Odklad školy přitěžuje firmám

Řádný nástup do 1. třídy odkládá čím dál více dětí

Počet odkladů nástupu do první třídy v Česku roste. Zatímco ve školním roce 2010–2011 zůstalo podle statistik ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy doma 21 427 dětí, ve školním roce 2022–2023 to bylo už 29 311 dětí. Rostl sice i počet dětí, jež do první třídy nastoupily, ale pomaleji než počet těch, které školní docházku o rok i víc odložily.

„Máme ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi pozdní nástup dětí do školy a k tomu vysokou míru odkladů. Ten v některých letech dosahuje až čtvrtinu šestiletých. Pak přijde devět let povinné školní docházky, k tomu tři čtyři roky středního vzdělávání, tedy dohromady 13 let. Takže dítě, které zasedne do první třídy v sedmi letech a nejde na vysokou, vstupuje na trh práce v nějakých 19 či 20 letech, což je opravdu pozdě,“řekla LN poslankyně za ANO Jana Berkovcová.

Příliš dlouhé studium

Ředitelka marketingu personální agentury Grafton Jitka Kouba dodává, že trh práce, který je v Česku velmi napjatý, oslabuje i skutečnost, že když jdou děti do školy později, do zaměstnání se kvůli tomu později často vracejí i jejich rodiče. Školky totiž bývají ze stejného důvodu často přeplněné.

Odkladem nástupu do první třídy ale problém nekončí. Daniel Münich z CERGE-EI upozorňuje, že k nedostatku zaměstnanců na trhu práce přispívá i poměrně dlouhé vysokoškolské studium. Je to dáno mimo jiné tím, že si velká část studentů protáhne zejména bakalářské, ale i magisterské studium. „Ve výsledku to spolu s odloženým nástupem do školy vypadá tak, že čeští mladí v průměru přicházejí na trh práce ve srovnání s ostatními zeměmi hodně pozdě,“říká Münich.

Nedostatek zaměstnanců je problém, který firmy podle průzkumů Hospodářské komory ČR i dalších institucí už nejméně dvě desítky let považují za nejvýznamnější překážku podnikání. Z první příčky tento problém teprve v posledních dvou letech sesadil růst cen energií. Jak upozorňuje manažer náboru a marketingu personální agentury ManPower Jiří Halbrštát, v současnosti vstupuje na trh práce nejslabší populační vlna v historii.

Opravdu velká rána český trh práce tedy teprve čeká. Do důchodu by totiž v dohledné době měly začít odcházet populačně velmi silné ročníky takzvaných Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech minulého století, kdy stát různými ekonomickými nástroji podporoval porodnost. Vlna takových odchodů by mohla začít v roce 2035. Pokud ale tito lidé nepůjdou na odpočinek až v 68 letech, jak se o tom diskutuje, či dokonce později.

Devět miliard korun ročně

Daniel Münich upozorňuje na to, že pozdější nástup na trh práce znamená i výpadek plateb sociálního a zdravotního pojištění a daní. Jen kvůli posunutí nástupu do první třídy přichází státní rozpočet podle jeho výpočtů o dvě až čtyři miliardy ročně.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) zase podtrhuje, že kvůli odkladům musí stát budovat nové kapacity školek i přípravných tříd v základních školách. „Jen toto dělá, jak jsme propočetli se sociologem Danielem Prokopem, zhruba devět miliard korun za rok,“dodala poslankyně.

Ministerstvo školství, jak LN informovala mluvčí Tereza Fojtová, kvůli snížení odkladů povinné školní docházky dokonce zřídilo pracovní komisi. Konkrétním opatřením, které by mělo pomoci tím, že zbaví rodiče strachu z toho, jak jejich dítě školu zvládne, má být zrušení známkování v prvních až třetích třídách základních škol. „Jako nejbližší možný termín odhadujeme školní rok 2025/26,“upřesnila Fojtová.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) by zase ráda viděla zpřesnění kritérií odkladů. Její kolegyně Zajíčková navrhuje třeba omezení odkladu podle data narození či povinnost umístit dítě s odkladem do přípravné třídy základní školy.