Máte hlavu jako střep?

Bolehlav může způsobit kdeco. Lehké příznaky se dají snadno řešit bez pomoci lékaře. U vážnějších jde o běh na dlouhou trať.

Bolest hlavy můžeme dělit podle nejrůznějších kritérií. Může být mírná, prudká, pulzující či bodavá, některé typy útočí za očima, jiné ve spáncích a další cítíme za čelem. Nejdůležitějším aspektem, podle kterého lékaři třídí bolesti hlavy, je však dělení na primární a sekundární. Zjednodušeně řečeno, příčinou primárních bolestí hlavy jsou stavy, jejichž názvy bolest hlavy prakticky symbolizují. Pro migrénu, běžnou tenzní bolest hlavy nebo cluster headache (klastrovou bolest hlavy) je hlavním, někdy dokonce jediným příznakem.

Jsou nepříjemné, ale omezují se na působení právě v oblasti hlavy a nesignalizují jiný, hlubší systémový problém. U sekundárních bolestí hlavy je naopak cefalea neboli bolest hlavy jedním z příznaků, jimiž se projeví jiná, specifická diagnóza.

Pokud trpíme některou z primárních bolestí hlavy, neznamená to ale, že ji nemůžeme nijak ovlivnit. Právě naopak. Migrénu i ostatní typy bolesti může zapříčinit nebo zhoršit svalová dysbalance, nevhodná strava, špatný pitný režim, nedostatek pohybu či obecně nezdravý životní styl.

„Spouštěčů bolesti hlavy je mnoho, existují však dva významné faktory, které mohou spadat do kompetence fyzioterapeuta, jsou to – příznačné dnešní době – nepřirozené držení hlavy a krční páteře nebo přetížené žvýkací svaly a čelistní kloub,“popisuje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková. Některé příčiny mohou být až banální.

Typů je víc

„Několikahodinová práce u počítače, dlouhé sezení za volantem, ale i mnoho manuálně zaměřených pracovních pozic nutí člověka držet hlavu v dlouhodobém předsunu a zároveň horní krční

páteř v mírném záklonu,“líčí Iva Bílková. „Vzniká svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly krční páteře.“

Neuroložka EUC Kliniky v Ústí nad Labem MUDr. Klára Businská ve své praxi vypozorovala jako nejobvyklejší návštěvy pacientů trpících migrénou a tenzním typem bolestí hlavy, nejčastěji při dlouhodobém stresu z jakékoliv příčiny. Dále pak jde o bolesti hlavy vyvolané potížemi s krční páteří a také z nadužívání léků na bolest.

Laická veřejnost často slovem migréna označuje jakoukoli bolest hlavy. Kdo však zažil opravdovou migrénu, obvykle si ji s ničím nesplete. Zkušení „migrenici“navíc často podle různých předzvěstí poznají, že se blíží záchvat, a mají možnost užít preventivně osvědčený lék nebo zavést režimová opatření dříve, než se migréna projeví naplno.

„Rizikových faktorů vzniku migrény je mnoho a u každého

jiný. Co doporučujeme všem je vyvarovat se stresu, dodržovat pravidelný spánek v noci, vynechat spánek přes den, dostatečný příjem nealkoholických tekutin, doplňovat hořčík a vitamin B6, pravidelný pohyb a stravu, v jídle se vyvarovat některých potravin – čokoláda, pálivé, alkohol…,“popisuje MUDr. Businská. Důležitý je podle ní i zdravý životní styl s dostatkem pohybu hlavně na čerstvém vzduchu a péče o krční páteř.

„U žen ve fertilním věku, pokud berou hormonální antikoncepci, se doporučuje ji vysadit, ale u některých pacientek naopak pravidelný cyklus četnost migrén snižuje. Je to vše hodně individuální,“pokračuje lékařka.

Hormonální vlivy patří mezi nejčastější vlivy na mechanismus vzniku migrény. Zatímco některé ženy trpí migrénami prakticky výlučně jen v těhotenství, jiné – celoživotní migreničky – se zase v tomto období záchvatů úplně zbaví.

„Hormony estrogen a progesteron jsou důležité pro regulaci menstruačního cyklu, těhotenství a v období perimenopauzy (stádium předcházející poslední menstruaci – pozn. red.),“vysvětluje situaci MUDr. Businská. „Kolísání jejich hladin vede ke vzniku migrén.“Před očekávanou menstruací dochází k poklesu estrogenu, a tedy možnosti spuštění migrény.

„V těhotenství, zvláště v počátku, dochází k výraznému zvýšení hladin estrogenu, po porodu opět k výraznému snížení,“říká neuroložka. „Během těhotenství, kdy je pak hladina hormonů stabilní, většinou přetrvávají tenzní bolesti hlavy. V období perimenopauzy (než dojde k poslední menstruaci) jsou hladiny hormonů hodně nestabilní, tedy opět často dochází ke zhoršení migrén.“

Klastrová bolest

Velmi vzácné a poměrně krátké, ale extrémně bolestivé bývají záchvaty tzv. cluster headache. Příčina

jejich vzniku není zcela jasná a obvykle se objevují epizodicky. Po dobu několika dnů či týdnů přicházejí záchvaty obvykle několikrát denně, často i v noci. Tato epizoda je označována právě jako „cluster“(shluk), tedy jakýsi soubor několika záchvatů rychle za sebou.

Po jeho odeznění bývá pacient tři a více měsíců bez potíží. Existuje ale i chronická forma cluster headache bez těchto oddechových období. Bolest při cluster headache přijde i odejde náhle a intenzivní šlehavá bolest se projevuje obvykle jen na jedné straně hlavy, typicky za okem. Na rozdíl od migrény postižený nevyhledává klid, tmu a ticho, ale má spíše sklony se procházet nebo pohupovat. K bolesti se často připojí překrvení a slzení oka, pokles či otok víčka, pocení nebo výtok z nosu.

Pomůže pohyb

Nejběžnější primární bolestí hlavy, se kterou má zkušenost téměř každý, je tzv. tenzní bolest hlavy. Na rozdíl od migrény, pulzující bolesti většinou na jedné straně hlavy, u tenzní bolesti popisují pacienti pocit, že „mají hlavu ve svěráku“. Po užití volně dostupných léků na bolest obvykle odezní. Pomoci ale mohou i režimová opatření.

„Už samotné promasírování skalpu či krátkých svalů pod hlavou přináší první úlevu od bolesti,“uvádí fyzioterapeutka Iva Bílková. „Jako kompenzace může sloužit jakýkoli pohyb ve vzpřímené poloze (svižná chůze, běh), protahující cviky, kterých je dostatek k nalezení na internetu, obličejová jóga apod. Pomáhají ale i jen prosté relaxační metody, meditace, oproštění mysli od shonu, práce a starostí. Velmi prospěšné jsou pravidelné masáže zad, šíje apod.“

Psycholožka a nutriční poradkyně Mgr. Zuzana Červenková Douchová, která dlouhodobě spolupracuje s AquaLife Institutem, klade důraz na zdravý životní styl obecně.

„Jde mimo jiné o pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek odpočinku, kvalitní spánek, psychické naladění apod.,“doporučuje. „U pitného režimu je důležité vypít alespoň dva až tři litry denně nealkoholických a nekofeinových tekutin – ideální je pramenitá a minerální voda, slabé bylinné či ovocné čaje.“Obzvlášť výhodné jsou podle psycholožky přírodní minerálky.

„Nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu může naopak způsobovat dehydrataci a s ní nepříjemné bolesti hlavy,“varuje Zuzana Červenková Douchová. „U stravy je důležité hlídat si poklesy cukru v krvi, které mohou rovněž spouštět bolesti hlavy. Jíst bychom tedy měli pravidelně, mít ve stravě dostatek bílkovin a vlákniny a vyhnout se nadměrné konzumaci slazených potravin a nápojů, které způsobují výkyvy glykemie.“

Zatímco některé ženy trpí migrénami jen v těhotenství, jiné – celoživotní migreničky – se zase v tomto období záchvatů úplně zbaví