Vojáci NATO na Ukrajině?
Podobně to vidí i bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský. „Situace na bojišti se zhoršuje, a pokud si jedna strana myslí, že má navrch, v tomto případě Rusko, nemá důvod vyjednávat či ustupovat. V tomto kontextu jde podle mě o snahu ohrozit a ovlivnit ruské kalkulace, co bude s ohledem na průběh války dál. Ukázat Rusku, že i pokud se podaří prorazit ukrajinskou obranu, nepovede to k úspěchu, protože Západ intervenuje,“řekl Bahenský LN.
Zároveň však Bahenský připouští, že má pochyby o důvěryhodnosti celého „plánu“, jelikož by se Evropa tím pádem ocitla ve válce s Ruskem. A to, ať už by proti němu bojovalo celé NATO – což včera generální tajemník Jens Stoltenberg popřel s tím, že Aliance bojové jednotky na Ukrajinu vyslat neplánuje –, nebo jen některé státy v rámci bilaterální spolupráce. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který sám účast Bratislavy vyloučil, na to již některé země jsou připraveny.
Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (Socdem) to nicméně považuje za nereálné. „Od počátku války zastávají členové NATO postoj, že nechtějí konflikt dále eskalovat, přičemž podpora Ukrajiny má být taková, aby země mohla efektivně bránit své území vůči agresi. Macron ta vyjádření poskytoval v návaznosti na nedávné uzavření bezpečnostního paktu mezi Ukrajinou a Francií. Jednoznačně si myslím, že nepůjde o vojenské angažmá ze strany NATO,“sdělil Petříček LN.
Vondra: Rozhodný hlas Macrona je v pořádku
Sám francouzský šéfdiplomat Stéphane Séjourné pak včera později během dne řekl, že by jeho země vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale například na pomoc s odstraňováním min nebo kyberobranou. Paříž ovšem podle Bahenského
minimálně potvrdila, že se dlouhodobě snaží stylizovat jako vedoucí stát evropské obrany.
V minulosti prezident Macron třeba uvedl, že Evropa by v otázce obrany neměla být tak závislá na USA, a snažil se zasadit o vybudování kolektivní bezpečností doktríny či evropské armády. Jeho současné prohlášení pak dle analytika z Univerzity Karlovy souvisí i se zablokovanou pomocí USA Ukrajině. Ve Washingtonu se totiž od podzimu nedokázali demokraté s republikány shodnout na podobě rozpočtu na výdaje související s Ukrajinou. Pokračování americké pomoci je tím pádem zatím v nedohlednu. Od začátku války přitom byla jednoznačně největší ze všech států.
„Je z toho znát uvědomění Evropy, že se nemůže spoléhat, že to celé potáhnou Američani,“řekl Bahenský o Macronových slovech na pařízském summitu.
Hlavu Francie za ně pochválil například europoslanec a exministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra (ODS). „Výroky prezidenta Macrona jsou naprosto v pořádku. Francie je země, která disponuje i odstrašujícími kapacitami. V době, kdy je v USA předvolební kampaň, která do jisté míry omezuje prvky politického rozhodování, je podle mě zásadní, aby ze Západu zazněl rozhodný hlas,“řekl LN. „Navíc Macron pouze nevyloučil vyslání vojáků, neřekl, že je tam pošle. Pokud bychom něco vyloučili předem, svazujeme si ruce. Není to tak, že Rusko určuje červené linie. Pokud se dostaneme do takového světa, pán bůh s námi,“dodal.
Je z toho znát uvědomění Evropy, že se nemůže spoléhat, že to celé potáhnou Američané
Tolstoj: Vrátí se jim rakve
Za Rusy se pak k nastalé situaci ostře vyjádřil místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj ze strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina.
„Můžu vám říct, že se nemůžeme dočkat. Francie už na Ukrajinu poslala tanky Leclerc i obrněné transportéry. Shořely. Zničili jsme je. Takže jakmile Francie nebo kdokoliv jiný pošle na Ukrajinu pozemní vojska, tak ať se připraví, že zpět dostanou rakve pokryté vlajkami. Že Macron bude vítat rakve s francouzskou vlajkou na letišti Paříž-Orly,“konstatoval pro LN politik a prapravnuk známého ruského filozofa a spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého.
VOJTĚCH BAHENSKÝ analytik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy