Žádná povinná vojna

Zároveň se podle ministryně obrany interně vede debata o tom, jak lidi dále motivovat k dobrovolnému zapojení do obrany státu tak, aby armáda měla vyšší počet záloh. Mluví se například o možném zapojení držitelů zbrojních průkazů nebo oslovení vysokých škol. Přes vysvětlení ministryně Černochové není úplně jisté, co prezident Petr Pavel pojmem „administrativní odvody“myslel a zda nemluvil třeba o zavedení nového typu odvodu, který by si vyžádal změnu legislativy.

LN se na Hrad obrátily s žádostí o upřesnění, ten jako odpověď poslal přesný přepis prezidentova vyjádření: „Prvním krokem, který je naprosto bezbolestný, je zavedení administrativního úkonu, kterému se stále ještě říká odvody a který v mnoha lidech vyvolává už předstupeň zavedení povinné služby. Přitom už před mnoha lety, ještě v době, kdy jsem stál v čele armády, jsme zdůrazňovali, že odvod je čistě administrativní úkon, kterým stát získává jenom základní přehled o tom, s jakými možnostmi vůbec může počítat. Není to nic o tom, kdo a kdy by měl nastoupit k vojenské službě.“Eva Hromádková z odboru komunikace Kanceláře prezidenta dodala, že o změně legislativy Pavel nemluvil.

Podle stínového ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) by se propojování databází a vytváření nového registru nemělo nazývat odvodem. „Údaje ze stávajících registrů armáda potřebuje. Ale neříkal bych tomu administrativně odveden. Oni nebudou odvedeni, ale resort bude mít informace k osobám v registru a pak by v případě zhoršení bezpečnostní situace byly tyto osoby pozvány ke zdravotním prohlídkám a tak dále,“řekl LN Metnar. To by se pak provádělo na základě určitých kritérií. „Otázkou je, zda by se vybíralo pouze na základě věku, nebo by by šlo o výběrovou záležitost a hledaly by se například určité profese,“upřesnil.

Místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO) také upozornil, že v loňském červenci

začal platit balík branných zákonů, ke kterým tehdy prezident Pavel nevznesl žádnou připomínku. „Prezident má samozřejmě právo na svůj názor, ale taky by si mohl uvědomit, že balík branných zákonů je zhruba půl roku starý,“sdělil LN Růžička. Připomenul také, že je to letos 20 let od zrušení povinné vojenské služby v Česku.

„Základní vojenská služba se rušila mimo jiné proto, že se za

rok nedařilo vyškolit vojáky v obsluze sofistikované vojenské techniky,“podotkl Růžička s tím, že se mu nelíbí strašení povinnou vojnou, o které často hovoří náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka.

Lékaři by odvody prý zvládli

Lidé, kteří se chtějí zapojit do obrany a současně nebýt profesionálními vojáky, mají již dnes několik možností. Mohou vstoupit do aktivních záloh, což je forma vojenské činné služby. Její příslušníci se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku a po zbylý čas mají klasické civilní zaměstnání. Aktuálně je jich okolo 4300, armáda by jejich počet ráda v dalších letech navýšila na 10 000.

Pak je tu takzvané dobrovolné vojenské cvičení. Je tu pro ty, kterým povinnosti neumožňují službu v aktivní záloze. Projdou sice vojenským cvičením, ale nevztahuje se na ně povinnost nastoupit vojenskou službu. Třetí možností je dobrovolné předurčení, kdy člověk, který o ně požádá, projde jen zdravotní prohlídkou.

Součástí odvodu je posouzení zdravotní způsobilosti. Zástupci civilních lékařů ale prezidentova slova nechtěli příliš komentovat. „Zatím se na nás nikdo s tím, jak by to mělo vypadat a jestli by se od nás požadovala součinnost, neobrátil. Nevím, co by to obnášelo. Odvod si pamatuju ještě jako branec a tenkrát to bylo tak, že byl jeden odvodový lékař na celý okres a odvody probíhaly asi dvakrát nebo třikrát ročně v odpoledním čase. To neznamená zapojení všech doktorů a určitě by se někdo, kdo by tuhle službu byl schopen poskytovat, našel,“uvedl pro LN předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Nevím, co je administrativní odvod, ale samozřejmě pokud by parlament schválil nějaký zákon, museli by ho dodržovat všichni, včetně lékařů,“zdůraznil prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podle zlínského lékaře Lubomíra Nečase, který v minulosti odvody prováděl, jsou posuzované diagnózy zakotveny ve vyhlášce. Existují i různé stupně způsobilosti. „První stupeň (značka A) znamená, že je branec plně schopen. V případě stupně B1 má omezení fyzických schopností, u B2 psychických a B3 smyslových. Pokud třeba člověk musí nosit brýle – stupeň B3 –, nemůže dělat pilota a podobně,“popsal pro LN. Třetí stupeň zdravotní způsobilosti (značka C) lze stanovit jen na dobu určitou, a to od 12 do 60 měsíců. Značka D znamená neschopen.