Šance pro Česko: komisař pro obranu
V nejvyšších patrech evropské exekutivy se volá po zřízení nového postu. Do soutěže o něj by se mohli přihlásit i Češi
Neutuchající ruská agrese na Ukrajině, ale i vidina možných změn v Bílém domě akcelerují debaty o evropské obranyschopnosti. V příští Evropské komisi – do jejíž podoby se propíší červnové eurovolby –, by nově mohl vzniknout samostatný post evropského komisaře či komisařky pro obranu.
Ideu zvedla šéfka Komise Ursula von der Leyenová, jež usiluje o obhajobu svého mandátu. V řadě členských států sedmadvacítky zaznívá opatrný souhlas, včetně Česka. Praha by také mohla na post nominovat svého kandidáta. Zájem ale projevuje i Estonsko či Polsko. „Nejsem a priori proti tomu, nebude-li to znamenat budování evropské armády. To by narušilo vztahy se Spojenými státy i v rámci NATO, což mám za nepřijatelné. Ale vytvoření persony, která by koordinovala záležitosti zbrojní výroby a dodávky směrem na Ukrajinu, mi není proti mysli,“řekl LN europoslanec Alexandr Vondra, místopředseda ODS a lídr kandidátky koalice Spolu do eurovoleb. Ten by pokládal za legitimní, aby se o toto případné portfolio ucházel někdo ze zemí střední a východní Evropy. „Tedy i Česko. Ale je třeba mít vhodného kandidáta, například z množiny někdejších ministrů obrany se dá někdo najít. Měl by to být někdo, kdo je v Evropě už známý, kdo má kontakty a vliv, znalost, kompetenci. Zkrátka někdo, o kom tam vědí,“podotkl Vondra. Ač odmítl být konkrétnější, naznačil, že by se mohlo jednat třeba o Jiřího Šedivého, jenž by se tak mohl vrátit do hry o českého nominanta na eurokomisaře.
Šedivý, který od května 2020 zastává post výkonného ředitele Evropské obranné agentury (EDA), v prosinci pro server Euractiv uvedl, že pokud by ho česká vláda do boje o křeslo eurokomisaře vyslala, nominaci by přijal. V oblasti obrany není zelenáčem. V minulosti působil i coby velvyslanec při NATO a ve vládě Mirka Topolánka (ODS) byl v letech 2006 až 2007 coby nestraník za ODS ministrem obrany, čímž by splnil Vondrou vyřčenou „podmínku“.
Pomyslnou hrází na případné cestě do nejvyšších pater bruselské exekutivy mu je zatím český politický rybník. Byť nominaci na eurokomisaře schvaluje vláda, v níž Šedivému nakloněná ODS drží většinu, dle nepsané dohody mají kandidáty na eurokomisaře či eurokomisařku za Česko navrhnout Starostové a Piráti. A ti zatím k Šedivému – i podle informací LN – nijak zvlášť netíhnou.
Šéfka TOP 09 by raději ekonomiku
Piráti už jasně dali najevo, že navrhnou ze svých řad europoslance Marcela Kolaju; v případě STAN se mluví o triu Danuše Nerudová, Jozef Síkela a Jan Farský. Žádný z nich ale v oblasti obrany není zrovna silný v kramflecích. Byť platí, že Farský pronikal do problematiky společné evropské obrany v rámci své nedávné americké stáže, tak praktické dovednosti na poli obrany ještě nemá, stejně tak
kontakty a v Bruselu „zvučné“jméno. Každopádně však vytvoření exekutivního postu pro obranu podporuje on i celé hnutí STAN.
„Pozice eurokomisaře pro obranu má velký smysl. Nekoordinací nákupů armád ročně ztrácíme 100 miliard eur. V rámci Unie máme 178 zbraňových systémů, v USA vystačí s třiceti. Roztříštěnost způsobuje naši slabost. A také
zaostávání. Chytré použití financí na obranu je obrovskou příležitostí pro sedmadvacítku – pomáhá průmyslu, vědě a výzkumu, startupům, infrastruktuře a podobně,“řekl LN Farský, spolulídr eurokandidátky STAN. Jeho spolustraník, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák zdůraznil, že Evropa musí být připravena reagovat na možnost, že se po podzimních
prezidentských volbách v USA ocitne NATO ve zcela nové situaci, zvlášť pokud Joea Bidena porazí Evropě nijak zvlášť nakloněný Donald Trump.
„K tomu by mohla být vhodným východiskem i nově vytvořená pozice komisaře pro obranu. Ale základním bezpečnostním pilířem pro ochranu Evropy je nadále NATO. Případně zřízená nová funkce v evropské struktuře to nesmí narušit,“uvedl ministr Dvořák pro LN s tím, že řešit nyní, zda by obranné portfolio bylo pro Česko vhodné, je předčasné.
Naopak předsedkyně vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová má v otázce možného portfolia pro eurokomisaře jasněji – dle ní by Česku slušel ekonomický obsah. „Měli bychom usilovat o silný ekonomicky resort, čemuž musí také odpovídat osoba a životopis kandidáta,“řekla LN, zároveň ale podotkla, že TOP 09 „jednoznačně podporuje“určení jednoho eurokomisaře zodpovědného za obranu. „Zvlášť dnes je evidentní, že evropské země se musejí co nejlépe koordinovat v oblasti obrany, pomohlo by například společně řešit některé investice v této oblasti,“dodala.
Opatrnější „ano“pro vznik postu eurokomisaře pro obranu vyjádřil i exdiplomat Petr Kolář, pobočník prezidenta Petra Pavla. „Možná by to prospělo, pokud by byla jasná provázanost na evropský pilíř NATO. A pokud by taková pozice vznikla a my měli kvalitního kandidáta, tak by bylo přirozené se o ni ucházet,“řekl LN.
Nejednotná opozice
Jak plyne ze slov stínového ministra zahraničí a kandidáta na europoslance Jaroslava Bžocha, opozičnímu hnutí ANO vznik komisaře pro obranu smyl dává, obává se ale, aby to nedopadlo jako s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který není zrovna pevným pilířem bloku. „Nový komisař nemá mít za cíl vytvořit něco jako evropskou armádu. Česko by o post mohlo usilovat, pokud by mělo kompetentního kandidáta, ale o tom zatím nevím. Platí ale také, že v éteru zaznívají zvučnější jména, než může Praha nabídnout,“řekl Bžoch s tím, že v souvislosti s obsazením případného postu se nejhojněji mluví o polském exministru zahraničí Radoslawu Sikorském či o estonské premiérce Kaje Kallasové.
Naopak velkým odpůrcem jakéhokoli rozšiřování unijní exekutivy, byť s českým zástupcem, je opoziční SPD. „Žádný český funkcionář v Bruselu nikdy neobhájil ani nehájil zájmy republiky. A to celkem logicky, protože pravidla pro funkce v Evropské komisi výslovně zakazují hájení národních zájmů. Takže je jedno, kdo konkrétně v Evropské komisi sedí. Vždy bude loajálně naše zájmy poškozovat. Jediné řešeni, jak ukončit škody, které nám EU působí, je ze sedmadvacítky vystoupit a zaujmout pozici, jako má třeba Švýcarsko, Norsko či USA. Tedy rovnoprávný ekonomický model třeba skrze členství v Evropském sdružení volného obchodu,“uvedl pro LN šéf hnutí Tomio Okamura.