v tomto roce tvořily dokonce pětinu všech nově odhalených nádorů,“popisuje šéf ústavu Ladislav Dušek. Přitom ještě na přelomu tisíciletí se nové rakoviny dožila sotva desetina pacientů. A bude hůř, podotýká profesor Dušek.

Důvodů je podle něj několik. „První je ten, že populace stárne. Lidé se dožívají stále vyššího věku, takže i pravděpodobnost, že se dočkají své opakované rakoviny, stoupá,“říká. Nádorové bujení totiž podle něj postihuje hlavně skupiny lidí starších pětašedesáti let.

Daň za úspěch

Druhým důvodem je „daň za úspěch“. Léčba rakoviny je dostupnější a účinnější, díky čemuž se z ní dostane stále větší procento pacientů. „Tito lidé ale mají k nádorovému bujení zjevné predispozice, jinak by u nich nikdy nepropuklo. Riziko, že se tato nemoc ozve znovu na jiném orgánu, je tedy poměrně vysoké,“vysvětluje Dušek.

K růstu druhého tumoru ale může přispět ještě jedna věc: samotná léčba první rakoviny. Může ho vyvolat. „Terapie, kterou nemocní lidé podstupují, má totiž řadu nežádoucích účinků. Platí to hlavně o některých druzích cytostatik,“říká.

Tomu podle něj odpovídá i rozložení druhých a třetích nádorů. Nejčastěji se totiž vyskytují na ledvinách a močovém měchýři. Tedy na orgánech, přes něž se tělo čistí.