Karta pro uprchlíky drhne

Berlín chce bezhotovostní výplatou podpor zamezit jejich zneužívání, Zelení mají výhrady

Když loni na podzim oznamoval německý kancléř Olaf Scholz úpravy v azylové politice své země, největší pozornost vyvolala změna ve výplatě podpor běžencům.

Nově již nemají dostávat peníze přímo na ruku, nýbrž na speciální platební karty s omezenými funkcemi. Tím se má zabránit tomu, aby uprchlíci část získaných prostředků posílali do zemí původu. Případně aby je zneužili ke kriminálnímu jednání, třeba jako platby pašerákům s lidmi. Cílem zároveň bylo snížit atraktivitu Německa jako cílové země pro migraci. Užívání karet má být vázáno na další podmínky. Platit jimi bude možné pouze ve vybraných obchodech a na předem vymezeném území, což může být okres či obec, kde se nachází uprchlické zařízení.

Teď se ovšem objevil zásadní problém. Jedna z vládních stran, Zelení, kteří se se zpřísněním azylových pravidel v Německu těžko smiřují, nyní odmítá, aby se kvůli přechodu na speciální karty změnil zákon o dávkách pro žadatele o azyl. Ostatní strany jim ale oponují a viní Zelené z obstrukčního chování.

Zástupci Scholzových sociálních demokratů (SPD) a vládní liberálové se obávají, že bez zmíněné zákonné úpravy by hrozilo, že nová forma výplaty podpor pro běžence nemusí obstát před soudy. Tento názor sdílí i řada právních odborníků. „Zejména jsou-li s kartou spojena nějaká omezení, začnete se v závislosti na jejich rozsahu pohybovat v šedé zóně,“citoval deník Die Welt Daniela Thyma z univerzity v Kostnici.

Podle původních plánů měly být karty zavedeny od léta. Stanovení konkrétních pravidel pro jejich používání je na jednotlivých spolkových zemích. Platí to hlavně pro výši podpory, kterou bude možné do budoucna z karty vybrat jako hotovost. Není vyloučeno, že z tohoto hlediska budou určité regiony považovány za atraktivnější než jiné.

Některé z nich by chtěly na nový systém přejít co nejdřív. Slibují si od toho v neposlední řadě i úspory výdajů, jež s sebou přináší dosavadní systém. Jde třeba o náklady na zajištění bezpečnosti míst, kde se podpory vyplácely. A také to, že budou moct rychleji a adresně reagovat, pokud by nějaký žadatel porušoval podmínky pro čerpání podpory.

„Zrno se oddělí od plev“

Jako první začalo karty v polovině února nově příchozím běžencům vydávat město Hamburk, které je zároveň samostatnou spolkovou zemí. Tamní „sociální karta“dovoluje každý měsíc vybrat hotovost v maximální výši 50 eur (zhruba 1268 korun), což odpovídá čtvrtině celkové částky.

Ještě před létem je chtějí začít vydávat i další regiony, například Bavorsko již v březnu, nejprve ve čtyřech okresech. Tamní karta má být v některých ohledech „přísnější“než hamburská varianta. Má třeba omezit přístup do určitých obchodů, počítá se i s omezením její platnosti pouze na určité předem definované území, které může například odpovídat jednomu obvodu. Jinde by použít nešly.

Zatím byly karty zavedeny v rámci pilotního projektu ve dvou východoněmeckých okresech, v Greizu a Eichsfeldu, jež leží oba v Durynsku. První zkušenosti s nimi naznačují, že by skutečně mohly snížit počet žádostí o azyl. Tamní úřady zaznamenaly, že po jejich zavedení někteří cizinci oba okresy opustili.

„Nyní se odděluje zrno od plev,“uvedla k tomu šéfka okresního úřadu v Greizu Martina Schweinsburgová pro televizní stanici ZDF. Politička křesťanských demokratů nechala kartu zavést ještě v prosinci loňského roku. Podle ní se tak ukázalo, kdo přišel do země skutečně kvůli tomu, že byl doma pronásledovaný, a koho vedly jen ekonomické pohnutky. V okrese Greiz mezitím na nový systém převedli všech tamních 750 žadatelů o azyl.