Podpora důchodců? Jurečka narazil

Idea oprostit seniory od pojistného se nelíbí firmám ani odborům

Pokud senior i v důchodu pracuje, místo mírného trvalého zvyšování penze by nově nemusel platit sociální odvody. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. Na záměr se ale snesla kritika. Resort odpuštění sociálních odvodů pracujícím důchodcům prosazoval už na podzim 2022, tehdy ale přes koaliční jednání neprošlo. Tentokrát je podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na opatření shoda. „Doplnili jsme ho do návrhu celé důchodové reformy, který máme vypořádaný,“řekl. Opatření má podle něj vést k tomu, aby lidé po dosažení důchodového věku neopouštěli trh práce.

Jak velký zásah do státního rozpočtu by takové opatření přineslo, zatím není jasné. „O podrobnostech a finální podobě celého opatření ještě není rozhodnuto, budou probíhat další jednání,“uvedl na dotaz LN mluvčí resortu Jakub Augusta. Vyjadřovat se nechtělo ani ministerstvo financí. V předloňském roce se výpadek příjmů na pojistném odhadoval na čtyři až 4,5 miliardy korun ročně. Sazba pojistného však od letošního ledna vzrostla ze 6,5 na 7,1 procenta, a to o nemocenské odvody. Dá se tedy předpokládat, že dopad na státní rozpočet by nyní byl ještě vyšší.

Mezi oslovenými důchodovými poradci vzbuzuje návrh rozpaky. Shodují se, že současný systém není nastavený spravedlivě. Pracující důchodce s průměrnou výší důchodu totiž odevzdá za rok na sociálním pojištění podle výše příjmu částku v řádu desetitisíců i statisíců korun, důchod se mu ale za 360 dní „přesluhování“zvýší zhruba o 100 korun, tedy 1200 korun za rok. „Přesto návrhu nerozumím. Znamenal by opravdu citelný zásek do důchodového systému, který už takto není v nejlepší kondici,“řekla pro LN důchodová poradkyně Eva Nešverová. Podle poradce Martina Kohoutka by navrhovaný záměr byl pro většinu pracujících důchodců výhodnější. „Také odpadne práce úředníka, který musel vydávat rozhodnutí o zvyšování důchodu – často jen o drobnou částku. Zůstává ale otázka, jestli k další práci důchodce více motivuje zvýšení důchodu, anebo vyšší čistá mzda. Bylo by hezké, kdyby k tomu vláda měla nějaký průzkum či data,“poznamenal pro LN.

Poradce Radim Koziel kritizuje, že návrh neumožňuje dál „přepočítávat“výši důchodu. „Jakékoliv zvýšení důchodu má vždy dlouhodobý dopad. Musíme počítat jednoduchým vzorečkem: to, co dostaneme navíc, krát 12 měsíců v roce krát počet let, který žijeme v důchodu, plus každoroční zákonná valorizace. Mám pocit, že opatření je spíše mírně řečeno populistického charakteru než ekonomického,“zhodnotil pro LN.

Další úřední povinnosti

Záměr kritizují i odbory, podle kterých je „nesystémový“. „Posiluje příjmovou situaci pracujících důchodců v době, kdy pro to neexistuje naléhavý sociální důvod. Pracující důchodce pobírá současně mzdu a důchod, a je tak dostatečně zabezpečen oproti situaci, kdy své zaměstnání definitivně ukončí a bude odkázán již jen na jediný zdroj příjmu – svůj důchod,“poznamenal pro LN místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek s tím, že návrh povede ke snížení příjmů veřejných financí.

Podle ředitelky zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kužvartové opatření nepovede ani ke zvýšení zaměstnanosti seniorů. „Z pohledu zaměstnavatelů je hlavním problémem navrhované úpravy, že stát ukládá zaměstnavatelům další administrativní povinnosti, navíc vždy pod hrozbou pokut při jejich porušení. To vyžaduje úpravy softwaru, zvyšuje jejich náklady a často vyžaduje i přijetí nových zaměstnanců na tyto agendy,“řekla pro LN.

Vhodnější by podle ní byla úprava parametrů zvyšování důchodu za výdělečnou činnost. „Zejména aby u nižších důchodů nebylo jejich navýšení symbolické a administrativní zátěž orgánů sociálního zabezpečení spojená s každoročním přepočítáváním výše důchodu nebyla tak zatěžující,“popsala. Nešverová vidí řešení problému v jemném ladění parametrů – místo razantních změn. „To znamená o něco zvýšit odměnu za přesluhování a o něco snížit odvody na sociální pojištění pracujícím důchodcům, aby se disproporce alespoň zmírnila,“vysvětlila.

Augusta zdůraznil, že zvyšování motivace pro práci i v seniorském věku patří mezi priority MPSV. „Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak bohaté celoživotní zkušenosti a expertizu,“poznamenal. Od loňského února mohou zaměstnavatelé pro některé skupiny zaměstnanců využívat slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši pěti procent z úhrnu vyměřovacích základů. Do loňského prosince je podle dat resortu využilo 25 789 jedinečných zaměstnavatelů pro 123 644 zaměstnanců – 36 procent z nich tvořili lidé starší 55 let.

„Na základě dat lze odvodit, že počet osob, u nichž vznikl nový pojistný vztah po zavedení slev na pojistném, činil 22 641. Z toho 16 327 osob mělo tento pojistný vztah otevřený i k prosinci 2023,“přiblížil ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček. Podle zástupců firem ale opatření velký vliv nemá. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš konstatoval, že zvýhodnění je nízké, naopak přibývá administrativa.

Pracující důchodce odevzdá za rok na sociálním pojištění podle výše příjmu částku v řádu desetitisíců i statisíců korun