Bez pomoci Kyjev padne
Náklady na obnovu Ukrajiny rostou Ruská invaze vyhnala z domovů čtvrtinu Ukrajinců
Dnes jsou to přesně dva roky od ruského napadení Ukrajiny. Země od té doby podle tamního premiéra Denyse Šmyhala přišla zhruba o pětinu svého území a 30 procent ekonomiky. Jakékoliv mírové řešení přitom zůstává v nedohlednu, jelikož ani jedna ze stran nehodlá jakkoliv ustoupit.
Náklady na případnou poválečnou obnovu Ukrajiny se přitom stále zvyšují. Dle nejnovějšího odhadu, který minulý týden zveřejnila Evropská komise, pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun).
Jen letos prý bude Kyjev muset na rekonstrukci budov, kterých byla od začátku války poškozena asi desetina, či zničených 8400 kilometrů silnic a další infrastruktury vydat 14 miliard eur (asi 355 miliard korun). Mezi nejpostiženější sektory celkově patří stavebnictví, doprava, průmysl a obchod, energetika či zemědělství.
„Vidíme, že náklady na rekonstrukci v posledním roce dále vzrostly. Hlavním zdrojem ukrajinské obnovy by měla být konfiskace ruského majetku zmrazeného na Západě. Potřebujeme tento proces zahájit už letos,“uvedl premiér Šmyhal. S tím, že více než čtvrtina ukrajinského obyvatelstva (přes deset milionů lidí) musela kvůli válce opustit své domovy. Mnozí z nich uprchli do ciziny.
Na Západě však zatím nepanuje shoda, jak velká částka by z ruského zmrazeného majetku na obnovu měla jít. Spekuluje se o desítkách až stovkách miliard eur.
Nová vlna sankcí proti Rusku
Státy Evropské unie se naopak včera shodly na už 13. balíčku sankcí vůči Rusku. „Ke smutnému dvoule- tému výročí dále zpřísňujeme opatření vůči ruskému vojenskému a obrannému sektoru, zaměřujeme se i na subjekty ve třetích zemích, dodávající vybavení, a rovněž na osoby odpovědné za nezákonné deportace a vojenskou převýchovu ukrajinských dětí,“řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Nový balíček obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem.
Moskva jej označila za nelegální. Obratem oznámila rozšíření seznamu osob, jež nesmí do Ruska.
Více než 500 nových sankcí různého druhu proti Moskvě včera oznámili i Američané. Právě na ně je přitom nyní upřena asi největší pozornost s ohledem na slábnoucí pomoc Ukrajině a docházející munici. Jeden den války stojí Ukrajinu podle ministra financí Serhije Marčenka asi 120 milionů eur (bezmála tři miliardy korun). Ze zahraničí přitom Kyjev vloni obdržel pomoc za více než 38 miliard eur (asi 940 miliard korun).
Ve Washingtonu se už od podzimu nedokázali demokraté s republikány shodnout na podobě rozpočtu na výdaje související s Ukrajinou. Pokračování americké pomoci je tím pádem zatím v nedohlednu. Od začátku války přitom byla jednoznačně největší ze všech států.
V USA se navíc letos v listopadu uskuteční prezidentské volby. Všeobecně přitom panují obavy, jak by k válce na Ukrajině v případě svého vítězství přistupoval republikánský kandidát Donald Trump. Ten je nyní největším vyzyvatelem současného demokratického prezidenta Joea Bidena a v minulosti například uvedl, že by „válku na Ukrajině vyřešil za jeden den“. Jak, ovšem neupřesnil.
V souvislosti s válkou na Ukrajině je také třeba připomenout, že do NATO v důsledku obav z další ruské agrese vstoupilo Finsko a pomalu, ale jistě se blíží i vstup Švédska. Řada států NATO rovněž ze stejného důvodu zvýšila své výdaje na obranu k doporučovaným dvěma procentům HDP.
Ruské sblížení s KLDR
Na druhé straně stojící Rusko se v uplynulém roce výrazně sblížilo zejména se Severní Koreou. Vloni na podzim se sešel diktátor Kim Čong-un s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve Vladivostoku. Od té doby podle západních analytiků začali Severokorejci ve větším měřítku Rusku dodávat vojenský materiál, ať už jde o dělostřelecké granáty či různé rakety.
Debaty o vojenských dodávkách přitom podle všeho neustávají ani mezi Moskvou a Teheránem. Zejména v prvním roce války byly jednou z ikonických zbraní používaných Rusy na Ukrajině íránské útočné drony Šáhid-136.
Blízko má Moskva stále i k Pekingu. Ovšem čínský návrh na mírové řešení konfliktu vloni selhal poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nesouhlasil s tím, že by Rusům zůstala část dobytých území.
Dva roky války