Klíčový muž Fialovy záložny
Dohledatelné je i vystoupení belgického politika Dirka Van der Maelena, který v roce 2016 mluvil o téže ženě na půdě Rady Evropy. „Ví někdo v místnosti, kdo je paní Aida May Biggsová? Asi ji neznáte. Žije v Panamě a je jí 93 let. Nic zvláštního. Ukázalo se ale, že je ředitelkou offshorových firem, od bank po lodní společnosti. Před vypuknutím skandálu Panama Papers přitom ani nevěděla, že je ředitelkou 17 539 společností,“uvedl tehdy Maelen. Nešlo podle něj o náhodu. „Pokud by náhodou některá z našich daňových správ zjistila něco o jedné z těchto offshorových společností, vyšetřování by skončilo u jména paní Biggsové. Daňová správa by se však nikdy nedostala ke skutečnému příjemci nebo vlastníkovi,“řekl před osmi lety belgický politik.
Se španělskou justicí v zádech
Na Biggsovou narazili i španělští investigativní žurnalisté, kteří popisovali utajený majetek vrchního protikorupčního prokurátora Manuela Moixe. Jak se ukázalo, v roce 2017 měl v panamské skořápce Duchesse Financial Overseas „zaparkovaný“majetek v hodnotě patnácti milionů korun. Krátce po zveřejnění informací v médiích na svou funkci rezignoval.
Bez zajímavosti není ani druhé jméno, které je napsané na smlouvách mezi společností Glenarm a Bahbouhem. Tím je Pablo Javier Espino. Španělský deník El País v roce 2019 upozornil, že Espino zastupoval firmy, přes které údajně rodina syrského diktátora Bašára Asada v EU vyprala stovky milionů dolarů.
LN získaly rovněž dokumenty, z nichž vyplývá, že Bahbouh v minulosti dlužil českému státu na daních a skončil v úpadku. V roce 2006 mu finanční úřad vyměřil vysoké nedoplatky. Nejprve po něm v březnu 2006 požadoval 22,7 milionu korun, v červnu se pak v rámci konkurzu přihlásil s další pohledávkou ve výši 28 milionů. Šlo o důsledek jednání o koupi Metrostavu z roku 2000, který ale skončil krachem. Bahbouh i se svým tehdejším obchodním partnerem a bratrancem Pavlem Wurstem zamýšleli, že ovládnou stavebního obra pomocí koupě jeho akcií.
„(Dluhy) byly následkem neúspěšné privatizace Metrostavu, která byla zmařena velmi podivným způsobem,“reagoval letos v lednu Bahbouh na dotaz webu Neovlivní.cz s tím, že dluhy už „dávno splatil“.
Ve stejném období, kdy dlužil úřadům v Česku, Bahbouh podepsal dokument s panamskou schránkou Glenarm International. Šlo o čestné prohlášení z března 2006. V něm se uvádí, že Bahbouh nezastupuje Glenarm ve věci uměleckých děl. Připomeňme, že tento muž už od 90. letech provozoval galerii Gema. „Dlužník přestává zastupovat věřitele ve sporu o vydání zpronevěřených uměleckých děl a náhradě škody. Věřitel se stal vlastníkem všech uměleckých děl uvedených v příloze,“stojí v dokumentu, pod kterým jsou vedle Bahbouha podepsaní Biggsová a Espino.
Sporné obrazy
I díky svému koníčku se Bahbouh už koncem 80. let minulého století seznámil s německým sběratelem umění Martinem Georgem Weberem. Později se však oba muži rozhádali a vedli soudní spory ohledně vlastnictví uměleckých děl. Právě nároků na tato díla se smlouvy s Glenarm týkají.
Z dokumentů společnosti Glenarm z roku 2018, jež LN získaly, vyplývá, že ve výčtu sporných děl jsou zastoupeni čeští umělci, jako
například Jiří Sopko, Ivan Ouhel, Věra Janoušková, Václav Janoušek, Zbyšek Sion, Jiří Mrázek, Daisy Mrázková, Vladimír Novák, Pavel Mühlbauer, Josef Hampl či Miloš Ševčík. Dle dokumentu mají umělecká díla a s nimi spojené nároky na ně, o něž se soudil s Weberem, připadnout Bahbouhovi. „Postupitel (Glenarm) tímto postupuje postupníkovi (Bahbouhovi) veškeré nároky a pohledávky, včetně nároku na náhrady jakýchkoliv škod, které vznikly,“uvádí příloha smlouvy datovaná 11. září 2018, pod níž jsou podepsaní za Glenarm Jose E Silva a Dianeth M. De Ospino. Jak lze odtušit, Silva i Ospino figurují na seznamu „bílých koňů“v účelově vytvářených firmách z Panama Papers.
LN žádaly o osvětlení významu smluv samotného Bahbouha, ten však na konkrétní otázky neodpověděl. Pouze uvedl, že nebude reagovat na „nesmyslné pomluvy“.
Ubytoval vraha
Jméno německého galeristy Webera i jeho spory o obrazy řešili před lety i detektivové pražské „mordparty“. V roce 2012 byl před svým domem zastřelen advokát Petr Kruliš.
A to na stejné adrese, na které předtím bydlel galerista Weber.
Podle policie střílel Petr Štalzer – později odsouzený na šestnáct let. Webera si podle konstrukce detektivů spletl s Krulišem. Bahbouh v soudním procesu svědčil ve prospěch Štalzera – který u něj až do chvíle, než byl dopaden, bydlel. Štalzer pro Bahbouha pracoval. Byl podílníkem Podnikatelské v družstevní záložně (PDZ) a prokuristou v Gema Art Group, v níž byl Bahbouh společníkem. Vražda Kruliše se stala námětem i jednoho z dílů seriálu Případy 1. oddělení.
A je tu ještě jedna zajímavost spojená s Glenarm International. Tuto panamskou schránku zastupoval ve sporech s Weberem český advokát a zakladatel PDZ Antonín Janák. „Společnost zmocňuje A. Janáka, aby ji zastupoval v právní věci, která se týká všech sporů s Martinem Georgem Weberem o vydání obrazů, náhradu škod, jakož i k uplatnění všech souvisejících práv věřitele a poškozeného,“stojí v dokumentu z března 2006, jejž LN získaly a který nese podpisy Biggsové a Espina. Redakce se snažila kontaktovat i samotného Janáka, na dotazy však neodpověděl.
Podnikatelská družstevní záložna, v níž měl předseda ODS Petr Fiala podíl v letech 2015 až 2020, čelila v posledních několika letech sankcím, a to kvůli porušování pravidel běžných ve finančním sektoru. Finančně analytický úřad i Česká národní banka pokutovaly záložnu kvůli nedodržování postupů v boji proti praní špinavých peněz.
„Neuplatňovala (PDZ) odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik, které si sama stanovila ve vnitřním předpise,“konstatovala zpráva centrální banky v roce 2022. Přitom v letech 2004 až 2021 byl manažerem PDZ zodpovědným za oblast boje proti špinavým penězům právě Bahbouh.
O podezřelých operacích mluvil i někdejší podílník Pavel Wurst, který s Bahbouhem vede spory. „V záložně se praly peníze, nebyl problém přinést v hotovosti miliony korun a Bahbouh je vložil na účet,“uvedl v lednu Wurst pro portál Seznam Zprávy. To však Bahbouh i PDZ kategoricky odmítly. „Dovolujeme si tvrdit, že vnitřní předpisy, postupy a opatření jsou v PDZ nastaveny dokonce přísněji, než jak je tomu obvyklé u některých velkých bank na českém trhu. Na případné zjištěné nedostatky PDZ reaguje adekvátními nápravnými opatřeními,“uvedla záložna na svém webu.
Manévr před „berňákem“
Podle Wursta, který v minulosti s Bahbouhem spolupracoval, byla firma z Panamy použita s cílem vyhnout se povinnosti platit daně v Česku. „Tuto klasickou prázdnou offshore společnost pořídil Kamil Bahbouh po naší předchozí dohodě za účelem daňové optimalizace případného zisku z našich tehdy běžících soudních sporů s žalovanou Commerzbank o náhradě škody týkající se nakonec neúspěšného nákupu Metrostavu (780 milionů korun plus úroky a náklady řízení),“napsal LN Wurst. Následně prý Bahbouh použil skořápku Glenarm i pro osobní účely. „Využil ji k postoupení nároku ze soudních sporů s Weberem ohledně uměleckých děl, aby případná vysouzená škoda nepropadla Generálnímu finančnímu ředitelství v Praze, a to na jeho nedoplatky na dani,“dodal Wurst.
Bahbouh po opakované urgenci LN napsal: „Nezlobte se, ale na nesmyslné pomluvy Pavla Wursta nebudu reagovat.“