Bylo by to vyhlášení války Rusku

PRAHA Západ by mohl Kyjevu pomoci s výcvikem, říká Josef Kraus, bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity v Brně.

Dovedete si v kontextu včerejšího prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona představit, že by došlo k nasazení vojáků NATO na Ukrajině?

LN

Teď nikoliv, ale neznamená to, že situace se nemůže změnit s ohledem na další průběh konfliktu. Je tu eminentní zájem Západu, aby Rusko na Ukrajině nezvítězilo. Nasazení sil NATO by však znamenalo obrovské riziko přímé konfrontace s ozbrojenými silami Ruské federace, čemuž se dosud Západ vyhýbal.

Proč Macron téma nastínil zrovna teď?

LN

Ukazuje se, že v Evropě jsou státy pevně rozhodnuté Ukrajinu podporovat, ale i státy, které z toho pomalu couvají a váhají. Dost možná Macron nyní reagoval i na relativně nedávná vyjádření německého kancléře Olafa Scholze, který varoval před exportem konkrétních zbraní na Ukrajinu a možným zatažením Německa do války.

Co by Ukrajina nyní potřebovala nejvíce?

LN

Hlavně ohromné množství spotřebního materiálu: munici či malé, lehké a laciné drony. V tom intenzivně pomáhá i Česká republika. Co se týče vojenské síly, Ukrajina naráží na demografické i materiální limity. Nejde lidi jen tak mobilizovat, musí je také vycvičit a podobně. S tím by Západ mohl pomoci.

Pokud by hypoteticky došlo k zapojení NATO, kdo z členů Aliance by se na Ukrajině mohl ukázat?

LN

Myslím, že by rozhodně nešlo o akci celé Aliance; to jen tehdy, kdyby došlo k nějakému jasnému ohrožení jednoho ze členských států. Za situace jako nyní by se účastnily jen některé státy. Zůstává otázkou, zda by třeba pouze nepomáhaly se zázemím, logistikou či hlídáním objektů. Ukrajincům by tak uvolnily ruce k většímu nasazení na frontě. To by mohl být reálný scénář. Plné nasazení západních sil na frontové linii by v podstatě znamenalo vyhlášení války Rusku.