Na pomoci Kyjevu se V4 shodne

Pražský summit Visegrádské skupiny provází spory o to, jak ukončit válku na Ukrajině

Dlouhodobá spolupráce převážila nad krátkodobými rozdíly. Tak by se dalo shrnout včerejší setkání premiérů Visegrádské skupiny (V4 tvoří Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) na summitu v Praze. Společnými jmenovateli jsou například přístup k migračnímu paktu či k potížím zemědělců, zatímco postoj k ruské agresi je nyní nejzásadnějším sporem skupiny.

To, že se lídři v mnohém politicky liší, bylo patrné i z jejich programu. Zatímco předseda polské vlády Donald Tusk zamířil po jednání v Lichtenštejnském paláci na Pražský hrad za prezidentem Petrem Pavlem, premiér Maďarska Viktor Orbán a premiér Slovenska Robert Fico odjeli do Dejvic za Pavlovým předchůdcem Milošem Zemanem. „Je dobré mít v Evropě spojence, jako jsou Češi,“pochvaloval si na Hradě Tusk.

Ten dokonce před summitem uvedl, že řekne až po jeho konci, zda má vůbec smysl ve formátu pokračovat. Prý ho šokovala slova jeho slovenského protějšku. Fico totiž k druhému výročí ukrajinské války zkritizoval Evropskou unii, že podpora Kyjeva a sankcionování Moskvy nefungují a konflikt jen prodlužují. Obdobně situaci vnímá i Orbán.

Jak ale Tusk oznámil po jednání exekutivních špiček, „pro Ukrajinu bude lepší, když V4 bude i nadále pracovat v jednotném duchu“. Setkání označil za důležité.

„Všichni jsme se shodli, že ruská agrese je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc,“uvedl po jednání český premiér Petr Fiala (ODS). Dle Fica se lídři liší pouze v metodách, jak válku ukončit. On sám třeba nevidí vojenské řešení, ale navrhuje jednat.

Bez Polska by to nemělo cenu

Právě přístup Polska je podle někdejšího ministra zahraničí, europoslance Alexandra Vondry (ODS) klíčový pro životnost celé V4. V zemi skončila po loňských říjnových volbách osmiletá vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), přičemž Tusk se do premiérské funkce vrátil dokonce po celé dekádě. „Polsko je výrazně větší země než ostatní ze skupiny. Má ambice i na Západ. Politika PiS dbala více na propojování v severojižním směru než Tuskova politika, která má jiné akcenty,“sdělil LN Vondra s tím, že „bez Polska nemá Visegrád cenu“.

Jak pro LN připomněl další bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (Socdem), „polský odklon od států, které si vyhodnotily jinak míru ohrožení, které pro ně Rusko představuje, nastal již za vlády PiS“. „Příkopy byly vykopány i přesto, že Budapešť a Varšavu spojovalo společné čelení EU, která je kritizovala za porušování pravidel právního státu,“uvedl bývalý ministr ve vládě Andreje Babiše.

„Všichni sice chtějí mír, ale za jakou cenu. Polsko a Česko usilují o mír s jasným potvrzením svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, zatímco výroky slovenských a maďarských představitelů vyvolávají pochybnosti, zda chtějí také tento mír,“dodal Petříček pro LN. S tím, že podle něj bychom měli hledat partnery i mimo střední Evropu.

Odsouzeni ke spolupráci „Jsme sousedé, a tím jsme si souzeni. Musíme spolu intenzivně spolupracovat

o to více, čím více rozdílů máme,“soudí bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Nevím, co mohlo pana Tuska na výroku pana Fica šokovat. Fico říká to stejné měsíce, tedy by bylo spíše překvapivé, kdyby řekl opak,“řekl LN.

Jak Svoboda, tak Petříček se shodují v tom, že jedna věc je rétorika, další pak činy.

Pražský summit má dnes a zítra pokračovat setkáním představitelů čtyř zemí na parlamentní úrovni. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) přizvala i předsedu ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka. „Je důležité některým účastníkům připomenout, že válku rozpoutalo Rusko. Kremelská propaganda je velmi intenzivní a bohužel se jí daří i ve střední Evropě,“osvětlila svůj krok pro LN Pekarová Adamová.