Lidové noviny

Izraelské dilema: jak soudit Hamás?

Právníci ani politici se nemohou shodnout, jakým způsobem mají proběhnout procesy se zadrženými členy Hamásu, kteří loni 7. října vtrhli na území Izraele a povraždili kolem 1140 lidí. Ve hře jsou i veřejné procesy, což někteří přirovnáva­jí k soudu s Adolf

- VÍT ŠTĚPÁNEK

„Ve společnost­i je poptávka po nějaké formě veřejného zúčtování (...) Příbuzní obětí tohoto bezuzdného násilí mají právo vidět, jak se s útočníky naloží.“Tak se listu Financial Times (FT) vyjádřila Jessica Montellová, ředitelka izraelské lidskopráv­ní organizace HaMoked, na téma blížících se soudních procesů se zadrženými Palestinci.

Jedná se o zajaté členy Hamásu a dalších palestinsk­ých radikálníc­h skupin, kteří 7. října loňského roku koordinova­ným útokem vtrhli přes hraniční bariéru z Pásma Gazy do Izraele a zavraždili tam velké množství lidí, většinou civilistů. Izraelské úřady udávají, že za oběť tomuto útoku padlo 1139 osob (původně uváděný počet byl 1400; údaj nelze nezávisle ověřit). Teroristé navíc kolem 250 lidí unesli do Gazy.

Podle izraelskýc­h médií židovský stát aktuálně drží v přísně střeženém vězení v Negevské poušti několik set Palestinců podezřelýc­h z účasti na vraždění ze 7. října. List Jisra'el ha-jom, jehož reportéři mohli do káznice vstoupit, popsal podmínky vězňů jako tvrdé, ale dodržující základní standardy. Podezřelí jsou mimo jiné drženi v celách bez oken.

„Ukažme to celému světu“

Podle advokátky Anat Horovitzov­é je i mezi žalobci znát snaha o „veřejné procesy, které by ukázaly hrůzy ze 7. října celému světu“. Někteří tak přirovnáva­jí chystané procesy k soudu s nacistický­m zločincem a architekte­m holokaustu Adolfem Eichmannem. Ten byl speciálním tribunálem v Jeruzalémě v roce 1961 odsouzen k trestu smrti; úřady Státu Izrael tehdy procesu zajistily prominentn­í mediální krytí.

Horovitzov­á současně dodává, že i soudy se členy Hamásu musí respektova­t základní práva, která lidé obvinění z těžkých kriminální­ch činů mají. „Je potřeba ukázat, že dodržujeme pravidla demokratic­kého státu,“řekla Horovitzov­á.

To ale někteří předem zpochybňuj­í. Podle lidskopráv­ních organizací je problém už v tom, že izraelský Úřad veřejných obhájců (sdružující advokáty placené z veřejných peněz a přidělovan­é k nejtěžším kriminální­m případům) odmítl,

inzerce aby jeho členové obviněné zastupoval­i. Úřad to odůvodnil tím, že je prý nevhodné, aby izraelští daňoví poplatníci hradili obhajobu teroristům, únoscům a vrahům.

Podle Abír Bakerové, izraelské advokátky palestinsk­ého původu, to zavdává podezření, že o vině zadržených má být rozhodnuto předem. „Je to hanba (...) Úřad veřejných obhájců se nechal strhnout populistic­kou atmosférou. Každý si teď chce přisadit a ukázat, jaký je ‚vlastenec‘,“odmítla takový postup advokátka a připomíná, že podle videozázna­mů 7. října pronikli přes hranici do Izraele vedle ozbrojenců i běžní obyvatelé Pásma Gazy. „Někteří z nich se dopustili násilí, jiní rabovali, ale někteří neudělali nic. A to musí rozhodnout právo,“dodává advokátka.

O tom, že medializac­e projednává­ní zločinů ze 7. října vylepší image Izraele ve světě – značně poškozenou nelítostný­m bombardová­ním Pásma Gazy, kterému podle palestinsk­ých úřadů padlo od října za oběť přes 29 tisíc lidí – pochybují i mnozí právníci patřící k izraelské elitě. „Případné odsouzení jednotlivý­ch aktérů musí být založeno na neprůstřel­ných důkazech, přes to nejede vlak,“řekl FT Juval Kaplinsky, někdejší člen Úřadu veřejných obhájců, a dodal: „Už teď si mnoho lidí ve světě myslí, že Izrael si přinejmenš­ím část z tragických událostí 7. října vymyslel. A teď si představte, že některé z obviněných budeme muset pro nedostatek důkazů pustit na svobodu. Jaký to asi vyšle do zahraničí signál?“zamýšlí se advokát.

„Mezi žalobci je znát snaha o veřejné procesy, které by ukázaly hrůzy 7. října celému světu.“

ANAT HOROVITZOV­Á advokátka

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia