Izolace nespolehlivých živlů
Když se ruskému režimu nepovedlo zničit sledovaná nezávislá média šikanou, jde na to přes reklamu
Zákon, na jehož základě uděluje ruské ministerstvo spravedlnosti nepoddajným ruským občanům a organizacím status „zahraničního agenta“, platí už více než tři roky. Státní duma však minulé úterý ve druhém čtení přijala jeho novelu, která může brzy připravit o příjmy značnou část emigrantských médií. Novela sice ještě nenabyla platnosti, ale o tom, že se tak stane, nemá nikdo nejmenší pochybnosti.
Připomeňme si nejprve, o co v případě tohoto zákona jde. Na toho, kdo byl zařazen na seznam „zahraničních agentů“, se vztahují různé zákazy a znevýhodnění. Jen namátkou: „agent“nesmí učit na městských a státních školách, pořádat předvolební kampaně ani na volby dohlížet. Režim tak „nespolehlivé živly“připravuje o řadu občanských práv a izoluje je především od oblastí, které jsou pro něj prioritní: od mládeže a politiky.
Zhoršení informovanosti
Být zahraničním agentem v různých místech však nemusí být zdaleka jedno a to samé. Zatímco v Moskvě se zákon zpravidla omezuje na byrokratickou šikanu a sám charakter anonymního velkoměsta poskytuje postiženým různá náhradní řešení a příležitosti, v ruské provincii jsou „agenti“mnohem více na ráně. Úřady podporované občany na ně mnohdy pořádají skutečné štvanice.
Svým „lépe situovaným“kolegům-agentům se to v červnu 2022 snažila vysvětlit pronásledovaná umělkyně a feministka Julija Cvetkovová, která tehdy žila v dálněvýchodním městě Komsomolsk na Amuru a kromě čerstvě získaného „agentství“měla také trestní stíhání: „Zahraniční agenti, kteří jsou v emigraci, mají na rozdíl od nás možnost manévrovat a posuzovat rizika. Kdežto agenti v regionech jsou v těžké, bezvýchodné situaci,“uvedla tehdy v rozhovoru pro ruskou službu BBC.
Jestliže pro ty, kdo jsou v Rusku, je status zahraničního agenta záležitostí nejen nepříjemnou, ale i nebezpečnou, těm, kdo ho nabyli v emigraci, doposud nic moc nehrozilo: pro mnohé „nováčky“je nabytí statusu spíše příležitost nahlas vyjádřit svůj nesouhlas s putinovským režimem a zavtipkovat si na účet toho absurdního cejchování. Ruské úřady totiž ještě donedávna neměly žádné nástroje, jak jim
znepříjemnit život. To by se ale nyní mělo změnit.
Nedávno navržená novela může brzy připravit o příjmy značnou část emigrantských médií: jak větších, jako jsou internetové portály Važnyje istorii, Meduza, The Bell a další, tak nezávislé blogery a youtubery, například Jurije Dudě nebo Katěrinu Gordějevovou, kteří pracují v emigraci, mají v Rusku milionové publikum a představují pro značnou část ruské společnosti jeden z mála nezávislých zdrojů informací.
„Nový zákon má za cíl definitivně zničit reklamní model fungování v Rusku sledovaných nezávislých médií,“uvedla pro Lidové noviny Irina Malkovová, šéfredaktorka The Bell, ruského nezávislého internetového vydání zaměřeného na ekonomické zpravodajství. Není přitom třeba zdůrazňovat, že zánik podobných mediálních platforem může ještě zhoršit i tak špatný stav informovanosti ruského obyvatelstva.
S umělkyní a feministkou Julijou Cvetkovovou to nakonec dopadlo dobře: dostala podmínku a podařilo se jí z Ruska odjet. A před třemi týdny byla jednou z nejvýraznějších účastnic berlínského prvního Sjezdu zahraničních agentů. Cvetkovová účastníky vyzvala, aby se pokusili status „zahraničního agenta“z diskriminujícího cejchu proměnit v něco nového. A také k solidaritě: ne ve slovech, ale v činech. A ta bude v souvislosti přijímané novely zákona nejspíše brzy potřeba.
Zahraniční agenti sobě
Od chvíle, kdy bude přijata, přijdou nezávislí ruští novináři o všechny příjmy z reklamy pocházející z Ruska. Například zmíněný „zahraniční agent“Jurij Duď, který žije ve Španělsku a jehož interview s osobnostmi ruské opozice sledují v Rusku miliony
lidí, svůj YouTube kanál dodnes monetizuje tak, že v rámci reklamy přerušující interview nabízí zboží či služby prodávané v Rusku. S tím bude ale po přijetí novely konec. Nabízet reklamu „zahraničním agentům“bude v Rusku nezákonné.
Emigrantská média, která se snaží zůstat skutečně nezávislá – tedy nebrat peníze ani od západních institucí, ani od vlivných magnátů typu Michaila Chodorkovského (obojí jim může u diváků uškodit), se dodnes snaží své projekty financovat z běžné reklamy. A od chvíle, kdy o takovou možnost přijdou, jim zbydou jen dvě možnosti: buď svá média zavřít (za reklamu orientovanou na emigrantské prostředí nemohou získat dostatek financí na jejich provoz), nebo se přeorientovat na západní grantové systémy a bývalé ruské oligarchy. To ale nechtějí, protože by tím přišli o tak těžce dobytou nezávislost.
Jako třetí se rýsuje to, s čím na zmíněném sjezdu přišla Cvetkovová: vzájemná podpora movitých „agentů“a těch z nich, kdo pracují na obnovení svobodného a demokratického Ruska. Tedy osvědčený princip národní obnovy, který známe již z obrozeneckých dob – „zahraniční agenti sobě“.
Novela o „zahraničních agentech“může připravit o příjmy značnou část ruských emigrantských médií