Dál přichází 1300 uprchlíků týdně

„Situace podstatné části uprchlíků zůstává špatná. Příjmová chudoba se s klesající podporou státu alespoň významně neprohloubila. Části uprchlíků se totiž podařilo finančně osamostatnit, což patří mezi pozitivní zjištění. To souvisí s tím, že stabilně roste podíl těch, kdo mají práci,“řekla vedoucí výzkumu Hlas Ukrajinců v Česku společnosti PAQ Research Kateřina Šafářová.

Celkem Česko na nouzové bydlení, humanitární dávky a solidární příspěvek pro české ubytovatele od začátku války do konce letošního ledna vydalo 47,5 miliardy korun. Uprchlíci už v odvodech z výdělků, DPH a spotřební dani zaplatili 35,5 miliardy korun. Od třetího čtvrtletí loňského roku uprchlíci do státního rozpočtu měsíčně přispívají víc peněz, než kolik jde na jejich podporu. Vyplývá to z dat resortu práce a sociálních věcí. A podpory bude dál ubývat – od září se bezplatné ubytování sníží na 90 dní a zranitelné osoby přijdou o svou výjimku. Neziskové organizace upozorňují, že tento krok může skončit fiaskem.

Frustrace i hněv

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale Česko ve srovnání s ostatními státy, které též čelily velké míře příchodu uprchlíků z Ukrajiny, zvládá adaptační a integrační proces nejlépe. „Snažíme se také intenzivně posilovat jazykové vzdělávání, abychom uprchlíky dokázali dostat na pozice odpovídající jejich vzdělání a kvalifikaci. Jsou tu lidé, kteří by mohli být více platní v sociální službách, ve zdravotnictví a podobně, nikoliv někde ve skladu,“podotkl.

Hledání práce uprchlíkům ztěžuje i nedostatek míst ve školách a školkách pro jejich děti. Sociální

pracovnice obecně prospěšné společnosti Meta Inga Kindlová pro LN popsala příklad jedné z klientek, která se na ně obrátila loni v únoru. Její bratr, který měl jít do 8. třídy, zůstával bez místa ve škole od září 2022. „S klientkou jsme napsali e-mail s prosbou o pomoc a poslali ho na městskou část. Odpověděli, že místa bohužel nejsou. Magistrát hlavního města nám napsal, že řešení problému není v jeho kompetenci, a nasměroval nás zpět na městskou část. U mých klientů tato zkušenost vyvolávala pocity beznaděje, frustrace, a dokonce i hněvu,“řekla Kindlová.

Podobné je to s hledáním doktora. „Lékařů pro ukrajinské uprchlíky je nedostatek – kapacity mnohde chybí i pro české občany. Jedná se o problém napříč věkovými kategoriemi dětí, ale také u dospělých,“uvedla pro LN vedoucí SOS Ukrajina pro ČR organizace Člověk v tísni Zuzana Ramajzlová.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hodnotí přijímání ukrajinských uprchlíků jako kolektivní úspěch. „Kdyby nám někdo v lednu 2022 řekl, že za rok budeme na svém území mít více než 380 tisíc lidí navíc, kteří budou mít přístup na trh práce, ke zdravotnímu systému, budou mít zajištěnu základní sociální péči a nebudou bydlet ve stanech, málokdo by tomu věřil. Je to úspěch obyvatel Česka, kde více než 70 procent z nich Ukrajincům pomohlo, obcí, krajů, ale i parlamentu a této vlády,“řekl ministr.

Češi ve sbírkách 66 nevládních organizací darovali dohromady zhruba sedm miliard korun. Více než tři miliardy šly od českých občanů, další peníze přispěly firmy. Pomoci se tak dostalo třem milionům Ukrajinek a Ukrajinců.

„Už ztrácejí naději“

„Obří solidarita a neuvěřitelný objem příspěvků, jež nám dárci svěřili, pro nás představuje zásadní závazek. Jsme připraveni pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba,“uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Stát i EU však podle ředitele organizace Post Bellum a vedoucího projektu Paměť národa Mikuláše Kroupy za občanskou solidaritou zaostávají. „Ukrajina prochází nesmírně těžkým obdobím a ztrácí naději v tom, že Evropa si je vědoma toho, že čelí nepředstavitelné agresi, která může vyústit ve třetí světovou válku,“řekl.