Jislová je Muriel!
Jislová, Jislová, Jislová – tak by se daly shrnout výsledky cen Muriel za rok 2023, které byly předány včera večer v pražském kinu Edison. Štěpánka Jislová (* 1992) brala ty ceny rovnou tři: za scénář, za nejlepší komiksovou knihu roku, a navíc přidala Cenu České akademie komiksu. Její autorské album Srdcovka je od včerejška prostě v kánonu.
Ta kniha je jedinečná, v tom má porota pravdu. Scenáristicky jde autorka cestou autoterapie, sleduje své problematické zrání od dětství po uměleckou školu, rekapituluje vztahy s rodiči, přáteli, milenci – a pojmenovává přesně hlavní problém dneška: neurózy a emoční frustrace, úzkosti a nejistoty, pocit fatální samoty v celém širém světě. Franz Kafka by měl z Jislové radost. Škoda jen, že autorka nepřibrala ještě cenu za nejlepší kresbu. Se
Srdcovkou se totiž ustavila hlavně jako suverénní výtvarnice, s vlastním stylem, inspirovaným možná robotizovaným expresionismem slavného filmu Fritze Langa Metropolis; každopádně se stylem, který skvěle slouží autorčiným naléhavým obsahům.
Muriel za výtvarno bral Richard Fischer; porota ocenila druhý díl postfoglarovského Rváčova, realizovaného za scenáristické výpomoci Džiana Babana. Fischer pracuje s metodou postprodukce: kreslí, vystřihuje, lepí – a znovu kreslí, respektive dokresluje. Vlastně také specifikum, bezesporu osobitý styl.
Další kategorie zůstávají trochu ve stínu. Třeba nejlepší komiks pro děti, kde uspěl seriál Jany Šrámkové a Petry Josefíny Stibitzové Matylda a Růžovej vlk, publikovaný původně v časopise Raketa. Anebo nejlepší překlad: tady zvítězilo album Liv Strömquistové V zrcadlové síni. Překladatelka Marie Voslářová to jistě neměla snadné, švédská autorka se totiž pustila do hraničního tématu: zleva pop-kultura, zprava sociologie, filozofie, dějiny. A ještě Muriel a síň slávy: letos do ní vstoupil Jiří Hromádko, scenárista legendárního seriálu
Modrá pětka, publikovaného za normalizace v Pionýrské stezce. I tohle je nakonec srdcovka první velikosti...