Trhy si Putina nevšímají

Sankce, které měly Rusko potrestat za invazi na Ukrajinu, Rusy příliš nebolí ani je nezastrašily. Ruská ekonomika je na tom lépe než před dvěma lety.

Smrt Alexeje Navalného ukončila naděje na to, že by se mohl někdy vynořit z vězení po vzoru Nelsona Mandely a usednout v Kremlu. Podle finančního komentátora agentury Bloomberg Johna Autherse vlastně bohužel nejde o překvapivou zprávu. Navalnyj asi nikdy neměl velkou šanci převzít moc od Vladimira Putina, který už mockrát předvedl, že vede zcela bezohledný režim, který se vůbec neštítí fyzické eliminace oponentů.

Zpráva o smrti Navalného šokovala svět, který se zachvěl odporem k Rusku, ale finanční trhy vesele stoupaly a vůbec si toho nevšimly. Za měsíc se v Rusku konají prezidentské volby, ale už nyní víme, že k žádné změně nedojde. A to nejen proto, že lídr opozice zahynul ve vězení. Putinismus posiluje, kontroluje všechno a kdokoli se mu postaví, může zaplatit nejvyšší cenu. Navalnyj bohužel určitě není poslední, Putin má jistě dlouhý seznam.

Bezzubé sankce Západu

Jedním z důvodů je ovšem jistě to, že země nezaplatila prakticky žádnou ekonomickou cenu za agresi. Rusko sice za dva válečné roky plýtvá penězi a životy, ale jeho ekonomika bohužel vůbec nevypadá špatně. A náklady za válku, které platí Evropa, vypadají větší.

Podíváme-li se například na ukazatel zvaný nákupní index manažerů S&P Global, ruský průmysl a sektor služeb se tváří optimističtěji než firmy v eurozóně. Po začátku invaze na Ukrajinu sice rubl prudce poklesl, ale nakonec se vzpamatoval. Reálný efektivní kurz, který bere v úvahu inflaci v zemích, s nimiž Rusko obchoduje, ukazuje, že rubl se nejdřív propadl v epických proporcích, pak přehnaně posílil a nyní se v zásadě usadil tam, kde byl před invazí.

Samozřejmě – jak naznačují historické precedenty –, nějaké důsledky zbytečné a nákladné války se časem dostaví. Prozatím se ale projevují dvě věci: tzv. neangažované země (ohledně války na Ukrajině) ochotně navyšují obchodní výměnu s Ruskem, zatímco Západ je zase neochoten vystupňovat sankce drastičtěji a nekopromisněji, protože by ho to samotný hodně bolelo.

Každopádně je Rusko – a s ním i globální ekonomika – v mnohem lepším stavu než před dvěma lety. Tehdy, první dny po ruské invazi, zaznamenal americký akciový trh dokonce velké vzestupy, což leckdo vysvětluje tím, že první kolo protiruských sankcí se jevilo jako velice bezzubé. Po celý následující rok akcie globálně vesele rostly také a stejně chladnokrevně si dnes trhy nevšímají toho, že Putin vypadá stále silnější.

Je část této síly iluzorní? Na jedné straně to, že Putin nechal zabít Navalného před volbami, je velká demonstrace síly. Na druhou stranu – zbavit se takto oponenta, když se celý svět dívá, může být i projevem zvýšené zranitelnosti.

Authers cituje Marka Papiče z poradenské investiční společnosti Clocktower Group: „Hodně lidí nemá rádo Putina a on je všechny zabít nemůže. Možná je ruská domácí politická sféra mnohem komplikovanější, než si myslíme... Většina Rusů nepodporuje další mobilizace a nefandí tomu, aby mladí muži umírali na Ukrajině. To, že musel umřít Navalnyj a předtím Prigožin (Jevgenij Prigožin, zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který zahynul při letecké katastrofě v srpnu 2023 – pozn. red.) může také svědčit o tom, že je režim ustrašený a že se bojí.“

Co se politického vývoje ve Spojených státech týče, vše směřuje k tomu, že primární odpovědnost za obranu Evropy bude v budoucnu náležet Evropanům. To bude stát peníze a to zrovna v době, kdy většina evropských států konsoliduje veřejné finance.

Kyjev stále čeká na další pomoc z USA

Zdržování pomoci pro Ukrajinu ze strany republikánů působí dojmem, že Donald Trump je už druhý prezident. Šéf sněmovny reprezentantů se bojí svolat hlasování, protože by to mohlo projít. To, že Ukrajinci museli mezitím ustoupit u Avdijivky, ovšem jen podtrhuje důležitost americké vojenské pomoci Kyjevu.

Stephen Stanley, ekonom ze španělské mezinárodní banky Banco Santander, spekuluje o tom, že pro Trumpa a spol. se rýsují zadní vrátka. Pomoc pro Ukrajinu by se mohla konvertovat z grantů do bezúročných půjček. Takový kompromis by mezinárodní finanční trhy jistě vřele přivítaly.

Zatím ovšem platí, že Putina si trhy spíše vůbec nevšímají. A to bude trvat, dokud jeho chování nevyvolá nějakou pořádnou reakci.

„Tzv. neangažované země ochotně navyšují obchod s Ruskem, zatímco Západ je zase neochoten vystupňovat sankce drastičtěji a nekopromisněji, protože by ho to samotný hodně bolelo“